5x
Dotaz je nejasný, nicméně snad si z nabídky zákoníku práce vyberete:
Obecná povinnost nahradit škodu
§ 250
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním...
Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat
§ 252 a násl.
(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.
Ztráta svěřených věcí
§ 255 a násl.
(1) Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
2x
Nedá se říct, zda má, či nemá hmotnou odpovědnost. Tu má pouze ten, kdo se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Jsou to například hotovost, zboží nebo zásoby materiálu. Před uzavřením této dohody musí zaměstnanec tyto hodnoty převzít, zpravidla na základě inventury a musí být zajištěno, že k nim nikdo jiný nebude mít přístup. Za škodu (manko, schodek) pak odpovídá v plném rozsahu. Nelze uzavřít dohodu o odpovědnosti... za věci, které nemá stoprocentně pod kontrolou.
Něco jiného je odpovědnost zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je však zapotřebí, aby došlo k porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, musí zde existovat příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody.
Pokud zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, náhrada škody pak nesmí přesáhnout 4,5 násobek jeho průměrného hrubého měsíčního výdělku před způsobením škody. Jestliže však zaměstnanec způsobí škodu nikoliv z nedbalosti, ale úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek, výše uvedená zákonná limitace neplatí a zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to ve výši, která zaměstnavateli reálně vznikla.
0x
Jako každý zaměstnanec vůči zaměstnavateli ze zákona má odpovědnost do výše 4,5 násobku své hrubé mzdy.
jmlc, myslím, že tazatel se ptá na něco jiného...
Hmotná zodpovědnost je něco jiného, nežli úhrada způsobené škody.
Jako že by myslel hmotnou odpovědnost ve smyslu za inventář školy? Po nějaké inventuře že by měl platit "manko"? - No jak je uvedeno od ostatních - asi záleží na každé pracovní smlouvě, jak je nastavena.
Každý školník také neřeší jen opravu zvonku. Ten v naší škole vlastně ještě chodí přes léto koukat na slečny při tělocviku přes plot a "hlídá" čistý chodník ke škole v zimě.
jmlc, uvidíme, zdali se tazatel pochlubí, jako zodpovědnost myslel. Páč je snad každému jasné, že když způsobí škodu firmě, musí jí uhradit do výše, jak jste uvedl.
Ale zde si myslím, že jde o svěřené prostředky, věci stroje, zařízení.
jj, a asi bych pak i upřesnil - pokud by se nejednalo o škodu zaměstnavateli z blbosti, ale níže uvedený:
§ 255 a násl.(1) Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
Tady bych si troufal tvrdit, že bude vymáhána skutečná škoda ve 100% výši bez ohledu na limity. Zvláště ve školství, kde se podepisují odběry 10ti stran A3 pro školní činnost 
Není jen čtyřapůlnásobek - výše náhrady škody se liší, někdy může být požadována i v plné výši.
ZP
§ 252
(1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách (tj. v plné výši)..
§ 257
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 (zaviněným porušením povinností), je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Mimoto u škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel kromě náhrady škody bez omezení požadovat i náhradu jiné škody - typicky ušlý zisk.
§ 258
Při určení výše náhrady škody podle § 251 (nesplnění povinnosti k odvrácení škody) se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.