Stechiometrickými priklady

Bod 1 povazujem za nejasny, chemicka reakcia ide podla hmotnosti / latkoveho mnozstva, nie podla m3, zalezi na tlaku plynov. Je rozdiel medzi kubikom plynu v tlakovej flasi, kde je tekuty a medzi kubikom povedzme v igelitovom sacku pre rybicky.

2 O₂ + CH₄ = 2 H₂O + CO₂
Na 1 mol CH₄ je zapotřebí 2 moly O₂, takže kyslíku se spotřebuje 2× více než methanu, to znamená 20 m³.

Všechny tyhle úkoly považují plyny za ideální a využívají stavovou rovnici ideálního plynu, i když to není vždycky vidět. Zásadním důsledkem je, že objem každého plynu je určen jeho látkovým množstvím, teplotou a tlakem. Nezávisí tedy na druhu plynu. dál si musíme uvědomit, že mol je počet částic, které nemusí být stejného druhu. Objemový zlomek plynu ve směsi je tak současně látkovým zlomkem.

1: CH4 + 2O2 = CO2 + 2H2O => na 1mol CH4 se spotřebují 2 moly O2, na 10m3 methanu je potřeba 20m3 O2.
2: N2 + 3H2 = 2NH3. Na 2 moly NH3 je potřeba mol N2 a 3 moly H2 => n(N2) = n(NH3)/2; n(H2) = (3/2)*n(NH3. Na 2 moly HN3 se spotřeboval mol N2 a 3moly H2. Nespotřebovalo se 8 molů N2 a 7 molů H2.
3: Molární objrm 1 molu plynu za normálních podmínek (101325Pa; 273,15K) je Vm = 22,41dm3. Jako všechny plynné prvky má chlor dvouatomové molekuly Cl2. M(Cl2) = 2*35,453 = 70,906g/mol. Teď můžeš použít trojčlenku:
22,41...70,906g; 10dm3... x g. Ale také budeme uvažovat: kolik molů, tolikrát 70,906; n(Cl2) = V/Vm; pak m = 70,906*10/22,41 = 31,64g. Trojčlenka tě dovede prakticky ke stejnému vztahu.,

4: (NH4)2Cr2O7 = Cr2O3 + N2 + 4H2O => z 1 molekuly dichromanu vznikne 1 molekula N2, takže
n(N2) = m((NH4)2Cr2O7)/M((NH4)2Cr2O7) = 53/252,0652 = 0,2102 mol N2.

5: n(C) = n(CO2) = 1,68*22,41 = 0,075 mol; m(C) = n*M = 0,075*12,011 = 0,9004g C
m(popel) = m(koks) - m(C) = 1-0,9004 = 0,0996g.