Usazování sedimentu při míchání roztoku

Zanedbáme vliv stěn, budeme řešit jen dno a jen přechodový stav.

1. případ: kapalina se točí, nádoba stojí - tření způsobí, že přímo u povrchu dna se kapalina netočí vůbec. S rostoucí vzdáleností ode dna (výškou) roste rychlost, tedy i rychlost rotace a tedy i odstředivá síla. To způsobí, že ve větší výšce kapalina proudí odstředivě ke stěnám a u dna ( kde je odstředivá síla menší) se vrací ke středu rotace. A tady tam přemísťuje i rozptýlené částice.

2. případ: kapalina stojí, nádoba se točí - tření způsobí, že přímo u povrchu dna se kapalina točí přesně jako dno. Čím dál ode dna, tím pomaleji se točí. U dna je tedy odstředivá síla největší a tedy proudění je opačné. U dna do stran, ve vyšších hladinách se vrací ke středu rotace. Částice se usadí po obvodě. Pokud roztočíte nádobu s usazeným sedimentem z předchozího pokusu - částice se rozprchnou k obvodu.

Vír, který se vytváří ve středu je silnější než síla, která ji odstřeďuje. Můj laický výklad.

Odstředivá síla tlačí vodu od středu ke krajům. Tam je díky tomu hladina vody vyšší a tak se tlačí dolů a ke středu sklenice, kde stoupá a zase k okrajům. Proud tak unáší částečky soli, čaje nebo třeba nečistot v bazénu ke středu. Ty částečky které jsou těžší než voda se soustředí uprostřed.