V učebnici píšou, že by hexakyanoželeznatany měly být stálejší na rozdíl od hexakyanoželezitanů, které nemají kyanidový ligand tak pevně vázán. Navíc jsem si byl jist, že berlínská (= pařížská = pruská) modř, tedy hexakyanoželeznatan železitý, není jedovatá, jelikož se používá jako protijed po pozření thalia.
Ale v poznámkách v sešitě ze školy mám, že obě soli používané na důkaz železitých, resp. železnatých, kationtů (tedy hexakyanoželeznatan i hexakyanoželezitan draselný) mají být jedovaté a při pozření má v žaludku vzniknout HCN.
Chtěl bych si být hlavně jist tím, zdali přežijeme, když pozřeme berlínskou modř. Rovněž bych chtěl zjistit pravdivost svých poznámek, tedy zdali jsou obě draselné soli jedovaté, či pouze hexakyanoželezitan, jak by naznačovala učebnice.
Děkuji za odpověď.
Ale v poznámkách v sešitě ze školy mám, že obě soli používané na důkaz železitých, resp. železnatých, kationtů (tedy hexakyanoželeznatan i hexakyanoželezitan draselný) mají být jedovaté a při pozření má v žaludku vzniknout HCN.
Chtěl bych si být hlavně jist tím, zdali přežijeme, když pozřeme berlínskou modř. Rovněž bych chtěl zjistit pravdivost svých poznámek, tedy zdali jsou obě draselné soli jedovaté, či pouze hexakyanoželezitan, jak by naznačovala učebnice.
Děkuji za odpověď.
1 odpověď na otázku
Řazeno dle hodnocení
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.