Nejste přihlášen/a.
Když vás tak pročítám a sleduji ty problémy s učitelkou,blesknou mi hlavou vzpomínky na pěkný český film-My všichni školou povinní.
Ty charaktery různých učitelů a to,jak si vytvářejí autoritu.Skvělá odpověď na vaše problémy.
JABRAKA-
Dobrý den,
vystudování pedagogické fakulty není rovno jistotě,že daný člověk bude správný učitel.Někdo může učit 20 let a učitel z něj nikdy nebude...Bohužel...
Je mi opravdu líto,že několik takových "učitelek" kazí renomé jiným,kterým na jejich práci záleží,snaží se,aby "jejich" děti byly spokojené,měly pocit,že je o ně zájem,měly možnost diskuze,prostě chodily do své třídy rády...Já víceméně o svém zaměstnání nemluvím - pokud někomu řeknu,že učím na škole,reakci si jistě dokážete představit...Natož si psát titul před jménem..to bych se hanbou propadla..Jak už jsem psala,každá práce má své - učitel je však více rozebírán.Když se např.opije pan Novák,lidé to přejdou,pokud by se něco takového, nedejbože,stalo učitelovi,byl by rozcupován.Ale s tím každý člověk do zaměstnání přichází.Mě také nikdo nenutil jít učit-bylo to mé svobodné rozhodnutí.Doufám,že neklesnu na samé učitelské dno...
Dobrý den,
to, co tu píšte,je otřesné - pochopitelně ze strany učitelek! Já sama učím na I.stupni ZŠ a nedovedu si představit,že bych dětem něco takového dělala. Stydím se za takové "paní učitelky" - kolegyně! Děti zásadně oslovuji křestním jménem,často zdrobněle.Vždy je vyslechnu,i když na to člověk ne vždy má náladu. Z profesionálního hlediska se učitelka vždy musí zachovat správně - i když dotyčné dítě mu nemusí být vždy sympatické.Sama vím,že děti řeknou doma vše,co se ve škole děje - nedovedu si tudíž představit,že bych se zachovala podobně jako "vaše" učitelka. Sama jsem také "narazila" občas na rodiče,kteří neumí věci řešit slušně,ale z vašeho psaní mám pocit,že jste "rozumní,normální" rodiče,kteří si nepřejí nic jiného než spokojené,nevynervované dítě,které má pocit zastání.Jak může učitel (bez toho aby byl u problému) jen tak "hodit" vinu na jakéhokoliv žáka?Vždy jsem vyslechla obě strany,svědky problému,ze kterého je nutné vždy udělat závěr - vysvětlit si,jak se mám chovat,co jsem např. provedl kamarádovi,umět se omluvit,podat ruku..apod.
Problémy dětí typu:bolení břicha,ranní nevolnosti,bolesti hlavy,natož koktání jsou zcela evidentní,že se NĚCO děje.A to něco je ve velkém nepořádku.I pro mě je vizitka mé práce spokojenost dětí,jejich rodičů...
Pokud nezměnila nic domluva s učitelkou,řešila bych to v ředitelně.Klidně bych zašla i k dětskému psychologovi,který pomocí vhodných metod může zjistit mnohem více.Zprávu bych pak předala řediteli,ředitelce školy.
Přestupem na jinou školu se určitý problém vyřeší,ale viníkům se nestane nic...
Držím palce.
