Dobrý den, mohl byste mi někdo, prosím, poradit, co má v elektrolýze přednost? Když třeba na ukázku budu mít roztok jodidu draselného, přijme elektron draslík, nebo vodík? ( K+ + 1e- = K0, nebo 2H+ + 2e- = H2⁰?). Jak by to tedy pak třeba vypadalo u vodného rozotku ducičnanu olovnatého?
Předem moc děkuji za pomoc.
0x
Odpověď ti dá Beketovova řada kovů. Jak klesá záporný elektrodový potenciál, tak roste snaha vyloučit se jako kov. Aby nějaký kov přešel do roztoku jako ion z elektrody, musí na elektrodě zanechat valenční elektrony (aspoň jeden). Tím získá elektrody záporný náboj, který tenhle přechod zastaví - náboj elektrody naopak vnucuje iontům elektrony, ty ztrácejí náboj a vylučují se na elektrodě jako kov. odík si nechá vnutit elektron i s nulovým nábojem, nebo na příklad měď sebere elektron i elektrodě, která má náboj +0,52V. Naproti tomu zinek vnutí elektrony elektrodě s nábojem -0,75V a přejde do roztoku jako Zn++. Proto se také zinek rozpouští v roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace iontů H+ z kyseliny. Těm atom zinku předá své 2 valenční elektrony a tím vzniknou atom H: H+ + e = H, které se následně sloučí na molekulu H2.
Tu Beketovovu řadu napětí najdeš tady: Beketovova řada k/...
Tohle je jen zjednodušený výklad, neváhej se ptát.
Dobrý den, moc děkuji za pomoc, ale obávám se, že tomu moc nerozumím. Samozřejmě znám Beketovovu řadu a tuším, že s tím bude hodně souviset, ale není mi to moc jasné. Chápu to takhle: víme, že třeba právě ten draslík leží v Beketovově řadě vlevo, což znamená, že má větší tendenci se oxidovat nežli redukovat, takže v té elektrolýze rozotku KI prostě vodík ten elektron přijme spíše než dralík (nachází se vpravo). Jsem alespoň na správné cestě?
U té mědi, jestli jsem to správně pochopila, tak ta, jelikož leží vpravo, naopak ten elektron přijme snáz než ten vodík? Děkuji.
Chápeš to správně. Skutečnost je ještě o něco málo složitější. Podle té mojí jednoduché verze by se z vodného roztoku (roztoku kde jsou ionty H+) nedaly vyloučit kovy, které jsou v té řadě před vodíkem. Ke standardnímu elektronovému potenciálu , který je uveden v řadě, se přidávají některá další napětí, závislá na teplotě, koncentraci, materiálu elektrody a podobně a jejich souhrnem je "vylučovací napětí". Vodík se na příklad vylučuje při menším napětí na železe a nejvyšším na rtuti. Proto je možné elektrolyticky vylučovat sodík z vodného roztoku NaCl na rtuťové katodě, ve které se vyloučený sodík rozpustí na amalgam. Ty standardní elektrodové potenciály platí pro kov, ponořený do roztoku své soli o koncentraci 1mol/dm3. Pro nekovy, jako je vodík se používá platinová elektroda pokrytá platinovou černí a omývaná příslušným plynem (vodíkem), to samozřejmě pro účely měření.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.