Anglická filologie + psychologie

Já studovala současně filologie dvě. Chce to hodně času a odhodlání. Běžně chtějí, abyste četl kolem sta knížek za akademický rok. Díla klasické literatuty, např. Buddenbrookovi, to je třebas 600 stran. Čteš jak mourovatej, abys pak psal práce jak mourovatej. Není moc o co stát. V rámci filologie máš všechny jazykovědné disciplíny (morfologii, fonetiku a fonologii, syntax, lexikologii,...), literaturu a reálie zemí, v nichž se tou onou řečí mluví. Lingvistika, pokud tě vyloženě nevzrušuje, je celkem nudná. Pokud tě však baví a zajímá veškerá teorie jazyka našeho myšlení, tak je opravdu fascinující. Z filologie můžeš být učitel, překladatel, tlumočník, korektor, lektor... Ale nevím, k čemu by mně byla v kombinaci s psychologií. Za mně to tedy nedává moc smysl. Psychologii bych spojila s oborem, který mě pak jako budoucího psychologa trošku vyprofiluje. Třebas andragogika...

Abyste pak nebyl smutný. Je lepší se psychologii vyhnout velkým obloukem a prožít KRÁSNÝ ŽIVOT .

Tyhle kombinace nechápu. Jako by chtěli naplnit úvazky svým pedagogům bez uvažování, k čemu takový absolvent bude. Stejně budete jako povolání volit jedno nebo druhé. A obojí nebude nejspíš stoprocentní. To už je lepší aprobace mongolistika+hoboj. Bylo kdysi v HK. Jinak psychologů je teď potřeba a hodně jich chybí. Poradny jsou na objednávku měsíce dopředu plné. Aspoň u dětských psychologů... Co jsou zajímavé, takové ty netradiční jazyky, kde nemusíš mít základy. Zprostředkovávat komunikaci s arabským světěm nebo šikmookou Asií by nemuselo být marné.