Dobrý den, také děkuji všem za odpovědi. Dnes (vlastně už včera večer) měl kluk zase nervíky, že má jít v pondělí do školy. Prý co když jsme ten zvlášní úkol napsali špatně? Neměl totiž v pátek vygumovanou folii a dostal zvláštní úkol a to takový, že měl 3x napsat " Jsem nepořádný, nevyčistil jsem si fólii". My jsme napsaly 3x větu : "Zapoměl jsem si vyčistit fólii". Jsem zvědavá s čím příjde ze školy., ale jak znám paní učitelku, přinese kluk opět zvlášní úkol za jinak napsanou větu. A jak píšete, proč Váš kluk neřekl ohledně modřiny nic paní učitelce, tak u nás je to tak, že pokud žák přijde s problémem za paní účitelkou tak mu odsekne "nežaluj" a je vyřešeno. V pátek nastala zase situace, že prý dostal vynadáno, že mluví při hodině. Ptám se ho doma proč při hodině povídal něco spolužákovi? On opět s pláčem : "Matěj mě při hodině lochtal a píchal do žeber, tak jsem mu řekl ať mě nechá, a paní učitelka mě slyšela, začala na mě křičet a musel jsem jí přinést žákovskou knížku" (doma jsem v ní ale žádnou poznámku nenašla) A já na to : "proč si tedy paní učitelce neřekl co ti Matěj dělá?" a on " že by mu stejně nevěřila, protože mu to dělal, když byla otočená k tabuli a neviděla ho!"
Prostě naší paní učitelce nesedí vůbec nic, vadí jí i to, že jsem dětem koupila dražší voskovky, takové vysouvací, a ona tvdila holce, že to nejsou voskovky (asi takové ještě nikde neviděla), že to do školy nebude nosit, ať si koupí obyčejné. Bylo by toho na vyprávění o naší paní učitelce hodně a na dlouho. Jsem ráda, že jsem to mohla tady ze sebe vypustit, trošku se mi tím ulevilo. Hlavně jsem si jistá, že p.učitelka se ve svém věku už určitě nezmění a proto jsme rozhodnuti dát syna do jiné školy. Dcera si to zatím rozmyslí, ale byli bychom rádi, kdyby chodili spolu. Děkuji zatím všem, přeju hezký den a zoufalámaminko nedejte se!
Dobrý den,
je mi smutno,co tu píšete.Ano,každá mince má dvě strany.I mě "vytáčeli" někteří žáci.Většinou to musel být ale extrém - sprostě vykřikoval,kradl,absolutně ve škole nic nedělal,nikoho nerespektoval.Pak člověk viděl rodiče - a bylo vše jasné.Ale to mluvím o EXTRÉMECH,kde je problém v rodině.Dítě za to vlastně nemůže,není vedeno.Třeba mu hrozně zapáchalo učení,šaty kouřem,ale za to nemůže dítě,ale prostředí,které mu zprostředkují rodiče.
Vaše příběhy jsou běžné - myslím tím chování vašich dětí.Pokud dítě "vyrušuje",je to často tím,že se nudí.Učitel musí být i herec (v dobrém slova smyslu),aby děti zabavil,nalákal na program.Nechápu,že někdo z učitelů za problém považuje jiný typ voskovek,či uzmutý kousek křídy (mmch,zbytky kříd jsme s dětmi využily společně při hře venku).Vím,jak děti těžce nesou křivdu.Pokud tam,kde hledají "útočiště" při problému ,slyší strohé "NEŽALUJ",je to katastrofa.Přitom stačí pár minut k rozebrání situace a je klid.Výsledkem šetření nemusí být nutně poznámka,kolikrát je efektivnější omluva žáků mezi sebou.to je podle mě řešení problému.
A ještě k tomu trestu - forma psaní vět o čemsi je nesmysl,zažitý z dob pravěku.Nestyděla bych se paní učitelce nabídnout namísto ničím neříkající opisování vět,že jste namísto toho doma "za trest",pro ponaučení napsali raději několik příkladů z matematiky,či pravopisné cvičení z učebnice,které dítě nakonec obohatí mnohem víc!
Přeji hodně sil!
Milá paní učitelko, je veliká škoda, že není více takových jako Vy . Nevím kde naše paní učitelka vystudovala, jen podotknu, že má před jménem titul. Mgr. -magistra, takže se vůbec divím jak tento titul mohla získat. A teď proč se vlastně ozývám znovu. Samozřejmě paní učitelka opět nezklamala. Zvláštní úkol - 3 věty, měl být napsán místo na papíře v domácím sešitě a chyběly tam ty slůvka "jsem nepořádný", domácí sešit má paní uč. u sebe, takže doma si větu má znovu promyslet a zítra tyto 3 věty bude znovu přepisovat před paní učitelkou do domácího sešitu. Takže u nás opět nervíky na pochodu (samozřejmě ve třídě opět plakal, ale aby ho neviděla, zakrýval si tvář dlaněmi).
