jak moc velký význam má studovat vysokou školu? Mají absolventi vysokých škol výhody oproti lidem se SŠ? Je to závislé na typu studia? (Technické, přírodovědné, ekonomické, humanitní...)
4x
Titul je téměř vždycky výhoda.
Když bys proti sobě měl dva lidi se stejnou mírou praxe (znalosti jazyků, absolvovaných kurzů atd.) a jeden měl "jenom" maturitu a druhý VŠ, tak VŠ je prostě vždycky výš.
Jasně, objeví se ti tu odpovědi, že praxe je k nezaplacení, tohle je příklad kdybys proti sobě měl dva "stejné lidi." Formálně vyšší vzdělání prostě vejška oproti střední je, to je fakt.
2x
0x
Aktuálně jsem slyšel od kolegů o dvou lidech ve zkušební době (slečna a chlapec ČVUT). Oba ve zkušební době odešli z jejich oboru, on dělá skladníka, ona dělá v Kauflandu za pokladnou.
Zaskočila je zodpovědnost co byla požadovaná v praxi a to, že po nich pořád někdo něco chtěl..
Ale chtít po dnešních absolventech VŠ nějaké přemýšlení...
Asi jí to tak úplně nedošlo..
Ale zase ta možnost, dát si na pokladnu nápis "Dnes Vám nákup markovala Ing.XY", to je k nezaplacení.
@2024: Příběh se mi nějak nezdá. Máš to z 2.ruky a kdo ví, co se tam vlastně stalo.
Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se nakonec zjistilo, že mladýho bez zkušeností hodili do hluboké vody, místo aby ho dali na pár měsíců pod někoho zkušenýho, aby se dostal do rytmu a zvyklostí praxe nebo alespoň fungování věcí ve firmě. Nebo měl mít něco na starost a firma mu k tomu odmítla dát prostředky. Viděl jsem a zažil jsem obě situace. Těžko si v takových případech stěžovat na "neschopnost dnešních mladých". Každý jsme nějak začínali a rozhodně jsme nešli poprvé do praxe se zkušenostmi veterána.
Zrovna v tomto případě bych pojem "z druhé ruky" rozhodně nepoužil.
Chci věřit, že absolvent ČVUT má možnost si v ČR v oboru vydělat víc, než skladník nebo pokladní. Protože jestli ne, tak jsme opravdu v háji.
Ale za to "víc" je potřeba zase něco "víc" dát a mít větší zodpovědnost. No a to už je často problém.
Vážně by mě zajímalo, co ta zodpovědnost jako měla být. Jestli jí náhodou nebylo nějak moc a nějak moc rychle ... Protože kdyby po mě, jako absolventovi, chtěl někdo navrhnout třeba nosník nebo konstrukci a nést za to odpovědnost, aniž by se na to podíval a odsouhlasil to někdo zkušenější, tak bych taky hlavu na špalek nedával. Přitom by stačilo mladýmu koukat pár měsíců přes rameno, sem tam zodpovědět nějaký dotaz a něco vysvětlit a pak mít ve firmě další nový motor plný nadšení a energie. Takhle musí firma začít s hledáním znovu a ztratily ty měsíce, kdy už mohl být zaučený. Lidi běžně neodchází ve zkušebce, pokud to není opravdu černá díra bez světélka na konci tunelu.
Možná jsem ale za ty roky viděl jen příliš hodně případů zašlapaných talentů, mazáckých ego nebo levných sociopatických šéfů. 
Slyšel jsem různá vyprávění. Kolega, který předtím dělal v jedné velké firmě vyprávěl, že se musel naučit rusky aspoň tak, aby mohl louskat nějaké starší materiály, na které má navazovat. Ale nestěžoval si, že by mu to dělalo nějaký problém.
Jistě že je něco jiného, když někdo nakreslí most a on spadne než když blbě spočítá tržbu nebo rozbije pár beden ve skladu. Ale žádná rozumná firma nemá odpovědnost na jednom člověku, vždy to musí několik lidí zkontrolovat, i když do báně půjde ten, co to podepsal (což těžko bude čerstvý absolvent VŠ, to by ani snad nešlo). Vyprávěl spolužák na VŠ jak měl jeho táta průšvih, že mu spadl nějaký bagr nebo co to bylo. On trval na tom, že je všechno dimenzované dobře, takže nechali zrentgenovat svár a zjistili, že chyba nebyla v návrhu, ale právě v odfláknuté práci, kterou následně nikdo asi nekontroloval.
Kdysi se vyprávěl vtip o následcích chyb v několika oborech:
Když udělá chybu manažer, dostane zlatého padáka, když udělá chybu politik, povýší ho, zatímco když udělá chybu inženýr, tak jde sedět. Myslím že to zcela jasně vysvětluje, jak je to s odpovědností.
0x
0x
0x
Pokud na to máte, VŠ je vždy výhodou. Nebudeme tady uvažovat takové ty hloupé zaměstnavatele, co platí podle titulů, a když potřebujou závozníka tak nemůžou vzít vysokoškoláka, protože by byl moc drahý.
Jinak nevím co platí dnes, ale za nás se říkalo, že je málo absolventů techniky. Sháňka byla po technolozích, ale ono se technologii nikomu nechtělo moc studovat (je to takové moc "ekonomické" (kdo chtěl studovat ekonomii, ten se trhnul daleko dřív) ty technologické předměty nikoho prostě nelákaly, byly takové divné předměty i učitelé), čtyři spolužáci, co si tohle zaměření vybrali, měli zaměstnání jisté už dlouho před koncem studia. A nejlepší to měli ti, co se na technické škole dali na ekonomii. Ti pak mohou dělat někde nějakého vedoucího nebo ředitele, co neni odtržený od reality (jak se u manažerů a ekonomů stává). S humanitníma to asi bude horší. Přírodovědné to je někam do nějakých ZOO nebo zemědělských družstev, taky na různé odbory pro ochranu přírody. Ale já znám jen ty technické nebo technicko-ekonomické. Pokud to opravdu není jenom něco, kde se požaduje VŠ (to jsou typicky pozice ve státní správě) tak na oboru záleží dost podstatně. Dost záleží potom i na tématu diplomky. Jsou diplomky, kdy si člověk už při jejich vypracovávání získá kontakty v průmyslu a třeba se o něj už firmy přetahujou. Ono jedna věc je praxe, která teprve přijde, druhá věc je to, že člověk má z VŠ obvykle velmi čerstvé informace (student VŠ má přístup k tomu nejnovějšímu v knihovně, což dneska neznamená chodit mezi regálama a bavit se s knihovnicí, ale elektronický přístup k veškerým časopisům a konferencím, kde vidí aktuální stav ("state of the atr") ve svém oboru).
Základní myšlenka je: Studujte dokud můžete, dokud to jde. S VŠ můžete klidně jednou dělat k lopatě, ale opačně to je skoro nemožné.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.