5x
Děvče,směje se ti,protože má potřebu se vybíjet a pro své uzkosti,jsi snadná kořist.Možná že když zapřemýšlíš o tom,proč to vlastně dělá a jaká je,že je frustrovaná a jen zdánlivě sebevědomá,pak už se ti bude lepší zvládat a dostaneš sílu na to,ji odpálkovat.Bránit se musíš a naber nejdřív tu kuráž.Tahle holka je hloupá a neumí nabrat sebevědomí jinak,než že bude někoho otravovat a ponižovat..Uvědom si že je slabá a v čem,přemýšlej..POdívej,pokud by si to přece jen nezvládala,vůbec se nestyd dojít za třídní,nebo za nějakým učitelem,kterému důvěřuješ a vysvětli,že trpíš uzkostmi a tohle neumíš řešit.toto je šikana a ty ji nedovol..nikdo nemá právo,tohle dělat..Žádné sms ji nepiě,tím akorát bude mít navrch a bude mít adost,že se ji daří,tě ponižovat..Věř,že ato osůbka,je tak malinká,že by jsi ani nevěřila,jen chce ostatním ukázat,že je opak.
4x
Takže namísto poraženeckého psaní té dotyčné sáhodlouhých dopisů bych jí poslal kamsi s tím, že bych přidal hodnotící negativní charakteristiku její osoby, s odkazem na asociálnost, pocházející z rozvrácené rodiny.
Jinými slovy to napsat neumím, když nechci použít vulgární výrazy.
2x
Bože to jsou odpovědi...očividně všichni extroverti co by hned holku seřvali, poslali někam nebo zmlátili. Realita je taková, že pokud tazatelka trpí úzkostí tak fakt nestačí takovému člověku říct "naber odvahu". Takovou radu řekne fakt jen kretén nebo totální extrovert.
1. Musíš (a je to běh na roky) se naučit nebrat si věci osobně. Je úplně jedno kdo si co o tobě říká, protože ty víš jaká jsi a nikdo tě lépe nezná. Je to devátá třída, tohle už nezměníš, na střední si už na tu holku ani nevzpomeneš.
2. Je fajn (a za to se nemusíš stydět, ale kamarádům to říkat nemusíš) najít si psychologa. Třeba přes lékaře, aby jej platila pojišťovna. Dokáže tě provést skrze úzkosti, naučit tě vlastní hodnoty a trochu omezit problémy s komunikací. Samozřejmě to jde i bez něj, ale jde o to vystavovat se situacím, které mi dělají problémy a pak zpětně se poplácat po ramenou, že to vlastně nebolelo, že to šlo dobře a že se příště můžu bát méně. Takto s každou situací si budeš více věřit a jednodušeji se půjde do té další. 
3. Musíš najít svou hodnotu. Vědět co znáš, co umíš. Je pak jednodušší vidět blbce jako méně hodnotné lidi. A pokud pro tebe někdo nemá hodnotu a váhu tak tomu automaticky dáváš menší význam. A menší význam tě méně trápí. A jednou ti takový člověk může nakecávat úplně cokoliv :D a budeš de jen smát, protože žádné jeho slovo nemá váhu.
Zakončím nereálnými slovy jako "Buď silná, naber odvahu, řekni jí co si myslíš, apod". :D Hezký den a užívej si pozitiva a méně řeš negativa života.
1x
Řekni: Mne může urazit jenom inteligent... A ten to neudělá... To jsou lidi, kteří sami nevynikají, sami mají problémy a léčí si sebevědomí na druhých jejich ponižováním. Ona je vlastně chudák, když potřebuje někoho ponížit, aby mohla fungovat. Jinej by jí odsekl: Zalez skrčku, já za to nemůžu, že máš problémy.
Kup si Guajacuran v lékárně a užij hodinu před předpokádanou konfrontací. Je na ty úkosti a trémy, nebudeš lítostivá. O to jí jde, že na Tobě vidí, že Tě to trápí a vytáčí. Tu radost jí musíme zmařit.
Liska,myslíte to dobře,ale raděj léky neradte,nevíte jestli nebere jiné a děti jsou schopný pak v tomto přehnat,,,
1x
Co se týče být "Satanem". Holčina to má v makovici asi řádně pomíchané a sama bude pod vlivem nějakých destruktivních, duchovních sil.
Budiž ti to vše příležitostí k tvému osobnímu růstu v odolnosti a schopnosti ignorovat podobné chudáky, protože se s nimi budeš setkávat po zbytek života...
Ale Bibli si určitě přečti, tím neuděláš chybu.
