Angličtina ve škole

Ahoj, co třeba zkusit Help for English? Mají vše hezky pohromadě. Nebo si můžeš třeba pokecat na Discordu, jsou tam kanály pro začátečníky (beginner voice chat), případně si zaplatit kurz ať už ve městě, nebo přes internet.
Jestli Tě baví čtení, tak existují dvojjazyčné knihy (i pro začátečníky).

Hodně štěstí ve studiu.

Ono je dost těžké, pokud se chcete "jen naučit AJ". Mě pomohlo si pouštět videa na ytb - témata která mě zajímala. Ze začátku to bylo těžší - zejména v technické řeči se vyskytuje mnoho slov co jsem neznal. Ihned jsem si je vyhledal ve slovníku a pokoušel zapamatovat. Den za dnem to pak bylo lehčí. Nemáte-li však žádnou konkrétní motivaci, je to složité. A jinak, měl jsem to stejně jako vy. Na škole mnoho a mnoho let učení a uměl jsem max. nějaká slovíčka. Učitelky (ve státních školách) jsou v tomto úplně k ničemu a nenaučí nic. Mimochodem dokonce už kdysi na ZŠ jsme měli jednu učebnici, Headway, o které se tradovalo, že je nejhorší v Evropě a proto ji dovezli až k nám...no, a podle toho to taky vypadalo

Tak se uč sama tak jak ti to vyhovuje. Pokud jde o seriály a naposlouchání, tak začni jednoduchýma pro děti. V angličtině s titulkama atd.

Ve škole ani v žádném kurzu tě jazyk nikdo nenaučí. Lidi tento fakt bohužel nechápou. Ty hodiny jsou jen jako úvod nebo upoutávka pro tvé vlastní motivované samostudium. Svým tempem, v klídku, učením se o věcech, které tě osobně zajímají.

Čti anglicky psané stránky o věcech tvého zájmu. Najdeš je pochopitelně Googlem.

Sleduj na youtube (s AdBlockem) nebo podobných stránkách krátká videa o věcech tvého zájmu (zpěváci, morčátka, make-up, cestování po světě, vylepšování pokojíčku, vtipná videa ["fails"] s komentářem, ...). Po čase by ti sledování zajímavých seriálů nemělo dělat potíže.

Pak se zapoj do diskuzního fóra o věci tvého zájmu. Začni malými krátkými větami s informací a dotazy. Časem se propracuješ na celý paragraf.

Mluvení můžeš zkoušet s podobnými začátečníky jako ty třeba na tom Discordu, Omegle nebo něčem podobném.

Já jsem měl opačný problém. Když jsem si angličtinu jako začátečník zapsal na vysoké, tak se po nás chtělo okamžitě mluvit. Je fakt, že učitelka byla celkem rozumná, tak ji to přešlo poté, co se přesvědčila, že až na tři lidi (ty hned přeřadila jinam) jsme všichni opravdu začátečníky, a že s náma opravdu musí udělat úplné základy, než si s náma pokecá. Měla k tomu nějaký momentář jakože letos vyfasovala začátečníky angličtiny, to ještě jde, ale i začátečníky ruštiny, čož nikdy nedělala (do té doby si dávali ruštinu jen lidi, co ji měli už na základce, takže šlo o oprašování nějakých skrytých a léta neooužívaných znalostí) a jako bonus ruštinu v angličtině pro cizince (kde se nemůže opřít o podobnost s naším jazykem).

Jinak od základky až do průmyslovky v němčině to bylo spíš takové učení se slovíček a gramatiky, žádná snaha o mluvení, čímž nemyslím učebnicové věty, ale spíš takové to, jak něco říct, jak si obratně pomoct, když mi vypadne slovíčko (prostě to říct jiným způsobem) a podobně.

Chce to hlavně mluvit. A to je problém. Nejlíp si najít někoho, buď trpělivého rodilého mluvčího a nebo někoho, kdo se taky učí angličtinu (nejlíp cizince).

Hlavně se nebát mluvit. My jako češi nejsme moc zvyklí slyšet nerodilého čecha mluvit česky (kdo se taky učí takový exotický jazyk, nepočítám Husáka a Babiše), takže se bojíme. Ale u angličtiny jsou nerodilí mluvčí celkem normální. Ono škola nás ještě v tom strachu utužuje tím, že člověk ještě ani neotevře pusu a už je káraný za chyby a naopak nenalezne žádnou podporu. Takže dospěje k poznání, že mlčeti je zlato. Myslel jsem si, že tenhle přístup už patří minulosti, že se v hodinách jazyků hlavně mluví.

Pak v kurzech pro dospělé se taky chtělo hlavně mluvení, ale to už jsem nebyl úplný začátečník (měl jsem za sebou čtyři semestry angličtiny a dodnes projití u zkoušky považuju za zázrak). Ono to nešlo hned, ale po čase se to podalo. To samé poslechy, k učebnici byly na DVD, takže jsem si je po kousíčkách poslouchal, někdy i s přepisem, to jsem teprve koukal, co za jedním zvukem se skrývá slov.

Angličtinu potřebuju v práci, veškeré nové informace se ke mě dostávají v angličtině, ale to je ještě pohoda, čtení i psaní. Horší je to s poslechem a mluvením, to je real-time proces. V čteném textu se můžete vracet, neznámá slovíčka podtrhat a dohledat. To samé při psaní. Ale při mluvení neni na nic takového čas.

Mě třeba předloni na služební cestě pomohlo, že jsem tam jel dřív, takže jsem se rozmluvil a při samotném pracovním výkonu a různých aktivitách okolo mi to šlo celkem dobře. Pak jsem jednou zjistil asi po půl hodině, že se anglicky bavíme s jediným čechem, co tam byl, teda aspoň se rakouský kolega co s námi seděl u stolu, necítil odstrčený a mohli jsme se bavit všichni. Vůbec to byl zajímavý pokec, jak s tím čechem a rakušanem, tak potom při další večeři s jedním chorvatem (teda ten dominoval, jinak jich bylo víc a pár slováků).

Já si pamatuju klíčovou větu z nějaké učebnice: Dělejte to samé co teď, akorát to dělejte anglicky. Ať už je to čtení, sledování televize, nebo jiné koníčky. Ono člověk nemá stejně moc na výběr, dneska je všechno primárně v angličtině (snad jen kromě toho čtení (to mě šokovalo, že se překládá i slovenština) a televize), materiály v češtině se hledají blbě..

Kdysi nám na angličtině radili poslouchat BBC (mají internetové vysílání) že tam by měla být korektní angličtina. A samozřejmě seriály/filmy v AJ to je asi základ. A nedělejte si hlavu s tím, že ze začátku ničemu nerozumíte. Ono už jen nasát to jak angličtina vypadá je taky dobrá věc. I když nás v angličtině varovali, že zvlášť v amerických seriálech bývá angličtina dost špatná. A jinak pak je nižší level a to videa pro děti. Jsou dokonce i taková zaměřená na výuku angličtiny, ale i když nejsou, tak tam bývá angličtina jednoduchá a snadno srozumitelná.

Jinak nejlepší by bylo odstěhovat se aspoň na půl roku nebo rok do Anglie, ale Evropa neni holubník, takže navzdory propagandě, která říká opak, to neni tak jednoduché. Navíc Británie z Evropy vypadla a zavřela se pro cizince.