Často se při popisu atomu pohyb jádra zanedbává, kvůli mnohonásobně větší hmornosti, než mají elektrony. Jádro je považováno za fixní. Pro které prvky toto ale nejméně platí. JInými slovy, kdy pohyb jádra prvku ovlivňuje pohyb elektronů v atomu nejvíce?
Nemohlo by to být pro prvky s malým protonovým číslem? Protože ty mají lehké jádro, takže se může lehčeji pohybovat. Nebo jak to je?
0x
Z hlediska klasické mechaniky, tedy uvažujeme-li pohyb elektronu kolem jádra, je to obdobné jako při pohybu planety kolem Slunce, tedy elektron a jádro se pohybují kolem společného těžiště. Je-li elektronů více, nevyhneme se otázce, jak se vlastně pohybují, zda v jedné rovině či prostorově, protiběžně apod. Taková otázka ale nemá moc velký smysl, protože podle elektrodynamiky by elektron jakžto nabitá částice při pohybu kolem jádra musel vyzařovat energii a tak by za zlomek sekundy spadl do jádra a bylo by po atomu. Kvantová fyzika myslím pohyb elektronů vůbec neřeší, zabývá se hustotou pravděpodobnosti výskytu elektronu v tom kterém místě elektronového obalu. Jinak, z hlediska klasické mechaniky bychom to řešili pomocí poruchového počtu, což je pro větší počet elektronů (než dva) velmi obtížné.
No ale když uvažuju pohyb elektronů a jádra, tak se pohyb jádra s pohybem elektronů vzájemně ovlivňuje. A právě mě zajímá, pro které prvky to platí nejvíce. Pro jaké prvky platí, že se elektrony nejvíce vzájemně ovlivňují s pohybem jader.
Ano, ale my nevíme, jak se elektrony pohybují, jestli jako planety v jedné rovině, nebo v prostoru (jako když se rojí komáři) a podobně. - Třeba lehký vodík má 1 proton v jádře a 1 elektron a nějak se ovlivňují. Těžký vodík má v jádře proton + neutron, jádro je 2x těžší, proto jej oběžný elektron ovlivňuje méně. - Situace se zkomplikuje přidáním druhého elektronu, kdy bude záležet na tom, jestli budou obíhat po 1 kružnici stejným směrem, nebo jejich dráhy budou ležet např. v navzájem kolmých rovinách atd. Kvantová fyzika umí popsat atomy i molekuly, aniž bychom věděli, jak se elektrony pohybují, proto je možné, že se touto otázkou zatím nikdo nezabýval.
Byla by to zajímavá úloha z matematického hlediska: Máme jádro s n nukleony, kolem něhož obíhá n elektronů. Jak mají obíhat, aby ovlivňovaly jádro co nejvíce / nejméně. Ještě zajímavější by bylo přidat vzájemné působení elektronů.
@mirek2 pravdepodobne obihaji nebo preskakuji (kdo vi) tak, ze jsou vzajemne ve vyvazenem vztahu, jinak by se asi odtrhly a uletely, kdyby se treba pohybovaly tak, jakoze vice elektronu soucasne v jednom miste kumulovane - predstav si rotor vrtulniku jen s jednim nevyvazenym listem, utrhne se a odleti...
bohuzel ale, je to jaksi mimo nas rozmer (podobne jako druhy konec vesmiru), takze se tam nepodivame
@skoumal obihajici elektrony nebo planety moc to jadro nebo slunce neovlivnuji, protoze masa hmoty (hmotnost - gravitace) je pomerne vetsi v tom stredu... anebo snad planety cloumaji Sluncem?
Však to říkám, že je pravděpodobně i elektrony kolem atomového jádra.
samozřejmě i sluneční soustavy okolo jádra galaxie třeba mléčné dráhy, kde je údajně černá díra. Stejně tak i galaxie mléčná dráha obíhá, vedle toho i rotuje. Ale to je trošku mimo náš rozměr, řekl bych že je to je asi 2,5 otáčky mléčné dráhy od vzniku naší sluneční soustavy
není nezajímavé si uvědomit, jak se změnou rozměrů člověk ztrácí schopnost si to vůbec představit, A to se můžeme bavit i o penězích. Kolik lidí umí počítat v rozměrech HDP 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.