Zatím moc děkuji za podporu a určitě dám vědět jak se věci vyvíjejí dál
Dobrý večer,
tak sleduji,jak se vaše příběhy vyvíjí...A jak staré jsou vaše paní učitelky?Mně je "zatím" 29,tudíž jsem pravděpodobně nepostižená syndromem vyhoření...Práce ve školství má své výhody i nevýhody - ostatně jako každé jiné zaměstnání.Každý má možnost svou práci změnit.Pravděpodobně jsou na tom ty "vaše" paní učitelky tak,že jsou otrávené z práce,dětí..už je květen,sil ubývá.
I já mám negativní zkušenosti s rodiči (tudíž možná i oni o mně mluví po svém..).Např. mi ve druhé třídě přišla maminka holčičky,přivítala jsem ji - ona hned spustila,že holka měla 2- ze cvičení,že manžel řek´,že tam vlítne,že to nemohly umět...V té chvíli je člověk šokován podáním i obsahem slov...V klidu (i když to ve mně bublalo) jsem mamince vysvětlila,že cvičení jsme dvakrát doplňovali a děti si chybějící písmenko obyčejnou tužkou dopisovaly..Načež mi bylo odpovězeno:"Ale Denisa to tam nemá?!?!"Opět jsem zachovala klid a ukázala cvičení jiné holčičky,aby viděla,že děti si to opravdu dopisovaly a cvičení pak bylo hodnoceno jako opis.Nejdřív koukala jak blázen, já prohlásila,že mě to moc mrzí,ale že Deniska pravděpodobně nedávala pozor a tím si nadělala zbytečné chyby...maminka odešla,jak přišla..já v sobě měla pocit křivdy,že nemohla přijít normálně slušně-nebo stačilo říct,promiňte...Jiný tatínek,když jsem chlapci psala úkoly domů (byl nemocný) mi řekl:"A není toho nějak málo?"Pak přišla maminka chlapce,který se přistěhoval,že má kluk v Písance dvojky,že "tam" byl premiant.Přitom hodnotím opravdu mírně - obzvlášť psaní...Moje slabost je,že chci být se všemi zadobře a pak se mě dotýká i tón řeči..pak myju doma nádobí a řeším,co- kdo- a jak řekl,jednou jsem i brečela a nespala...Ale člověk zkušenostmi zesílí,ví,jak zareagovat.Pořád mám pocit,že se najde mnohem ví spokojených rodičů a žáčků,kteří na mě budou v dobrém vzpomínat...
Kolikrát jsem přemýšlela,co bych jiného dělala - jak s nadsázkou říkám:"Nic jiného než "kecat" neumím"...takže nevím,kde bych se uchytila...Obor jsem studovala dálkově při práci,bylo to občas obtížné zvládat práci,školu i syna.Teď jsem s druhým synem na RD,do práce nastoupím od příštího roku v září.Starší syn chodí do první třídy,takže vím,jaké to je zažít si to i z té druhé stránky - jako matka.Učí ho můj kolega a musím říct,že je v mnoha věcech přísnější než jsem byla já.
Vystudování VŠ pedagogické ještě nezaručuje,že absolvent má "patent na rozum".Co si budeme povídat,učivo I.st. by zvládl učit středoškolsky vzdělaný člověk.Jde však především o vztah s dětmi,o komunikaci,o zajímavé trávení času.Můžu dětem dát psát celou hodinu cvičení a prohlížet si katalog z Avonu - a nikdo to nezjistí.Problém je v neprůhlednosti práce.Je to jen na mém nejlepším vědomí a svědomí,abych byla spokojená s výsledky mé práce - a viděla znalosti u "mých " dětí...
