Proč ocelové závaží o hmotnosti 1 kg při hození do kýblu neplave, ale mnohaset tunová ocelová loď plave?
3x
Protože těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené.
Takže když hodím do vody dutou železnou kouli o váze 10kg a objemu 20l pak bude co? Plavat...A pročpak? No protože váží sice 10kg a je ze železa, ale vytlačí více vody než sama váží..Samozřejmě...míra jejího ponoření bude taková, že se musí výtlačná síla vyrovnat s váhou koule..
Ponor plně naložené lodi není stejný jako ponor prázdné lodi.
Dokázal by někdo vymyslet nějaký příklad s lodí na výpočet výšky ponoru? Už jsem prohlédl několik učebnic fyziky a všude je jen kvádr a ještě k tomu plný.
No onje problém v tom, že tvary lodí jsou složitěší a objemy se hůře počítají, Ale zkus třeba válec; taky to není běžný lodní trup, ale půjde to spočítat a není to kvádr. Něco taky najdeš na mo-na-ko.net/...
Plne nalozeny Jahre Viking o hmotnosti asi 560.000 tun vcetne ropy ma ponoreny objem lodi zhruba 700.000 metru krychlovych.
Tedy i 700.000 metru krychlovych vytlaceneho objemu vody kolem lodi.
Tedy asi 700.000.000 kilogramu vytlacene vody okolo lodi. V tunach 700.000 tun vytlacene vody okolo lodi.
Z Archimedova zakona (teleso ponorene do kapaliny je nadlehcovano silou rovnajici se tize kapaliny telesem vytlacene) tedy plyne, ze Jahre Viking je nadlehcovan silou 7.000.000.000 Newtonu.
Rozdil mezi touto nadlehcujici silou a tihou lodi (5.600.000.000 Newtonu) cini 1.400.000.000 Newtonu.
Tedy vysledny tihovy ekvivalent sily, ktery brani lodi v potopeni je asi 140.000 tun.
Staci?
1x
jedná se o vztlak plavidla díky jeho tvaru, myslím, že za války byly i lodě-plavidla z betonu a plavaly! Jedná se o využití Archimédova zákona, kdy v zásadě pokud je objem celého tělesa o dost větší než je objem materiálu použitého na stavbu plavidla což když uvážíme tl. stěny někde kolem 20cm až 1metru, vždy bude objem celku větší a tutíž díky vztlaku vody k tomuto celk. objemu se plavidlo nepotopí. Nejde o hmotnost použitého materiálu ale o tvar do kterého je utvořen, věřte nevěřte. I olovo může plavat - jeden z nejtěžších materiálů.
doplněno 09.03.11 09:39:abych byl přesný, vytvarujte cokoli do tvaru "U" s co možná nějvětší plochou dna a uvidíte že to bude plavat. I beton.
1x
Napište mu to řádně, odůvodněte s nákresy ať to u tabule prodá, na co se učit, že? Takových u nás bude... a jednou dorostou do politiky...
Možná by nebylo od věci "upravit" formulář pro vkládání dotazů tak, aby tlačítko "vložit" nebo odesla otázku fungovalo jako přesměrování na google a až napodruhé by se otázka dala vložit 
.
Jinak přístup, tady máte zadání a vysvětle mi to se mi taky nezamlouvá a proto na ně neodpovídám. Když vidím že se sám snaží ale na něčem vázne, tak rád poradím - nasměruju ale práci za nikoho dělat nebudu
0x
komplikací problému/otázky jsou ponorky. tím Vám pěkně "zmotám šišku". Ponorka je uzavřená nádoba, kterou v zásadě nejde potopit... něco jako míč. Potápí se tak, že do "balančních"nádrží se načerpá voda z moře. tím se její hmotnost o dost zvýší a zároveň se sníží vztlak plavidla a může tedyklesnout. Podobně jak když ďo lodky teče- za chvíli se potopí nebo poklesne na hladině. Aby se mohla ponorka vynořit musí zpětně vodu z nádrží vytlačit a tím se odlehčit. http://www.uboat.cz/
A kde ponorka vezme vzduch, aby vytlačila vodu z balančních nádrží?
