V učitelském sboru je učitel, s kterým taky ráda pokecám, děláme si ze sebe srandu atd.
Občas v naší třídě někdo má na našeho zmiňovaného učitele nějákou nevinnou narážku, hloupou poznámku a tak dále, to je v pořádku,ale v momentě, když mám poznámku já, vytáhnu se se svými vědomostmi, nebo mu s něčím pomohu, když mě o to požádá, tak je to ovšem špatně a po třídě koluje, že jsem do učitele zamilovaná, že jsem divná a ve třídě mě nechtějí. Nechápu to.
Už jsem se začala vyhýbat jeho kabinetu, kolem kterého občas projít musím, abych se dostala do potřebné učebny, když už se potkáme, tak se na sebe usmějeme na pozdrav a jdem dál. Kecáníčko obvykle, když kolem nikdo není.
Ano, mám pana učitele ráda, řekla bych, že k sobě máme pozitivní vztah, ale nedovedu si představit, že by mělo být něco víc a po poznámkách spolužáků, které bych nejspíš slyšet ani neměla mám chuť se od chudáka pana učitele distancovat, jenže jak mu mám najednou vysvětlit tu změnu chování? Chudák by si myslel, že mi něco udělal, ne?
To by bylo tak na uvedení do situace.
Jak mám zabránit šíření těchle pomluv, aby se nešířily případě mimo třídu, nebo mezi učitele? Nebo aby své doměnky nezačali na mě nahlas pokřikovat? Nebo jak šetrně naznačit, že mě pan učitel nijak nepřitahuje, jak si oni myslí?
Jsem odsuzována za něco, co ani není. Nevím, jak se k situaci postavit, nebo jak ji řešit. A nechci, aby se situace vyvýjela tak, aby z toho měl pan učitel problém.
4x
Některý z klasiků řekl, že pomluva se nedá vyvrátit. Je to jako když někdo vypustí a dále se to rozkřikne, že v restauraci kradete příbory. Nemůžete hospody obíhat a všechny ujišťovat, že opravdu, ale opravdu příbory nekradete. 
Vlastní zkušenost: Senilní babka v bytě pode mnou o mě, každému, kdo byl ochoten poslouchat, vyprávěla, že chlapům peru ve dne i v noci (měla tinittus), že mi dvají znamení baterku (rybáři hledali žížaly) a vlastně, že si přivydělávám jako děvka. Volali mě na úřad, na právní oddělení. Takto jsem to vysvětlila, ale dva právníci na mě koukali velice nedůvěřivě. Nakonec jsem ale řekla, že bych byla moc ráda děvkou, ale nějak mám jiné starost a nikdo by mě stejně nechtěl. A stáhla jsem paruku z holé hlavy, léčila jsem se s rakovinou.
2x
Když na to příjde řeč, tak žádné vážné vysvětlování! Na to čekají, že se budeš vztekat a plamenně hájit.
Srandu bych si z toho udělala! Takovou srandu, že bych se i sama tomu zasmála.
1) Jak zaslechneš, že o Tobě a učiteli mluví, tak se rázně ohradíš: No, moment, jakej učitel? Už je druhá půlka ledna! To mám v plánu školníka,... a v dalším pololetí jsou na řadě.../ vyjmenuj pár starých profesorů/.
2) S vysmátým obličejem: No jasně! Nějak si to musím zařídit ne, abych měla samý jedničky..
3) Jo, jo, právě jsme si domlouvali svatební cestu...
Záleží na Tvé povaze, já bych tenhle styl zvládla.
2x
Ano, máme skvělé učitele, mám je všechny ráda a vždy si vyměňujeme přátelské úsměvy, když se potkáme na chodbě.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.