chodím do prváku na střední s maturitním oborem a jsem narozená v létě 2006, takže mi bude letos 17. Momentálně procházím ve škole šikanou psychickou (fyzickou naštěstí ne), trpím dost skončila jsem u terapeuta a ve svých pouhých 16 beru léky na uklidnění, jinak bych asi nezvládla den ve škole chodím každý den domu ubrečená a do školy s křečemi v břiše a strachem, mám strach tam chodit a komunikovat tam s někým nebo mít nějaký ústní projev před třídou. Nejsme doma ani spokojený s vedením školy a některými učiteli jen díky tomu, že to nechtějí řešit. Moje známky od minulého pololetí, kdy bylo vše ještě v pohodě šly tohle druhý pěkně řečeno do haj***, díky tomu si moc nevěřím přestoupit na jinou školu a dělat rozdílové testy. Přemýšlela jsem o učňáku např. kadeřnici, není to úplně můj cíl se vzděláním chtěla jsem si udělat maturitní obor rovnou a mám i strach přejít z důvodu, že mě to nebude bavit a nebo narazím znovu na blbý kolektiv, či budou na mě moc mladší.
Děkuji,
potřebuju poradit, nevím co dělat a za každou radu budu ráda.
1x
Měli jsme ve třídě podobný případ na SŠ. Na takovém člověku je to přímo vidět. Na jeho chování, oblékání i tom vyloučení z kolektivu a jiných zájmech. Podle mě bez zásadní změny přestup nemusí nic vyřešit. Stane se to zas. Na učňáku bych to čekal horší, protože tam budou žáci s nižším IQ a tak lze očekávat ve třídě větší bordel. Ale můžeš chytnou kolektiv normálních lidí. Je to o štěstí. Na mě zas byla těžká matematika + dojíždění. Škola kladla vysoké nároky, protože spousta žáků z této školy chodila tradičně na VŠ. Tak jsem dodělal maturitní obor jinde a byl jsem nejspokojenější. I ten kolektiv jsem chytil lepší. Nikdo tam nikoho nešikanoval.
Souhlasim, na jiný škole se to bude opakovat a na učňáku to bude spíš horší jak s učitelama tak spolužákama.
Šikanovaný je ten kdo je snadná oběť a nechá se. Zapracuj na sobě, na sebedůvěře, jednání atd. Jedna z nejlepších možností je bojový sport - karate, judo apod. Ne proto abys mohla někomu přelomit nos, ale vědomí že bys to uměla vyzařuje na dálku a někdo takový na šikanu není vhodný cíl. Získáš i nové kamarády, sesílíš, získáš obratnost atd. Určitě lepší než poslouchat chytrý rady psychologa.
bohužel nejsem slabý typ člověka i jsem se bránila, akorát spolužáci nebo spíše spolužačky jsou neústupné. Vedení to nechce řešit bylo mi řečeno ať odejdu jestli nejsem spokojená. Jinak s IQ na učňáku s vámi nemohu souhlasit mám docela dost kamarádů na učňáku, třeba jen z důvodu, že jim nešla škola na základce, což mně taky moc ne nebo nezvládli maturitní obor a přešli radši nebo neudělali přijímačky, který jsem původně neudělala taky cca s 20-30 body a dostala se na odvolání.
Podle toho tvýho pipisu slabý typ člověka jsi. Kdyby ne, tak tě dvě holky kterým nesedneš nerozhodí a už vůbec by na svojí stranu nepřetáhly ostatní. Pokud to chcš řešit tak musíš zapracovat ty sama na sobě a ne kňourat jak jsi super a oni zlí.
Je to tvůj problém a je na tobě jak si ho vyřešíš, útěkem moc ne.
Podle projevu na střední školu nemáš a učňák/ nějaký jednodušší zaměření bude vhodnější. Ale šikanu jako takovou tím nevyřešíš, bez změny tvýho chování se to tam jen zopakuje a vzhledem k typu lidí na učilištích to spíš bude horší.
1x
A co by mělo vedení školy nebo i učitelé podle tebe udělat? Jak by to měli řešit? Jak by sis ten jejich postup představovala? Můžeš naznačit? Podle mě vůbec nejde o šikanu, ale o to že jste se nějak se spolužačkami nepohodly, něco jim na tobě nesedí a postupně se od tebe odtáhlo víc lidí. Píšeš, že jsi komunikativní, není to spíš tak, že jsi chtěla třídu "ošéfovat" a ono to nějak nevyšlo, ostatní ti to tímto způsobem dali najevo a ty tím teď trpíš. Myslíš si, že se v tom dá něco udělat, když ty sama se měnit nechceš, jak píšeš. To nevyřeší přestup na kteroukoliv školu, když ty jsi neomylně přesvědčená o tom, že ty děláš všechno dobře, ale chyba je na druhé straně. Zeptala ses spolužaček, bývalé kamarádky, co jim na tobě vadí? Nebo tě ani to nezajímá? Víš od nich, proč bylo první pololetí ok, ale teď je vše špatně. Třeba tě lépe poznaly a táhne je to od tebe, ne k tobě. Pak ale rozhodně chyba není na jejich straně. Ke změně musely mít důvod. Nezajímá tě jaký? Jasně, nechceš na sobě nic měnit, jak píšeš, ale třeba jen pro zajímavost bys to nechtěla vědět?
