Jak se dostat na matfyz? Popřípadě kam jinam jít?

Slušnej elaborát. Meleš pátý přes devátý a přitom nevíš, která bije. Akademický výsledky na střední Podívej se na stránky školy a v sekci pro uchazeče mrkni na podmínky přijetí - tam najdeš (měl bys najít) ze kterých předmětů se přijímačky dělají, jakou formou (jestli test/pohovor a příp. doporučenou literaturu) . V přihlášce jenom vyplňuješ jméno, adresu apod., v přihlášce tvoje koníčky nikoho nezajímají, to je čistě administrativní záležitost.

Působíš, že se těšíš na přeplavání oceánu a přitom sis ani nezkusil uplavat bazén na plavečáku. Seznam se pořádně s podmínkama přijetí, pročti si sylaby předmětů, kontaktuj bývalé studenty. A poraď se u vás ve škole, které jiné školy by pro tebe mohly být vhodné.

Chystáš se na MFF z 6-letého gymplu, kde máš jedničky z matematiky a vyznamenání, takže už teď jsi mezi těmi nejlepšími zájemci. Dokonce píšeš, že podle stránek MFF by tě vzali bez přijímaček, tak jen pokračuj v tom, co už děláš.

Na MFF se dá studovat spousta různých věcí. Finanční matematika, softverové inženýrství, experimentální fyzika, teoretická astronomie, předpovědi počasí, ... a spousty dalších. Nevím, kolik let je společných a kdy se to pak začíná lišit.

Důležité je pochopit, co tě skutečně baví a co chceš pochopit úplně do hloubky a ne jen povrchně. Pak třeba zjistíš, že jaderka v Praze, aplikované vědy v Plzni nebo mostní statik v Brně lépe pokrývají tvůj zájem. Čti weby univerzit, sleduj videa na youtube z oblasti zájmu a třeba tě tam něco konkrétního zaujme.

Znám několik lidí, co šli a udělali MFF a ani jeden z nich nebyl na gymplu šprt nebo šplhoun. Prostě přirozeně intelugentní lidí se skutečným zájmem o to, co se na MFF učí.

AI Ti práci úplně nesebere, jen ulehčí. Programátorů bude stále potřeba dost, neboj. Jak vypadají přednášky víš, je to samozřejmě jiné, než na střední, ale nejdůležitější je se tomu věnovat na 100 %, mít vytrvalost a nevzdat to. Vedení fyzikální kroužku je skvělá zkušenost, ale k přijetí Ti to nějak nepomůže. Stačí mít ten průměr nebo matematiku+. Způsob přijetí vypadá tak, že vyplníš elektronickou přihlášku - dáš tam všechny náležitosti, jako notářsky oveřená vysvědčení, dáš tam důkazy, že nemusíš dělat přijímačky a přijde Ti dopis, že jsi přijat. Nehledej v tom žádnou vědu. Nebudeš potřebovat žádné doporučující dopisy. Doporučující dopisy, Tvé aktivity, zájmy, brigády, pohovory, motivační dopisy jsou u přijímaček na zahraniční školy. Když budeš mít CAE z angličtiny, nebudeš dělat písemnou část u zkoušek z angličtiny, které jsou během bakalářského a doktorského studia. Co můžeš udělat, abys měl přijatý: udrž si průměr z matematiky do 1,5 nebo udělej matematiku+ na 70 %. To pro Tebe bude snadné, tj. není možné, aby ses tam nedostal. Pokud by ses přesto zajímal o alternativy, podívej se na ČVUT.

Na vysokou většinou nebývá problém se dostat, ale udržet se tam. Myslím, že matfyz je jedna z těch škol, která má míst dost. Podobně jako ČVUT. Takže stačí udělat přijímačky na daná procenta (bývalo to 50%) a je to v suchu. Teda ono tím, že berou hodně, tak potom hodně lidí vypadne. ČVUT FEL si třeba drží 50%, vyprávěl se v dobách mých studií vtip, že vůbec první ročník felu měl dva studenty a studium dokončil jeden. Každopádně se to tehdy dost řešilo, ale asi jedinou cestou by bylo zvýšit laťku u přijímaček (teda ještě je tu možnost snížit nároky na studium, ale to by nebyla ta správná cesta). Už se kolem ČVUTu léta nepohybuju, takže mám jen kusé zprávy. Vůbec ČVUT je dobrá alternativa. Je tam míň matematiky, jsou tam jiné běsy, teda jak na které fakultě, ale matematiky je tam míň než na matfyzu. Na počítače je teď FIT (za mých studií součást FEL, takže kdo chtěl na informatiku, musel absolvovat teorii obvodů a teorii pole, dneska už nemusí).

Nevim co se dneska píše do přihlášek (formulář by snad měl být někde k dispozici, za nás se prodával v papírnictví a taky jsme ho dostávali ve škole), za nás se tam teda psalo opravdu jen na jakou školu a jaký obor a opisovala se tam vysvědčení ze střední. Nějaký cover letter se nepřikládal. Samozřejmě mohly se tam připsat nějaké takové věci o úspěších, na to tam okénka byla.

Katedra jazyků uznávala FCE, CAE a podobně (taky studium v zahraničí) a takový člověk nemusel potom dělat zkoušky z daného jazyka (za nás byly povinné 2 jazyky jeden na nižší a jeden na vyšší úrovni a bylo celkem jedno jaké (že má být jeden z nich angličtina bylo pouze doporučení), jeden spolužák si třeba díky Erasmu nechal uznat norštinu; dneska je povinná angličtina a nic víc).

Python a C a jeho varianty jsou progresivní jazyky, teda to C je kapku historické, ale spousta jazyků z něj vychází. Žádný učený z nebe nespadnul, je potřeba začínat od základních příkladů typu hello world, a pak přecházet ke složitějším programům (neni jich moc, ale dodnes používám některé věco, které jsem naprogramoval jako začátečník (to bude tak 20 let, asi před rokem jsem vykopal program, který měl datum 2002, ne že by nefungoval, ale potřeboval jsem ho zkompilovat pro linux a to bylo taky překvapení, že v základu fungoval bez jediného zásahu), a hodnotím je většinou docela kladně, jen si říkám, co všechno jsem tehdy neuměl, že bych na to dneska šel třeba jinak). Nevím jestli nezačínat v holém céčku a ty nadstavby kolem objektů si vzít až pozdějc. A je podle mě víceméně jedno v jakém jazyku, hlavní práce je problém, který existuje v hlavě (a nebo v hlavě zadavatele) nějak zalgoritmizovat a potom v daném jazyce sdělit počítači a odladit. AI bych se nebál, dobrý programátor bude vždy potřeba.

Ono ještě jde o to, čeho programátor. Dneska je nějaký sw úplně ve všem a vždy musí být někdo, kdo ten sw vytvoří. A nejen vytvoří, ale i odladí a otestuje. Pochybuju, že někdo v dohledné době svěří AI řešení real-time problémů, kde chyba programu může zapříčinit ohromné škody. Na druhou stranu nějaké ty blboaplikace, které jsou potřeba dneska snad i na to, aby si člověk mohl ulevit na veřejných záchodcích může klidně dělat AI bez zásahu člověka.