Zdravím,
prosím, poradíte jak odvodit velikost rychlosti s jakou může být pomocí praku vystřelen kamínek?
Díky!
0x
Jestli to chcete zjisit - pak se podívejte co je to vodorovný vrh, pak se to nechá snadno spočítat.
Jestli to chcete odvodit teoreticky, tak to budete muset zjistit víc o gumě která v praku je - její mech. vlastnosti. Ale to je už alchymie. Spíš bych to provedl experimentálně.
Hmm hmm, děkuji 
Třeba jak je ta guma pružná, tak to nemám tucha.
Experimentálně? Chci to pouze přibližně, takže by mohl stačit vztah v=s/t? To by se mi asi měřilo blbě, se započítáním tíhového zrychlení (9,8 ms-2) a výšky vrhu. Nebo ne?
Stačí pak změřit jen dráhu od praku po překážku a čas než kamínek narazí do nějaké překážky.
Takže jde se vyrábět prak
aha, já myslel že už prak máš a chceš zjistit jak rychle střílí...
Jestli máš gumu už koupenou tak bych jí upnul třeba do svěráku a siloměrem bych zkusil jak moc velká síla bude třeba k natažení praku "tak akorát". (pro výpočet práce bych změřil sílu v několika bodech natahování třeba po 2cm a překreslit do grafu, práci pak hezky uvidíš jako plochu)
Pak bych na to šel přes energie. Selským rozumem práce kterou potřebuješ k natažení gumy krát třeba 0,8(ztráty) bude odpovídat energii kterou po stejné dráze předá guma zpátky kamínku. Tradá - a rychlost je na světě 
Dráhu, hmotnost kamínku, práci znáš - to půjde
Teď o tom tak přemýšlím a koukám že jsem to trochu překombinoval.
Stačí gumu upnout mezi dvě tyčky a pak změřit výšku od podlahy, vzdálenost jak daleko kamínek doletěl a máš rychlost. (vodorovný vrh)
OK, díky moc!
Ta práce potřebná k natažení gumy, podle Vaší teorie, je rovna energii kinetické nebo potenciální? Předpokládám že kinetické, je to tak?
Takže W = E (kinetické),
E = F.s (síla na siloměru krát dráha natažené gumy k praku-dejme tomu 20 cm) - takto zjistím práci resp. energii,
pak ze vztahu pro kinetickou energii (1/2 m.v2) spočítám tu rychlost.
Souhlasíte?
0x
Vzal bych desku z poddajného materiálu(treba lino.)Vystřelil bych na ni třeba ze vzdálenosti 2 m. kuličku(z ložiska).Ta nechá po dopadu stopu,definovaných rozměrů.
Pak bych kuličku pouštěl z určité výšky na tutéž desku,a v okamžiku,kdy se stopy shodují,mám definovanou energii kuličky.Z g a váhy kuličky spočítám rychlost volného pádu..
JABRAKA
Poslyš jabrako, není tíhové zrychlení náhodou stejné pro všechny, různě těžké předměty? Všechno padá stejně rychle s tolerancí odporu vzduchu.
tíhové,nebo gravitační zrychlení udílí tělesu,bez ohledu na jeho hmotnost,každou sekundu 9,83 m/s2.Takže rychlost neustále vzrůstá.Po dopadu na podložku pak je kinetická energie tělesa už na hmotnosti závislá.Takže skutečně bude díra do podkladu záviset na rychlosti,čili vzdálenosti,odkud kuličku pustím.
Ale díky za připomínku,musel jsem se nad tím znovu dost zamyslet.Fyzika mi moc nikdy nešla.
JABRAKA
0x
Základní rovnice je "hybnost = impuls "(zjednodušeně). respektive přesněji (impuls je síla x čas jejího působení, ale ta síla s tím, jak guma v gumipšce povoluje, klesá) změna (derivace) hybnosti je rovna síle. Ale jak patrno, bez znalosti fyzikálních vlastností gumy se stejně nehnu, snad změřit sílu toho tahu gumy a pak stopnout, za jak dlouho kamínek prak opustí, a za sílu vzít polovinů té naměřené /jako průměr mazimálního natažení a povoleného praku. Nebo spočítat příslušnou diferenciální rovnici s nulovou počáteční podmínkou (kámen vystřelujeme z klidu). (Působení gravitace bych při vodorovném výstřelu zanedbal.)
doplněno 01.03.11 14:19:A ta diferenciální rovnice nebude zase úplně triviální; nepokoušel ksem se ji zapsat, ale musí v ní vystupovat vyvhýlení praku v závislosti na rychlosti, kterážto zase závisí na průběhu síly, který je dán tím vychýlením. Ale zase tak úplně kompliované by to být nemělo.
0x
Rychlost, jakou kaminek opusti prak bude:
v=(4*Fs*s/(A*Ro*cx*m))^(1/4) [m/s]
kde
Fs je sila v gume pri polovicnim natazeni gumy mezi maximem napnuti pred vystrelem a nenapnutym stavem (lze zjistit experimentalne pomoci silomeru)
s je vzdalenost mezi maximem napnuti pred vystrelem a nenapnutym stavem
A je celni plocha vystreleneho kaminku ( kteto plose by se spravne mela pripocist jeste plocha kapsy, ktera kaminek drzi)
Ro je hustota prostredi, ve kterem se strili (nejcasteji asi vzduchu)
cx je soucinitel odporu vzduchu vystreleneho kaminku (opet by se nemelo zapominat na kapsu, ktera drzi kaminek)
m je hmotnost vystreleneho kaminku (plus opet hmotnost kapsy plus nekolik procent hmotnosti samotne gumy)
Jednoduche jako facka
Odchylku od skutecnosti odhaduji na +-10%
0x
Hluboce se zkláním před axusem a kartagincem. Vaše výpočty mi vůbec nic neříkají. Tohle vzdělání mi chybí. A proto možná teď šlápnu do... Nicméně mi to nedá. Sám to neumím, ale nešlo by to spočítat z váhy kamínku a z délky balistické křivky?
No vida, to byl jen takovej nápad. A je to jinej způsob řešení nebo je to to co jste rozváděli v těch vašich výpočtech, ?
Je to jinej zpusob reseni. Hlavne tedy takovej praktictejsi
Sice tam urcitou roli bude hrat odpor vzduchu (a pro rypaly i rotace zeme), ale to lze s lehkym srdcem zanedbat.
Nutno byt ovsem spravedlivy a rict, ze timto se zabyval jiz hned prvni odpovidajici.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.