Ponorka se nemusí vynořovat úplně třeba jen vystoupá o 100 m, ale stále je třeba 200 m pod vodou
No co myslíte, kde tak asi ponorka může "vzít" vzduch?
V podstatě má dvě možnosti...jaképak to jsou?
Dnšní ponorky se sice celé měsíce nemusí vynořit pokud je to nutné..., nicméně v dobách dřívějších se ponorka vynořovat musel velmi často...a anketní otázka, proč to dřívě bylo nutné? (dva hlavní důvody) a dnes ne?
Protože dnešní ponorky mají elektromotory, které nepotřebují kyslík (dřívější měli vznětové motory, který kyslík potřebovali) a kyslík k dýchání se vyrábí elektrolýzou z vody a oxid uhličitý se něčím pohlcuje nějakou chemickou látkou.
V základě je to správně...
Pod vodou ponorka dříve plula s elektromotorem poháněným s baterií a na hladině používala diesel, který zároveň před dalším ponořením musel nabít baterie, které měli velmi malou kapacitu...
Důvody pro vynoření ponorky jsou samozřejmě i jiné, dříve i např. doplnění zásob ze zásobovací lodi (zpravidla také ponorka speciálně upravená), vynořit se ponorka musela i v případě radiové relace, nebo v případě torpédového útoku (alespoň tedy do tzv.periskopové hloubky.
pozor, dnes jsou i ponorky "jaderné" takže elektromotor tam může být, ale není primárním zdrojem pohonu, tím je/bývá jaderný "motor". v zásadě obdoba jaderné elektrárny = spaluji jaderný článek . . vzniká proud a tedy pohon.
0x
Dobrý den. Nejdříve si musíme uvědomit, z čeho se skládají srovávané věci. Čili železné závaží se skládá ze železa, kde je měrná ( objemová ) hmostnost 7,8 kg/ dm3 ( 1 dm3 = 1 litr ) . Zde je vytlačena hmotnost vody 1 kg a hmotnost závaží je 7,8 kg, tudíž takové těleso neplave a jde spolehlivě ke dnu. Pro srovnání budeme uvažovat objemové jednotky. Ocelová loď má váhu třeba 10.000 kg a objem 100.000 litrů ( ten závratný objem je ale vzduch, který má tak malou hmotnost, že to nebudeme ani brát v úvahu. Pouhým podělením zjistímě že průměrná hodnota měrné váhy lodi, jako celku je 0,1 kg / litr. A nyní do toho celého vstupuje Archimédés se svým zákonem ( těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené ). A po čáru ponoru můžeme tou lodí vytlačit řekněme 80.000 l vody, tudíž při tomto ponoru bude nadlehčovanou silou 80.000 kg, čili takovou hmotnost ( tíhu ) uveze, aniž by se potopila. S pozdravem Laďa
nedávno : výborný dokument CT2 stavba mostu přes úžinu v moři v Řecku. Základ pylonu tvořil komolý železo.betonový kužel o hmotnosti desítek tisiců tun. V míste kde bylo moře hluboké cca 10m se udělala "suchá jímka" dokola utěsněná ve funkci stavební jámy a zde se započal betonovat základový kužel o průměru cca 70m. Vytvořil se tak, že měl dno, stěny, uvnitř žebra a na vrchu byl zaklopen stropem. V komolém kuželu vznikly dutiny, které při následném zaplavení "jímky" umožnily to že kužel v řádu tísíců tun plaval na hladině moře. Pak připlul remorkér a kužel odtáhl na volmé moře do místa kde měl základ stát definitivně. Postupnou následnou betonáží tohoto kužele směrem nahoru se jeho spodní část stále zanořovala (hl. moře asi 50m). Až byl kužel celý na výšku dobetonován, dutiny se zaplavily vodou a tento si sedl na přesné místo určení = poloha základu pylonu. Tím že se to celé naplnilo vodou to získalo mnohem větší hmotnost a také stabilitu. "Supr inženýrské řešení" Doporučuju shlédnout v archívu CT. Jednoznačné využití vztlaku vody a Archimédova zákona v praxi. (tedy i železobeton plave, pokud je dutý)
0x
Když bude to závaží duté, poplave taky. Říká Vám něco archymédův zákon? Jestli ne, asi jste nedával ve škole pozor. Koukejte se ho rychle doučit.
