Syn má celou ZŠ samé jedničky a však jsme měli půlku školy domácí vzdělávání, kdy si mohl rozvrhnout čas, zbytek školy jsem mu dělala asistenta. Je to specifický případ po operci mozku a asperger, velmi snadno unavitelný.
Výborně mu jde matematika, fyzika,ale na žádné sš nevydrží být ve škole počet hodin a já už si technické obory při domácím vzdělávání netroufnu. Po devíti letech každodenního učení jsem unavená, protože potřebuje, aby jsem s nim učivo opakovala a byla bych schopna mu látku vysvětlit.
Velké rozhodování co dál. SŠ, nebo učební obor. Bavil by ho slaboproud, ale má mírně narušenou jemnou motoriku levé ruky.
Jedině co nám zbylo je prodavač dálkové studium. Jsem fakt bezradná. Tam mi SPC řeklo, že je ho škoda, ale déle , jak tři hodiny se nedokáže soustředit a vše bych musela se synem doma dohánět, byl by vyčerpaný a hrozil by návrat zdravotních problémů, které by ho mohly ohrozit na životě. Budu vděčná za názor, nebo radu.
1x
Moc vám děkuji,
přesně takto jsem začala uvažovat . Syna IT velmi bavi, ale SŠ byly jen denní studium. Vidím to, jako nejschůdnější cestu pro nás oba.
Našla jsem učební obor dálkové studium, to zvládneme doma hravě.
Velmi vám děkuji.
0x
Pokud nezvládne školu, tak pak asi nebude zvládat práci.
Zaměřil bych se tedy nejdříve na to, co bude moct dělat.
Pokud bude tahat pro IT firmu strukturované kabeláže, tak je to stále slaboproud a jemnou motoriku nepotřebuje.
Málokterá firma bude ale tolerovat, že se na práci soustředí 3h.
Mimochodem na to tahání kabelu není ani třeba mít nějaké školy.
Jelikož činnosti v různých zaměstnáních jsou různorodé, tak "věštit z křišťálové koule" např. to, že konkrétní člověk bude moct maximálně někde roznášet káble, je docela troufalé. Obzvláště pokud to napsal nebo napíše někdo, kdo daného člověka ani nezná.
Cítil by ses líp, kdyby můj text začínal "Pokud například bude tahat..."?
Nebo řešíš mo první větu a nechápeš užití slovička " ... asi..."?
Zajímavé že slovo "pokud", sám užíváš, tak bych řek, že jeho význam chápeš.
Hlavně řeším to, jak někdo může mít "na dálku" "jasno" v tom, co by někdo zvládl nebo nezvládl.
Např. někteří lidi neměli problém s tím, aby absolvovali studium na nějaké škole, ale v praxi se těmto lidem moc nedařilo nebo některé činnosti v zaměstnání nezvládali.
Vůbec tě nechápu.
Kdo má sakra jaké "jasno"?
Já nemám jasno v ničem, proto jen odhaduji situaci a používám slova jako "pokud" a "asi", aby to bylo zřetelné.
Pokud nechápeš psaný text, tak doporučuji volbu svých komentů pečlivě vážit.
Já chtěl svým komentem naznačit, že i když se povede zařadit syna na touženou školu, tak to může být pro jeho život bezvýznamné a zbytečné.
Než mi odpovíš, tak si prosím vše přečti, jestli jsem náhodou něco nemyslel jinak, než jsi pochopil.
Znal jsem studenta VŠ, který měl mírnější formu aspergerova syndromu a studium zvládal, i když ne nějak excelentně.
Není mně úplně jasné srovnání něčího studia se zaučováním se v praxi. Studium na školách je částečně založeno na tom, že student je nucen si zapamatovat velké množství informací, přičemž ale v praxi velkou část z těch informací vůbec nebude potřebovat (např. znalost toho, kdo napsal jaké literární dílo). Problém bývá právě ale ten, že aby někdo někoho přijal na určitou pozici, tak jako podmínka přijetí je vyžadován "papír", (tedy maturitní vysvědčení).
Takže je rozdíl mezi tím, nemoc se delší dobu koncentrovat a mezi tím, mít problémy s pamětí.