0x
Na to se těžko odpovídá, když nepíšeš, čeho se ta šikana týká. Možná, že to je jenom tvůj pohled, tvůj dojem, může jít jenom o nějakou tvoji úzkostlivost, nejistotu. Píšeš: Nejsme doma ani spokojený s vedením školy a některými učiteli...
Jak jste žádali, aby to škola řešila?
popíšu to ve zkratce neustále na mě hází vinu, základní skupin na soc. sítích, kde se pomlouvá každý můj krok i vzhled, když máme dělat něco ve skupině všichni mě odmítnou nebo když si má ke mně někdo sednout, tak jde radši jinam, že se mě štítí i když první pololetí se bavili se mnou v pohodě až druhý to tam začalo kolovat od spolužaček dvou, kterým jsem nesedla. Ještě jsem si vzpomněla, že si posílali moje osobní zprávy. Lépe to nedokážu popsat, rozhodně je toho i více. Chápu, když nevíte přesně o co jde nebo to sami nezažíváte, tak člověk pak myslí, že je to prkotina. Doma rodiče požádali o řešení třídní, ta se pokusila, ale marně, tak požádali vedení, kde to spolužačky ještě otočili proti mně bez důvodu.
0x
divný je, že jsem první pololetní zapadla do kolektivu, měli mě tam v oblibě a našla si tam i nejlepší kámošku, která byla většinou vždy při straně. Osobně si myslím, že jsem dost komunikační typ i silnou povahu mám. Akorát dvěma spolužačka jsem nesedla, jedna mi to řekla i do očí, že hned co mě viděla první den v září věděla, že mě nemusí a další spolužačka mi řekla jednou, že mi závidí tu mojí kámošku a celkově, že se bavím s každým většinou. Takže dle mého názoru šlo o závist, jelikož si obě vzali mojí pozornost i s tou kámoškou mojí a začali mi dělat zle všechny 3 a postupně se to začalo roznášet po celý třídě, takže myslím, že nepotřebuju na sobě zapracovat.
0x
doplněno 18.05.23 10:37: Jestli se jedná o dvě "závistivé mrchy"s prominutím. Tak ty jsou skoro všude v dnešní době. Jediné co můžete tak je ignorovat a najít si ve třídě nějaké lepší kamarádky, které těm lžím věřit nebudou. Ta Vaše nejlepší kamarádka určitě nejlepší nebyla. ( google.com/... - pravé přátelství vypadá nějak takto. Jestliže si pak každý o Vás myslí jen to nejhorší tak v takovém případě bude nejlepší možnosti jít na nějakou jinou školu podobnou aktuálnímu oboru. Ale je možnost, že i tam se najdou nějaké tak podobné. Případně znovu opakovat prvák a tam narazíš na nové lidi.
0x
0x
Vzhledem ke kolektivu by bylo nejlepší čtyřleté gymnázium. Jenže už je po přijímačkách. Asi by nebylo na škodu se někde poptat, místa většinou jsou, pokud to nejsou nějaká prestižní gymnázia. Zkus, nebo rodiče, vysvětlit situaci, třeba se nějak domluvíte. Hlavně si smaž profily na všech sociálních sítí. Nedávej nikam fotky, veřejné příspěvky. Na psaní s kamarády si udělej profily s přezdívkou pouze na osobní zprávy.
0x
Přestup na učňák nemusí nic řešit, tam se může naopak přidat i fyzická šikana. Navíc díky sítím dnes minulost vláčíš s sebou, i když utečeš.
Nejlepší je samozřejmě pracovat na sobě a nenechat se deptat, což se samozřejmě snadno řekne, povaha se mění špatně.
Pokud měnit školu, tak snad jít na nějaký typicky mužský obor. Tam pak budeš ve třídě jedinou obletovanou květinkou se spoustou zvýhodnění.
0x
Mě totiž jedovaté poznámky děsily a můj strach mne oslaboval, on pak bolí i fyzicky, bolí břicho, hlava. Rozhodla jsem se ze dne na den přestat reagovat tak, že se poddám svému strachu. Rozhodla jsem se hlídat sama sebe, aby u mne strach vůbec nemohl vzniknout, ani malinko. Ale úplně beze strachu pak člověk reaguje úplně jinak, bolest zmizí. A strach byl můj, já mu vládnu. Řešila jsem jenom sebe, nic jiného. A šlo to uhlídat hned. A když mi to za dva měsíce fakt už šlo dokonale, že strach byl jen vzpomínka, hrozba v komunikaci rýpala mi přišla jako úplná drobnost a ještě jsem hlídala svůj smích jako reakci na rýpnutí. Vždyť jsem byla vítěz, přemohla jsem svůj panický strach. Že jako pak nezvládnu trapný rýpance nějakého hlupáka? Měl přijít dřív, pak už mne vyděsit nešlo, sebekontrola. Rýpance pak už nikoho nebavilo dělat. A že těch jedovatých poznámek bylo!
Stačí hnout jen se sebou a to je snadné. Před svým strachem bych stejně utéct nedokázala.
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.