Zcela jistě jsem pochytil nesprávné domněnky a nikdy jsem se nezajímal o astronomii, proto bych se rád zeptat.
Když prohledám dávnou paměť, tak nacházím toto vysvětlení z ranného dětství, vysvětlení co jsou ty hvězdy. A vysvětlení je, že jsou to meteority, které osvětluje slunce.
Pochopitelně to tak nebude : )
Tak se chci zeptat;
1) Hvězdy na noční obloze, viditelné pouze okem, jsou "slunce" z jiných hvězdných soustav? Tedy myslím to, jestli jsou ony zdrojem světla, nebo se jedná o osvětlené planety ze "sluncí" z jiných soustav, nebo snad naším sluncem?
2) Ty "hvězdy" asi nebudou meteory o průměru třeba 10km, ale budou mít velikost planety?
3) Tušímže sirius je "nejbližší" hvězda, kterou lze pozorovat. Jak dlouho sem cestuje světlo či její podoba? (Mám namysli, že třeba světlo z našeho slunce, sem cestuje cca 8 minut)
Děkuji
1x
1. "Slunce"je náš název pro nejbližší hvězdu k planetě Zemi. Druhá nejbližší hvězda je Proxima Centauri asi 4 světelné roky od nás.
2. Hvězdy stejného typu jako Slunce mají průměr asi 100x větší než Země. Hvězd je ale několik typů a mohou mít průměr od zhruba 10x větší než Země až 200 000x větší (a možná ještě více).
3. všechny hvězdy viditelné na obloze pouhým okem (tuším, že jich je asi 4500) jsou do vzdálenosti 100 světelných let. Dále jsou viditelné shluky hvězd (jako třeba galaxie s miliardami hvězd) a ty jsou mnohem dále, řádově milióny světelných let.
Pro představu: poslední planeta sluneční soustavy (Neptun) je vzdálená asi 4 světelné hodiny, neboli 0,000 5 světelného roku, neboli nejbližší hvězda (kromě slunce) je od nás 9 000-krát dále než poslední planeta naší soustavy. Vesmír je OBROVSKÝ a v podstatě úplně PRÁZDNÝ.
doplněno 05.08.22 08:21:
Tak se musím opravit a upřesnit:
> všechny hvězdy viditelné na obloze pouhým okem (tuším, že jich je asi 4500) jsou do vzdálenosti 100 světelných let
Je to 4500 pro každou polokouli, takže celkem asi 9000. A není to 100 světelných let, ale 90% z nich je do vzdálenosti 1200 světelných let ( zdroj).
Nevím, jak jsem si to mohl tak špatně zapamatovat.
Mozna jsi si to popletl s horizontem udalosti, kam lze teoreticky videt´ a to je "koule" okolo Zeme zhruba o prumeru 100 (ale miliard) svetelnych let 
)
Presneji je to necelych 97 mly.
A neptejte se me, jak je to mozne, kdyz stari Vesmiru je teprve 13,7 miliard let. Je to mozne, fyzika.
Nepopletl jsem to. Určitě to byly viditelné hvězdy do 100ly (světelných let). Možná to bylo pro krátkozraké lidi nebo místa s velkým světelným zarušením ("blízká města"), čemuž by odpovídal i fakt, že většina nejjasnějších hvězd je do těch 100ly, ale nic konkrétnějšího jsem nedohledal 
Co jsem ve své původní odpovědi pomotal, byl právě ten celkový počet viditelných hvězd (cca 4500 z jednoho místa na Zemi) za ideálních podmínek, tj. černá obloha bez mraků, a jen těch viditelných do vzdálenosti 100ly.
> jak je to mozne, kdyz stari Vesmiru je teprve 13,7 miliard let
Kdysi jsem o tom viděl hezké video.
1x
Pouhým okem vidíte jen hvězdy v naší galaxii, a to jen ty nejbližší a největší resp. nejzářivější. Jedinou výjimkou vzdáleného viditelného objektu je galaxie Andromeda, se kterou se srazíme, ta je též vidět pouhým okem. Žádné planety v cizích slunečních soustavách vidět nelze, nevidí je ani naše nejlepší dalekohledy, jejich existence je dokazována jinými metodami.
Jen pro představu: uvádí se, že ze vzdálenosti 30 světelných let už bychom naše Slunce viděli jako slabou hvězdičku a ze vzdálenosti 50 světelných let bychom Slunce již neviděli vůbec.
0x
Hvězdy na noční obloze, viditelné pouze okem, jsou "slunce" z jiných hvězdných soustav?
Ano i ne, některé hvězdy na obloze se zdají jako hvězdy, ale když by ste si to přiblížil (třeba dalakohledem) uviděl by jste dvouhvězdí, troj... nebo galaxie (skupina hvězd). My vidíme hodně vzdáleně "blízké" hvězdy, ty se slejí do jedné.
Nikdy jsem se nezajímal o to zda jsou vidět na obloze i bílé či červené trpaslíky. (nejsou "slunce") To by chtělo další hledání... Myslím, že v hodně vzdálené budoucnosti by se měli čené díry rosvítit. Nevím zda půjdou vidět teoreticky na obloze.