Koukám,že jsme se nějak rozpovídala o sobě..a to je teď nedůležité...kromě PPP bych stejně zašla i k dětskému psychologovi.V PPP vás nejprve čeká popis těhotenství,porodu.Bude se zjišťovat stupeň inteligence dítěte.Jeho emoční zralost...popř. zjišťování nějké "vady" - dys..porucha chování,LMD,DMO,apod. Dětský psycholog se zaměří více na duši,dítě se mu může svěřit..
No,uvidíte..držím palce a myslím na vás!
Hezký večer, z Vaší reakce cítím, že jste a určitě i budete dobrá ,vyrovnaná i citlivá paní učitelka. To je moc dobře. Umím i kantory pochopit, vždyť já sama bych toto řemeslo nemohla dělat, stačí mi, když si jdu pro děti do školy, a vidím a hlavně slyším vřískající žáky. Říkám si jak tohle můžou učitelé vydržet, já bych skončila hned první den v blázinci.
Jinak v jednání p.učitelky našeho syna (i dcery) nevidím žádný rozdíl mezi koncem května a začátkem září. Jelikož pracuji jako OSVČ s manželem ve firmě, mám možnost si pro děti do školy dojet. Někdo nemá tu možnost, chodí do práce, kde musí být a nemohou z ní odejít, a tak se mi většinou pokaždé naskytla možnost být u třídy mých dětí ještě před zazvoněním. To co se ozývá za dveřmi třídy se nadá ani popsat. Za úplnou hloupost (např. že si žák nezvedl tužku ze země a zapoměl si jí dát do penálu) paní učitelka neskutečně hlasitě na děti křičí. A když služba na šatnu otevře dveře a jde jí otevřít, p. uč. si všimne, že tam stojím, najednou decibely jejího křiku nápadně klesnou. Jen je mi divné, že ostatní kantoři si toho nevšimnou, vždyť chodí po chodbě kolikrát i ve vyučovací hodině a musí to slyšet i kdyby si zacpávaly uši. Nebo to dávno vědí, ale dělat s tím nic nemohou. Z nějakého záhadného důvodu nad ní p. ředitel drží ochrannou ruku. Mě mrzí, že se spory mezi touto paní učitelkou, rodiči a žáky (kteří už dnes do školy nechodí a jsou už taky rodiče dětí) táhnou už několik let a tím kazí pověst školy. Původně pracovala jako učitelka v místě svého bydliště, odkud musela odejít (důvod neznám) a našla si místo ve škole v naší obci. Opravdu nevím o nikom, kdo by o ní hovořil kladně, stačí říct jen její jméno a každý otáčí oči v sloup.
Ještě pohovořím trošku o sobě. Nejsem maminka, která stojí ve všem za svými dětmi, vím co dokažou, že to jsou čertíci a jak já říkám, "mají v zadečku vrtulku". Občas jim i po zásluze jednu "lísknu" (nejsem zastánce paní Džamily Stehlíkové), i často musím zvýšit hlas,... ale...i přes toto všechno je umím za chvíli pohladit a obejmout, proto mé zvýšení hlasu berou jinak ,a v tom bude kámen úrazu. Toho se od paní učitelky nedočkají (snad to nemá ani v náplni práce, nevím).
Všimla jsem si také, jak mají rádi žáci svojí třídní učitelku v jiné třídě. Čekají až dorazí autem do školy, děcka vyjdou ven a pomáhají jí s taškama a opravenýma sešitama. Paní učitelka si v klidu zavře auto a diskutujíc se svými žáky odchází do školy. Řeknu Vám, že je na to příjemný pohled, jen si tak povzdechnu, proč tato paní učitelka neučí zrovna moje děti.