0x
Když by mi řekla, že jsem Satan, tak bych se na ní usmál a řekl
"Jasně že ano, ty jedna malá zastydlá pánbíčkářko. Máš šaty z dvojího vlákna a skončíš v pekle. Hádej jak to vím?"
.
(Jenže to by znamenalo nebrečet a mluvit. Těžko někoho setřeš tím, že se rozbrečíš.)
.
Já bych se fakt bavil tím,že bych přistoupil na tu hru, že jsem Satan a že tedy nad ní mám moc a po smrti mi bude patřit.
Včetně takových logických důsledků, že když bude chctít něco vysvětlit nebo tak, tak bych prostě smetl "Teď se tím nebudu zdržovat. Až umřeš, budeme na to mít celou věčnost." (A z hlediska věčnosti je lidský život neměřitelně krátký.)
"Dnes jsi mě ještě neoslovila jako Satana, snažíš se vytšsnit, komu bude patřit tvá duše?"
"O mou duši se nestarej, vždyť dobře víš, že jakožto Satan žádnou nemám. Nečetli jsi Bibli dost pozorně?"
Já bych s ní tu hru hrál naplno a určitě by mě to bavilo mnohem déle než ji 
0x
Pak jsem neřešila žádné jeho poznámky vůbec. V duchu jsem si říkala, běž do fronty, teď tě řešit nebudu, teď budu řešit jen sebe. Řešila jsem svůj panický strach a svoje strachy obecně. S takovým strachem nešlo žít. Byla jsem plná bolesti.
Hlídala jsem se, abych na sebe nebyla zlá, nekritizovala se za nic, učila jsem se nepoužívat zlé myšlenky, ani proti sobě. Strach jsem přijala za ochránce a přítele a dohodla se s ním, že smí odejít, já zvládnu žít v bezpečí i beze strachu. Člověk ale musí najít, co ho bolí.
Když jsem pak vnímala za čas rýpanec spolužáka, udělala jsem takový škleb mezi otráveností a myšlenkou -"jo tebe to ještě neopustilo, jsi jako malé dítě". To mi proběhlo v hlavě a zhluboka jsem se nadechla a zase v klidu vydechla a po pohledu na něj jsem odešla pryč. On člověk hodně může říct pomocí procítění při mimoslovní, neverbální komunikaci. Tehdy rozuměl dobře. Nějak se mi s takovým bezcitným hlupákem slovama mluvit nechtělo, nebyl naladěný na stejné notě, copak by mi rozuměl? Dělal by, že nechápe a to je škoda mých slov. Já jsem spíše vnímala, že agresoři, i když jen slovní agresoři mluví jinou řečí, než já.
Ono je nejdůležitější si nepustit násilí dovnitř k sobě, za úklid uvnitř sebe jsme zodpovědní každý sám a tam se nikdo bez našeho dovolení nedostane, aby ubližoval. Já jsem oddělila od slova emoce a ze satana bych klidně udělala slovo "houska". Neřešila bych nějaké slovo. Vyhodila bych to slovo z mé hlavy s myšlenkou, že zase mele nesmysly.
A existuje citát: "Okradený, který se směje, vyhrává nad lupičem." Má hodně hluboký význam. Myslí se spíše vnitřní smích, nenechat si ublížit.
Klidně se to dá i pojmout jako hra, jak tu psali rádcové. Všechno přijímat jako vtip. To si musí každý u sebe najít sám a najít si pro sebe správný čas, kdy mám chuť a náladu. Když je člověk zrovna v pohodě, tak se dá nějaký vtípek zkusit. Ale zprávu bych nenapsala žádnou.
A nikdo mne tehdy nebránil ne proto, že mají stejný názor, jako ten, kdo tak jedovatě kecá. Naopak ty poznámky nikoho nezajímaly. Ale nechtěli to říkat nahlas. Ono to nikoho neokouzluje.
0x
Karolínko, nic si z toho nedělej.
Nedala bych se. Asi bych ji například řekla: "Jaký Satan? Sama jsi divná." Nebo něco podobného. Co by mě zrovna napadlo. Také by se mi chtělo brečet. Ale musíš přitvrdit, naučit se to. Nikdo Ti nemůže ubližovat. K takové situaci může dojít v životě kdykoliv. Při úzkosti to rozdýchej. Pomůže i pohyb. Zprávu bych ji asi nepsala. Sama má problémy.
Takových lidí Ti nemusí být vůbec líto.
Pokud by to nepomohlo, svěřila bych se někomu ve škole. Také bych si o tom popovídala s maminkou. Jistě ti dá podporu.
Držím palce. Zdravím.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.