Pokud člověk necítí smutek při smutných událostech, je to normální?

Je rozdíl jestli se ta smutná událost týká člověka osobně, nebo je to smutná událost obecně. Empatického a citlivého člověka rozhodí obojí. Běžného člověka spíš ta osobní. A cynik si najde něco "veselého" i na té osobní.

Vskutku není důvod, abyste si o svém kamarádovi myslel, že je to psychopat.

Myslím si, že není.Taky jsem tam byl,necítil jsem smutek, jen pocit obrovské hrůzy, beznaděje a zvěrství.To samé mám i při sledování podobných dokumentů v televizi.

V Osvětimi jsem byl jsem zvenčí - a padla na mne taková deka, deprese, že se něco takového stalo, že se našli lidé kteří něco tak hrůzného vytvořili či zorganizovali. Smutek asi ne, protože např z mé rodiny nikdo konkrétní zde nezemřel. Přesto je to místo velice depresivní.