Tedy myslím to, jestli jsou ony zdrojem světla, nebo se jedná o osvětlené planety ze "sluncí" z jiných soustav, nebo snad naším sluncem?
Planety jsou hodně malé, možná to platí jenom o vlemi blízkých tělesech o Venuši (večernice, jitřenka) o Marsu a o Měsícu. Jinak je to zanedbatelný slabí jev na obloze (Potřeba dalekohledu). Planety mohou také lehce stínit (Jako zatmění Slunce Měcícem).
Ty "hvězdy" asi nebudou meteory o průměru třeba 10km, ale budou mít velikost planety?
Padající meteority se pohybují po obloze rychle ty rozenáte od hvězd. Ty už jsou blízko (v naší atmosféře). Narozdíl od komet, ty jsou pomalejší mají charakteristický ocas, tam záleží na slození. Velikost je relativní, co je bližší je jeví se nám věčí.
Tuším že sirius je "nejbližší" hvězda, kterou lze pozorovat. Jak dlouho sem cestuje světlo či její podoba? (Mám namysli, že třeba světlo z našeho slunce, sem cestuje cca 8 minut)
Sirius, nejjasnější hvězda noční oblohy. Na začátku ledna je vidět po celou noc. vzdálenost 8,6 světelných let (světlo cestuje 8,6 roků k Zemi). Není nejbližší.
Proxima Centauri je nejbližší hvězda. Ono je to komplikovanější, leží v Soustavě Alfa Centauri v jehož středu je Alfa Centauri A a Alfa Centauri B a komem těchto dvou obíhá malé slunce Alfa Centauri C (Proxima). Rok na Proximě trvá 550 000 let-Oběh okolo dvou centrálních hvězd. Vzdálenost 4,2 let světelných let (světlo cestuje 4,2 roků k Zemi)
> hodně vzdálené budoucnosti by se měli čené díry rosvítit. Nevím zda půjdou vidět teoreticky na obloze.
Asi myslíš Hawkingovo záření. Díry se nerozsvítí. Už z principu to nejde - fotony světla nemohou překonat gravitační tah černých děr.
Taky mě to zarazilo. Černé díry se nikdy "nerozsvítí" díky obrovské gravitaci, prostoročas je v těsné blízkosti díry zakřiven (horizont událostí) a fotony/světlo nepustí ven. Černou díru můžeme nepřímo pozorovat jen tehdy, když pohlcuje okolní materiál. Tehdy se kolem ní vytvoří tzv. akreční disk, který září ve všech spektrech od rádiových vln po gama záření. Mimochodem, akreční disky černých děr patří k nejzářivějším úkazům ve vesmíru (kvasary), dochází v nich k přeměně hmoty na energii v řádově vyšším poměru než při fůzi ve hvězdách.
0x
Pročetl jsem odpovědi, samozřejme souhlasím, jen dodám, co ještě nepadlo: "hvězdy" na noční obloze viditelné pouhým okem jsou mimo hvězd taky planety Slunce Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn a planeta obíhající kolem Země Měsíc.
Hvězdy jsou na obloze pořád ve stejném místě vzhledem k ostatním hvězdám.
Pozice viditelných planet sluneční soustavy se vzhledem ke hvězdám na pozadí mění ("cestují"po obloze), proto se jim říká "planety", z řeckého " planetes" = cestovatel, poutník.
Hvězdy jsou minimálně 10 000 - 1 000 000x dále než planety, proto se jejich pohyb jeví nepostřehnutelný lidskému oku.
@Imgify Nu není to tak úplně pravda... Hvězdy, stejně jako naše Slunce letí vesmírem a pohybují se k sobě či od sebe. Je pravda, že člověku přijdou nehybné, ale Neandertálci pozorovali jiná souhvězdí, než jaká vidíme my a stejně tak za nějaký ten milion let to bude vypadat jinak. Stejně tak nám nejbližší hvězda - trojhvězda Toliman, tedy konkrétně ta nejbližší z těch tří Proxima, bude časem vystřídána. Ještě necelých 27.000 let se bude přibližovat až na vzdálenost 3.11 světelného roku. Pak se začne vzdalovat, aby ji za nějakých 33.000 let na místě nejbližší hvězdy vystřídal Ross 248 a za dalších 10.000 let ho vystídá Gliese 445.
@gotrekzagary: Ano, souhlasím. Já myslel především "nehybné během lidského života".
Nechtěl jsem svou odpověď komplikovat vzájemnými pohyby hvězd v třírozměrném prostoru a dvourozměrnou projekcí jejich aktuální polohy při pohledu z konkrétního bodu (Země).
Ty informace o pohybu Proximy vzhledem k Slunci jsou zajímavé. Dříve jsem na ně nenarazil.
0x
Mluvíme tu o černých dírách, mnozí možná neví, co si pod tím představit, tak něco z webového kalkulátoru.
Pokud by se náš Měsíc zhroutil do černé díry, vzniklá č. díra by byla kulička o průměru 0,1 mm (desetina milimetru).
A ještě jeden příklad. Pokud by se do černé díry zhroutila celá naše sluneční soustava se vším všudy, vzniklá č. díra by měla průměr cca 3,5 km (horizont událostí).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.