A no jóóó, no
. Holt mi šla fyzika líp, než čeština (i když tohle jméno zrovna nemá s češtinou nic společného). A taky už je to dávno
.
S tim posilanim do skoly bych byl opatrny. Aby si tam pak nemusel treba taky...
To, zda je neco dute nebo ne nehraje roli. Dulezity je pomer celkove hmotnosti telesa a hmotnosti tekutiny telesem vytlacene.
Takze zavazi muze byt treba stokrat dute, ale kdyz svym objemem vytlaci vody malo, tak pude ke dnu tak jako tak.
Stejne jako Miromirovo ponorka. Nebo ta snad duta neni?
toje Axuse pravda,ale v běžném životě se moc věcí nevyskytuje ve smyslu velkého objemu hmoty/materiálu a malé dutiny uvnitř, spíše je to obráceně = velmi tenký pevný obal. př. Letadla, lodě, ponorky, auta. Prostě v pomeru objemu a oceli přavažuje obsažený vzduch. Letadlo co přistálo nouzově na řece Hudson v New Yorku "plavalo" více jak 30 minut.
Dobře, teda upřesním: Když bude to závaží duté, železné, tenkostěné a bude vážit 1 kg, bude plavat. Protože bude velké a tím vytlačí vody víc, než váží
. Je to lepší?
příklad na závěr! : ocelová tyč o hraně 4cm a délky 100cm váží 0.04x0.04x1x785012.56Kg (125.6N)! kolik z ní musíme "vydlabat" materiálu, aby se nepotopila na vodě (konce ucpeme teoreticky nehmotnou zátkou.. třeba korek) Vztlak tyče je neměnný (její tvar se nemění) a je rovný 0.04x0.04x1.0x1000=1.6Kg (16N). Musíme tedy odstranit 12.56-1.6KG = 10.96Kg hmoty, což se rovná 10.96/7850 = 0.0014M3 = 0.014M2 (délka 1M) ... což je čtverec o hraně = odmocnnina 0.014 = 0.0375M = 37.5mm. Zbyde tedy tl. stěny 40-37.5 = 2.5/2 = 1.25mm. Hmotnost této tyče už bude jen 0.0016-0.0014=0.0002M3x7850=1.57Kg! a tudíž se nepotopí páč 1.57Kg je méně než vztlak 1.60Kg (16N) . NAkreslete si průřez tyče ve vhodném měřítku s tl. stěny 1.25mm a už není snad nic k nepochopení. v zásadě máte tenkostěnný uzavřený profil, podobný jako mají plavidla.
doplněno 10.03.11 07:34:oprava 0.0014M3 = 0.0014M2 (jsou tam trochu niance) ... 12.56Kg a pod. Odmocnina má být 0.0014!
Když už se to tady tak hezky "zvrhlo"v přehled zajímavostí tak mě by třeba zajímalo do jaké míry jsou pravdivé scény z filmů kde se bojí na ponorce skorem i upšouknout aby to nebylo slyšet. Myslím to ve vztahu k tomu když se stlačeným vzduchem vytlačuje voda z balastních nádrží (vynořování), tak tam musí být docela vysoké tlaky - to ten vzduch "syčí"opravdu tak potichu?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.