Presumpce neviny

Tak to je totální hloupost. Beru teda situaci, kdy žena podala trestní oznámení z možného sexuálního zneužití. V tu chvíli odpovědnost na dokazování viny leží na odpovědných orgánech veřejné moci, konkrétně v přípravném řízení na orgánech činných v trestním řízení a v hlavním líčením se případem zabývá soud na základě obžaloby státního zastupitelství s možným odsouzením pachatele. Samotný obviněný => obžalovaný nemusí nic dokazovat. Důkazní břemeno na něm neleží.

Samotné nařčení ze sexuálního obtěžování je pak tvrzení proti tvzení a nelze bez dokazování říct, zda je pachatel vinen, či ne. Když Vás nařknu na ulici z toho, že jste mi ukradl kolo na kterém zrovna sedíte, budete Vy dokazovat, že jste mi ho neukradl? Stejná analogie, byla by to hloupost, to já musím prokázat, že kolo mi patřilo (kupní smlouva), že bylo řádně zajištěno a že mám třeba v ruce důkaz, že jste to byl právě Vy (kamerový záznam např.), kdo ho ukradl.

Ne, nemáte pravdu. Vážně nemáte. Na pachatele možného trestného činu v trestněprávním řízení se hledí opravdu jako na nevinného, je to základní předpoklad právního státu. Pletete si dokazování s právem na obhajobu. Pokud obviněný/obžalovaný svého práva na obhajobu využije, může pomocí skutečností/okolností dokázat (zde mě nechytejte za slovo, obviněný/obžalovaný opravdu svou nevinu dokazovat nemusí!), že daný trestný čin nespáchal. Ale opakuji, to nemá co společného s institutem presumpce neviny. Dokud není odsouzený, hledí se na obviněného/obžalovaného jako na nevinného.

Máte ve všem pravdu...ale sexuální harašení je vyjímka.