Zdravím, celou dobu jsem si naříkal že když zůstanu sám tak mi bude dobře, ale jak jsme měli školní ples tak jsem si uvědomil že být sám je nahovno. A teď když jsem ve třetím ročníku učebního oboru, tak se bojím že všechny ztratím po odchodu ze školy do světa práce.
No, končí jedna kapitola, začíná jiná - tak jde život. Zkuste si poslechnout text Stužkové od Elánu, to byla hudba našeho mládí.
Je to skutečně tak - ano, asi se ještě párkrát potkáte na různých setkání spolužáků, ale už nikdy to nebude, jako dosud. Ale i práci, nebo i jinde si dokážete najít nové známé a navážete nové vztahy.
Užívej dne. Užívej mladí a nemysli na to, co bude... Bude, co má být. Kamarády vždy něco spojuje. Škola nebo koníčky, později práce... Ne všichni kamarádi mohou být nakonec opravdoví přátelé, jestli mi rozumíš. Můžeš mít nakonec v životě takových jen pár. V životě potkáš milion lidí, někdo má setrvat v tvém životě déle, někdo krátce. Tuto "obměnu" zažiješ ještě hodněkrát. Ale tak to je. Buď otevřený a přátelský a nikdy nebudeš sám.
slovan
A čím pak, v té Vaší hypotéze, vysvětlit existenci přátelských, otevřených lidí, kteří osamělí jsou? A co znamená "má setrvat"? To je něco jako "osud", takže veškeré snažení je zbytečné, protože vše je předem dáno? ( Domívám se, že plytká, pověrčivá odpověď tazateli nepomůže... )
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.