Nejste přihlášen/a.
ja si myslim ze je to podle vzoru HRAD
vic nepomohu
Některá neživotná podstatná jména, která končí v prvním pádě jednotného čísla na -l, -s, -z a -x a která se skloňují podle vzoru "hrad", event. podle podvzoru "les", mohou mít v 6. p. mn. č. koncovku -ech nebo -ích. Např.: kostel, bez kostela, o kostelích i o kostelech, hotel, bez hotelu, v hotelích i v hotelech, v okresech i okresích, naplesech i plesích, najezech i jezích, v hertzech i v hertzích ; ojediněle též po -p: sklepech i sklepích. Jde o živou tvarotvornou tendenci; u každého z uvedených podstatných jmen jsou frekvenční poměry mezi oběma variantami v úzu jiné. Empirická zjištění ukazují, že např. u podstatných jmen kostel a hotel se častěji užívá tvarů na -ech než tvarů na -ích, u podstatného jména okres je drtivá převaha tvarů na -ech, zatímco u podstatných jmen jez, sklep a nejvýrazněji pak u podstatného jména kotel převažují naopak tvary na -ích.
Ke kolísání nedochází tam, kde by důsledkem mohla být homonymie: procesech (od proces) proti procesích (od procesí, stř.).
Pouze -ích má podstatné jméno les: v lesích, naopak pouze -ech má fax: faxech, e-mail: e-mailech.
Nebylo by na čase tu češtinu trochu zjednodušit? Je s podivem, že se vůbec dokážeme domluvit.
Právě proto, považuju výuku a určování těchto věcí za pitomost (uznávám že jeden můj spolužák, je schopnej napsat tenysky nebo to je zajímaví vzory potřebuje, ale to je vyjímka)
A vůbec největší pitomost je v hodinách čj učit v češtině slovní přízvuk a dávat na něj písemky (blbost je to proto, že my si nedokážeme říct třeba NEJkuLAťouLINkaTĚJší (velká písmena = slabiky s přízvukem) a o těchto věcech nepřemýšlíme)
doplněno 22.01.11 11:12:Jen pro předejití nějakým nedorozuměním.
V tomhle bohužel zřejmě nedokážu být dost objektivní, nevím jak ostatní, ale já o i/y nepřemýšlím, napíšu to a (omlouvám se pokud to bude znít vychloubačně) v 95 slovech ze sta chybu neudělám řídím se jen a pouze intuicí, ne vzorama...
Hm výuka je pitomost a potom lidi jako vy píšou slova, která ani neexistují. Například pod slovem "vyjímka" nevím co si mám představit, nejspíš nějakou "výjimečnou jímku".
Nobody, to si zasluhuje
Na druhou stranu je tento oblíbený a často používaný nespisovný tvar "vyjímka" daleko logičtější, než správná "výjimka". Protože tuto výjimku z něčeho vyjímáme, nikoli výjimáme!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.