Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Fyzika- vysvětlení

Od: ndt odpovědí: 5 změna:
Dobrý den,
mohli byste mi prosím objasnit tento krok? A jak se daná rovnice vyjádřila, neumím se k vzorci dostat. Děkuji moc, budu hodně rád.

Fyzika- vysvětlení

 

 

5 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hm*
hodnocení

0x

Už si ty věci skoro nepamatuju a integrály jsem neuměl nikdy, no ale ...

Když budu předpokládat, že platí ta rychlost výtoku odm(2hg) (nevím, nechce se mi to ověřovat), tak je pravda, že dírou o ploše S poteče objem S*odm(2hg). Objem značíme V a ten výtok (vytečený objem) závisí na čase (na klesání hladiny), takže V=S*odm(2hg), kde V je derivace V podle času (v obrázku značeno tečkou nad V), "h" závisí na čase. Objem ve vědru je pí*r^2*h, takže změnu (úbytek) objemu můžem napsat jako V = pí*r^2*h = -S*odm(2hg), kde h je derivace výšky podle času (v obrázku zas s tečkou nad h).

Takže máme h=-S*odm(2hg)/(pí*r^2)
po úpravě h=-S*odm(2g)*odm(h)/(pí*r^2)
Když si vytkneme konstantu C=-S*odm(2g)/(pí*r^2)
tak dostaneme h=C*odm(h)
To zintegrujeme a prý ( :) ) to pak je: h = 1/4*(C^2*t^2 +2K*C*t+K^2),
"h" je samozřejmě funkcí času, K je nějaká konstanta.

To v závorce lze napsat jako (C*t+K)^2; podle vztahu
(a+b)^2=a^2+2ab+b^2,
takže h(t)=1/4*(C*t+K)^2 = (1/2*C*t + 1/2K)^2

Teď bych řekl, že stačí vědět, že v čase t=0 je výška h(t)=h0, budu ji dál značit H.
h(t=0)=H=(1/2*K)^2, takže K=2*odm(H).

No a máme: h(t)=(1/2*C*t + 1/2*2*odm(H))^2 = (1/2*C*t + odm(H))^2
Rozepíšeme C: h(t) = ( 1/2*(-S*odm(2g)/(pí*r^2))*t + odm(H) )^2
h(t) = (odm(H) - S*odm(g/2) / (pí*r^2) * t)^2

Asi. Hurá.

Ksakru! Po odeslání zmizely apostrofy, kterými jsem značil derivace. Sakra, hnusnej editor! Proč se do toho tak se.e?! *zed* *bum*

hm*

Zkusím ještě jednou a derivace budou tlustě:

Už si ty věci skoro nepamatuju a integrály jsem neuměl nikdy, no ale ...

Když budu předpokládat, že platí ta rychlost výtoku odm(2hg) (nevím, nechce se mi to ověřovat), tak je pravda, že dírou o ploše S poteče objem S*odm(2hg). Objem značíme V a ten výtok (vytečený objem) závisí na čase (na klesání hladiny), takže V=S*odm(2hg), kde V je derivace V podle času (v obrázku značeno tečkou nad V), "h" závisí na čase. Objem ve vědru je pí*r^2*h, takže změnu (úbytek) objemu můžem napsat jako V = pí*r^2*h = -S*odm(2hg), kde h je derivace výšky podle času (v obrázku zas s tečkou nad h).

Takže máme h=-S*odm(2hg)/(pí*r^2)
po úpravě h=-S*odm(2g)*odm(h)/(pí*r^2)
Když si vytkneme konstantu C=-S*odm(2g)/(pí*r^2)
tak dostaneme h=C*odm(h)
To zintegrujeme a prý ( :) ) to pak je: h = 1/4*(C^2*t^2 +2K*C*t+K^2),
"h" je samozřejmě funkcí času, K je nějaká konstanta.

To v závorce lze napsat jako (C*t+K)^2; podle vztahu
(a+b)^2=a^2+2ab+b^2,
takže h(t)=1/4*(C*t+K)^2 = (1/2*C*t + 1/2K)^2

Teď bych řekl, že stačí vědět, že v čase t=0 je výška h(t)=h0, budu ji dál značit H.
h(t=0)=H=(1/2*K)^2, takže K=2*odm(H).

No a máme: h(t)=(1/2*C*t + 1/2*2*odm(H))^2 = (1/2*C*t + odm(H))^2
Rozepíšeme C: h(t) = ( 1/2*(-S*odm(2g)/(pí*r^2))*t + odm(H) )^2
h(t) = (odm(H) - S*odm(g/2) / (pí*r^2) * t)^2

 

hodnocení

0x

V případě vytažení neděravého vědra je vyjádření jednoduché.

Ep = m . g . H

Ep : m = g . H

V případě vytažení děravého vědra by vyjádření spotřebované energie mělo být integrálemm, protože množství vody ve vědru se průběžně mění.

Možná je řešení takto:

Vyjádření momentální výšky hladiny ve vědru h je vyjádřeno tím druhým vzorečkem na obrázku.

Vzorec momentálního množství vody ve vědru je:

m = ρ . π . r2 . h

Ep = m . g . Hm

Ep / . g = m . Hm

Hm je momentální výška vědra

Hm = v . t

Možná je potřeba vytvořit předpis funkce, ve které m je závisle proměnná a Hm je nezávisle proměnná a pak tu funkci zintegrovat v mezích 0 a 25 a výslednou hodnotu vynásobit g

 

hodnocení

0x

Přehledné řešení je možná v souboru, na který vkládám odkaz (na str. 37):

Nedíval jsem se na to řešení podrobně.

fyziklani.cz/...

 

hodnocení

0x

Vyjdeme ze zákona kontinuity (spojitosti) toku, který říká, že průtok vody širším i užším místem trubice je stejný, tj. S1v1 = S2v2 , kde

S1 ... průřez vědra

S2 ... velikost otvoru (S = 1 cm2)

v1 ... rychlost poklesu hladiny ve vědru, kterou můžeme vyjádřit jako derivaci výšky h podle času t

v2 ... rychlost vytékající vody, pro kterou platí uvedený vzorec s odmocninou (lze jej odvodit ze zákona zachování energie).

Tyto čtyři veličiny dosadíme do rovnice kontinuity a uvážíme znaménko.


doplněno 05.09.21 19:23:

Na levé straně rovnice je derivace výšky (h) podle času. Jelikož výška vody ve vědru klesá, je derivace záporná. Na pravé straně je však kladné číslo. Aby rovnice platila, připíšeme na pravou stranu minus.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]