2x
Každý člověk musí občas udělat to, co se mu nelíbí. Žáci jsou povinni absolvovat povinnou školní docházku, chodí do školy, aby se vzdělávali. Dospělí chodí do práce. To až jednou budeš chodit do práce, také se budeš mrskat a nebudeš tam chtít chodit? Prostě povinnosti mají děti i dospělí, s tím nic nenaděláš.
Nemysli si, že jsem 1. září výskala radostí. A to jsem byla jedničkářka s vyznamenáním. Do školy se mi zoufale nechtělo. Ale prostě to tak je, že člověka v životě neprovázejí jenom příjemné věci, musí se popasovat i s tím horším. A jak se stavíš ke škole, tak se jednou budeš stavět i k práci. Chce to jen trochu chuti a lepší sebevědomí, aby ses dokázal obhájit mezi ostatními. Jaga.
Až dospěje, dokončí jednu a pak druhou školu, do kolektivu nebude muset? Když nic jiného, tak ve frontě na podporu, kolektiv a velký, rozhodně je. Pak mu poradíte co?
Popravdě nevím. Až bude dospělý a bude zde brečet, že jej šikanuje šéf tak nevím co mu poradit. Vím ale, že když za mnou příjde dítě, že má ve škole problém a bojí se tam chodit tak jej neodbytu řečmi, že se mi do školy taky nechtělo přestože jsem byl jedničkář.
Runner a Tyler, co jste poradili vy, když máte tolik námitek k našim radám/názorům? Psychiatra? Před dorostového se objednat u psychiatra? Půl roku čekat až přijme? A pak antidepresiva a závislost na radách a vedení za ručičku? Nebo naučit překonávat překážky? Největší v sobě?
Vaše "rady" typu: ,,to já jsem musela ještě víc dřít..." ,,to já to měla ještě těžší..." a podobné, často se zde vyskytující odpovědi na podobné příspěvky lidí... No, máte asi pravdu v tom, že jsem (zatím) nic neporadil. Ale promiňte mi mou drzost, až se zde bude svěřovat někdo, kdo zrovna přišel o prst na ruce, taky na něj vyrukujete, že vlastně o nic nejde, protože vy znáte někoho, kdo přišel o celou ruku, takže jeden prst vlastně není vůbec žádný problém? Byť píšu s nadsázkou, snad pochopíte, že smyslem někomu poradit není vždy v tom, že s ním budu soupeřit o to, kdo to měl horší/lepší a tím ho vlastně soudit, zda-li má vůbec právo si na něco stěžovat. Kdyby měli vyjednavači stejný přístup, měli by to ti sebevrazi o dost lehčí, ten odchod... Kdyby jim někdo začal říkat - spíše naznačovat, že jejich problémy jsou naprosto nevýznamné. Neříkám, že se to má s empatií přehánět, ale devalvovat něčí problém tím, že napíšu ten svůj a pak se bude porovnávat, kdo je větší chudák, to nikam nepovede. Maximálně nám sdělíte, jak dobrá jste a co vše jste dokázala (a nebylo by to poprvé). Zatímco tazatel se může začít cítit jako ještě větší hysterka, že řeší (pro někoho) naprosté nesmysly. A tomu všemu pak říkáte rada.. Inu, každý má na to "rádcovství" trochu jiný názor, omlouvám se vám, že znáte i ten můj. Byť jsem vás nijak nechtěl kritizovat, za původním sdělením si stojím. Málokdo se popere se svými problémy tím, že si vyslechne někoho, kdo to měl horší (a vezme si ho za vzor). Je tam velice tenká hranice mezi snahou pomoci vs nepochopením.
2x
A rodiče to neřeší? Vědí to vůbec? Už dávno jste měli vyhledat psychologa. Přes prázdniny jsi na tom mohl pracovat. Ve škole by měl být výchovný poradce jeden z učitelů. Ten by měl mít na dětské psychology kontakty. Zeptej se třídního, kdo to je a zajdi za ním. U těch psychologů bývají delší objednací doby, ale pomůže to. Znám holčinu, která tohle měla s nástupem na SŠ a už je v pohodě.
