Nejste přihlášen/a.
Otázka zřejmě do psychologie...
Například pro mě to vždy znamenalo (a částečně stále znamená) uzpůsobit svůj život přesně dle toho vzoru: mít záliby jako ten vzor, chovat se jako ten vzor, (snažit se) myslet jako ten vzor, mít cíle jako ten vzor, oblékat se podle toho vzoru. Prostě totální identifikace. Někdy to byla reálná postava, jindy virtuální (z filmů, her), někdy zase moje zcela vymyslená.
Když ale čtu internet, zdá se mi, že význam sousloví "mít vzor" není ujasněno. Například když se řekne, že chlapcům chybějí ve školách mužské vzory, pravděpodobně to neznamená, že by tam měli přijít učitelé, které budou ti žáci napodobovat v prvním posledním, že? Spíše v takovém případě půjde jen o osvojení si určitých vzorců chování, mužské role; což dává stále velkou svobodu pro individualitu.
Proto se ptám: Co přesně znamená mít vzor?
Děkuji za odpověď
Prvními vzory jsou pro nás rodiče. Coby dítě vypozorujeme jejich postoje v určitých situacích. A jelikož jsme tvorové vnímaví, tak si z těch postojú vybíráme zejména to, co se nám vyplatí, co se nám líbí. V raném věku kopírujeme rodiče podvědomě, ale časem si uvědomujeme svoji individualitu a vybíráme si i z jiných vzorů. Sportovce, zpěváky, herce ...Existují osobnosti, které nás natolik osloví, že jsou našimi vzory i v dospělosti. Měla jsem starší kolegyni, která mi byla v práci vzorem. Když jsem váhala, tak mne pokaždé napadlo, jak by tu situaci řešila ona. To neznamená, že bych nosila stejný účes a oblečení. Tohle je typické pro děcka.
To co popisujete je opičení se po někom, koho obdivujete. Ale člověk není opice a měl by si vytvořit vlastní identitu, a ne se snažit někoho ve všem napodobovat. Představte si, že budete obdivovat třeba K. Gotta. Jediné, co byste možná dokázal je, že se budete oblékat jako on. Ale myslet jako on, chovat se jako on, nebo dokonce zpívat jako on, je naprosto vyloučeno. Takže nějaká totální identifikace je nemožná. To by šlo o spíše klonování a to se dělá jinak. Mužský vzor v rodině a ve škole znamená jenom to, že si děti uvědomí rozdíl mezi ženským a mužským rodem.
Takže v tom nehledejte žádnou vědu a hlavně buďte sám sebou.
Ale je fakt, že se zrovna na tohle vymlouvají většinou nějací kriminálníci, nebo neúspěšní lidé. Například u těžkých zločinců psychologové vždycky objeví problém v rodině a mnozí se vymlouvají na to, že jim chyběl "mužský vzor", nebo zase "ženský vzor", podle toho kdo a jak se provinil.
Když chceš uplést svetr, musíš mít vzor. Přesně to znamená, že pleteš hladce a obratce a to střídáš podle vzoru. Když chceš žít život a nemáš v rodině vzor, tak tápeš.
Maky, ne vždy. Mne vychoval děda a nevlastní babička. A kdybych měla žít podle toho "vzoru" co jsem měla v dětství k dispozici, tak bych toho v životě asi moc nedokázala. A to netvrdím, že by mne vychovali špatně, nebo že by mne neměli rádi. Měli a já je, ale velké životní ambice jsem u nich teda neviděla. A myslím si, že jsem netápala o nic víc, než moje kamarádky, které měly normální rodiny s maminkou a tatínkem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.