Co se týká použitých slovních spojení, tak já vidím rozdíl v tom, jestli je napsáno -
mohl by mít problém
asi bude mít problém
Opět vůbec nechápu co má tvá odpověď společného s tím co jsem psal.
O tom, že někdo nebude studium zvládat, jsem nic nepsal.
Daný motivační příběh ze života je sice hezký, je lepší jej dát ale mimo toto vlákno. Zde jen zanikne a je zde mimo téma.
O zaučování jsem také nic nepsal. Natož, abych to srovnával se studiem.
O schopnosti si něco pamatovat jsem už vůbec nic nepsal.
- To zřejmě činí problém tobě.
K tomu, k čemu je papír o studiu mnoha zaměsnavatelům se radši nebudu vyjadřovat, jelikož mám zdání, že bych tím diskusi zkomplikoval. I když diskuse je, když dva mluví o tomtéž..., mě to zatím přípomíná spíše trialog, kdy odpovídáš na neznámé texty.
"Není mně úplně jasné srovnání něčího studia se zaučováním se v praxi. Studium na školách je částečně založeno na tom, že student je nucen si zapamatovat velké množství informací"
-Pokud nahradím "se zaučováním se" - "s prací", tak pak chápu, že míníš , že studium může žádat větší soustředěnost než monotóní práce souhlasím.
Může to tak být a netroufám si tvrdit, že kdo stěží svládne studiu věnovat 3h , tak nezvládne 8h prac dobu.
Ale to je takové může-nemusí.
Důležitou podstatou mé rady je to, aby se co nejvíce s rozmyslem nejdříve stanovilo, co může syn v reálu dělat za práci a školu stanovit až s ohledem na toto.
Děkuji za komentáře,
jen chci dodat, že vydrží soustředění tři hodiny, pak si odpočine a pokračujeme ve výuce. Jeho zdravotní stav se věřím bude lepšit, jen mi šlo o názor druhých, protože už sama jsem vše zvažovala ze všech stran. Obvolala jsem všechny školy v okolí 100 km od SŠ až po učební obory.
Pro rodiče je velmi těžké, když víte, že ditě je nadané, přál by si dělat práci, která ho baví, ale brzdí ho aktuálni zdraví. Obzvlášť v období puberty.
Všechny vaše názory jsou pro mě přínosné. Vidím je ze všech stran.
Tak to také nějak nechápu.
Na normální škole mají děcka přestávky po 45m výuce.
To je ale jedno.
Pokud bude manuálně zručný a není hloupý, tak si uplatnění najde škola neškola.
Škola navíc právě může být podle mne zbytečný risk.
Já jsem udělal maturitu jako elektronik, pak nastoupil do telekomunikční firmy a práce co jsem dělal, byla spíš napůl stěhovák, napůl horolezec.
Nyní jsem v oboru pro zákazníka kapacitou. Ne kvůli škole, ale kvůli přístupu k práci.
Užitečnějším než znalost oboru shledávám znalost cizího jazyka.
0x
Je možné, že na některé SŠ by mojl být vstřícný přístup, v tom smyslu, že když byste zažádala ze zdravotních důvodů o individuální studijní plán, tak že by to bez problémů schválili. Myslím, že tímto způsobem studovali nebo studují někteří sportovci. Ti ale měli schválen individuální studijní plán z časových důvodů. Řešením by mohlo být to, zkusit se informovat, na kterých školách, kde by to případně bylo možné. Taky je potřebné začít zjišťovat, zda jsou na některých SŠ vyloženě zřízeny studijní obory pro lidi, kteří potřebují individuální přístup. Měl jsem známého, který měl schizofrenii a přesto studoval nějaký obor na VŠ .Byl to studijní "program", připravený pro studenty se specifivkými studijními potřebami. Nevylučoval bych, že i na některé ze středních škol je možné studovat tak, aby studium zvládali i lidé s určitou specifickou potřebou.
Je ale otázka, jak by pak zvládal praxi. Nemyslím ani tak tu, co provází studium, ale reálný pracovní proces po škole. Aby to nebylo něco, kde si odpočinek nelze dát.. U některých učňáků bych se bála, co bude mít za spolužáky. Tam se kolikrát sejde "materiál". A jak bude zvládat dojíždění nebo internát?
0x
Vyučení i maturita může být na soukromé SŠ.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.