Zatím se mějte a děkuji
Také jsem to zažila se synem,nechci o tom moc mluvit,protože co zažíval syn v 1.třídě bych nikomu nepřála.Došlo to málem ,tak daleko,že chtěl spáchat sebevraždu.Začal se počůrávat,neustále rozkousané oblečení atd.Jen doufám,že na tu dobu zapomněl,snad.Nechce o tom období mluvit.Dnes je štastný.snad.
Dobrý den,když jsem četla váš problém tak jsem si vzpoměla na jednu učitelku na ZŠ.Byla taky taková...ale co nadělat.Musíte jednat za každou cenu.Zkuste zajít za ředitelkou a jestli i ona je taková tak ji udejte! Toť není možný aby se takhle chovala učitelka a ještě ke všemu k tak malým dětem! Když vidíte,že se s ní nejde usmířit,tak na ní nebudte milá,nebudte trpělivá,nenechte si od ní radit nějáké žvásty,atd.Budte ráznější a zvyšte i hlas.Taková učitelka si to zaslouží.No ale myslím že kdybyste dala syna na jinou školu,tak by trpěl kvuli svým kamarádům.Jestliže je učitelka stará tak počkejte až odejde do důchodu,ale není zase dobrý abyste třeba čekala další rok.A s tou důdkou to už je moc.To přehnala.Musíte jednat proti té učitelce.A není dobré aby syn dostal dúdka.Hned jednejte!
Jo jo...Toto jsou zlé problémy Měl jsem dříve podobný problém. V 8. třídě jsme dostali novou třídní učitelku, s kterou jsem si ale vůbec nepadl do oka. Už ze začaátku jsme spolu válčili.Nejdříve to byla každý den domluva, že si na mě ostatní vyučující stěžují, že vyrušuji, házím různé předměty po třídě...Když mi "údajně" nestačily domluvy, přišlo na poznámky. Byly to poznámky, že se tomu doma smály. Napsal mi třeba, že házím po spolužačce házím mrtvou mouchou...Jedna taková pro zasmání...Další byla třeba ta, že jsem rozsypal koš s papírem. Velké části jsem posbíral, ale ty malé? Takové ty odstrižky? Tak ty jsem tedy sebrat nedovedl. Takže další poznámka byla ta, že " Rozsypal koš se tříděným odpadem a neposbíral to." Díky tomu, že si rodiče přišli ztěžovat na poznámky, které byly poněkud trapné,tak přišli telefonáty domů. Na štěstí jich nebylo tolik, ale takové 4 do pololetí byly.Byly to takové telefonáty, jako že se neumím chovat při hodině, že vyrušuji, že se špatně chovám k dívkách, že se rvu...Taky volala po školním výletě, že jsem na ni byl drzí... Jenže polovina všeho nebyla až tak pravda. Vysokoškolsky vzdělaná paní učitelka si něco občas domyslela, něco upravila a hned udělala z komára velblouda. Když ani telefonáty nepomáhaly(podle ostatním učitelů jsem se zklidnil, ale podle paní třídní ne.) došlo na zasednutí mé osoby. Začal se ke mě chovat trošku hůře, než k ostatním. Když se něco stalo, hned jsem byl já hlavním aktérem. Na konec to skončilo tím, že mi začala přihoršovat v klasifikaci. Výtvarka, ve které jsem byl dobrý jsem měl rázem z 1 na 3...Poněkud zajímávé pohoršení.O matice ani nemluvě. Když jednou kamarád nakreslil při výtvarce obrázek, za který dostal 1, řekl jsem mu, aby mi ho pujčil. Když jsem došel k učitelce s kamarádovým obrázkem, nestačil jsem se divit... Dostal jsem 4..Jaké to překvapení...Když si rodiče šli ztěžovat k ředitelce, vylítla na ně stím, že je to věc paní učitelky aže nebude nic řešit. Tím to skončilo jak pro nás, tak pro školu. Přešel jsem na jinou školy a tam problémy nebyly... Chytl jsem pěknou mladou paní učiteku, se kterou jsem neměl vůbec žádné problémy...
Tak to je můj příběh ze školních lavic.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.