Chtěl jsem se zeptat, jsem stále ve stresu, přitom jsem nic neudělal....Kdybyste mi poradili... Aspoň zlepšit češtinu, když jsi pořád doma.
doplněno 28.08.22 10:58:
Nebo požádat svého dětského lékaře, ať Vás pošle k psychologovi. To ale musíš přesvědčit maminku, že to je pro Tebe nezbytné!
doplněno 28.08.22 10:59:
Nebo požádat svého dětského lékaře, ať Vás pošle k psychologovi. To ale musíš přesvědčit maminku, že to je pro Tebe nezbytné... Držím Ti palce!
0x
Pokus se pracovat na svém uvolnění, relaxuj. Pořád, kdy to trošku půjde. Stres znamená napětí, to se uvolněním zmenšuje. Jde o prevenci stresu. Nepovoluj si žádné myšlenky, které by zraňovaly a tím napětí zvyšovaly. Nejdříve se to trochu zkouší a pak to půjde lépe. Zkus brát život i sebe, jako vtipné a výsměch tím zmizí. Zasměj se s nimi, jako by byli vtipní. Strach a napětí z toho, že se smějí tomu, že jsi horší, nebo špatný, změň. Takovou svoji myšlenku si nedovol, ignoruj ji. Protože je právě v tomhle postoji skrytý ten rozdíl mezi procesem a pocitem, který Tě ošklivě zraní a tím jiným až opačným, který Ti ukáže, že svět je vlastně pořád úžasná psina. Život je komický a nezraňuje Tě, neubližuje. Omylem si bolestivým pohledem ničíš svoji moc vzácnou životní sílu. Tím i ostatním ukážeš, že víš, že je všechno v pořádku. Svojí změnou přístupu, změnís svoje okolí. Ukážeš, že je všechno v pořádku. Opravíš to, co Tě teď ruší. Zklidní se to. Buď trpělivý, změna potěší.
0x
Ondro, obáváš se věcí, které tví spolužáci třeba takto vůbec nevnímají. Trápí tě, že se smějí, když řekneš něco špatně. A co se děje, když něco špatně řekne někdo jiný? Smějí se, že? No vidíš, prostě jste mladí a rádi se bavíte, hned vzápětí se na to zapomene a všichni se smějí někomu dalšímu, že se mu něco "povedlo". Píšeš, že máš kamarády, to je dobře, je tedy jasné, že tě berou takového, jaký jsi. Vůbec by je třeba nenapadlo, že takto nad sebou přemýšlíš. Berou tě třeba jako tichého, fajn kluka, který toho moc nenamluví, který se spíš drží někde v pozadí, patří mezi ně a je spolehlivý, když se na něj s něčím obrátí. A když píšeš o tom, že jsi zaslechl, že nic nezvládneš, tak je to asi právě obava kamarádů, že si moc nevěříš, že máš strach ze spousty věcí, ale není v tom určitě nic zlého. Naopak se třeba nad tím zamýšleli, protože je to mrzí a chtěli by, aby ses věcí tolik nebál. Věř si víc, dívej se na věci z té lepší stránky a uvidíš, že se ti uleví a svět kolem bude hned veselejší. Tak ať se ti poslední rok na škole daří a vyjde ti přijetí na střední školu.
0x
skoč si do zdi, jdi se zabít, jdi si to hodit…
To dneska aby se člověk bál říci (Že to nějaké děcko vezme doslova, ostatně viz fenomén sebepoškozování děvčat - Málo je řezali), dnes je to samý labil, samý psycholog, samý pilulky… A nechcete slyšet proč …
No co no, dan vávra taky nebyl v kolektivu oblíbený, a kam to dotáhl (1 minuta):
youtu.be/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.