Je to správně?

Zdravím, úloha a) není moc dobře vymyšlená.

Totiž, při tání (tuhnutí) krystalických látek se jejich teplota nemění, dokud všechna neroztaje (neztuhne). Příklady: Led taje přesně při 0 °C. Zatímco amorfní látky tají (tuhnou) v určitém teplotním rozmezí a postupně měknou, např. sklo při teplotě 500 °C až 1000 °C. To je v učebnici pro ZŠ, tedy nic vševědného.

Poslední věta: Při zkapalňování se plyn (pára) mění v kapalinu.

Ze které třídy to jsou otázky? No nic. zkusíme to.

a) látky mění své skupenství se změnami teploty, takže podle toho by snad mohlo vypadat pořadí jevů. Například voda, led a pára nebo vosková svíčka, apod.

Teplota stoupá - látka (led) taje - mějí se v kapalinu (vodu)

Teplota klesá - tekutá látka (vosk, roztavené olovo, apod) tuhne - mění se v pevnou látku

b) chce to mít u sebe matematicko-fyzikálně-chemické tabulky, protože různé vlastnosti látek se hledají v tabulkách, pamatuje se jen několik nejznámějších - bod varu a bod tuhnutí vody

1) je jasná, bod varu vody je 100 °C, takže je to opravdu rozdíl teplot 100°C - 17°C = 83 °C, to máte dobře.

2) je nesmysl, kdo by ve třídě zkapalňoval vzduch? Praštěná myšlenka. Čistě teoreticky se dá počítat rozdíl teplot, pokud známe teplotu zkapalňování vzduchu. Ten je ale také složený z dusíku a kyslíku, které mají své vlastní vlastnosti. V tabulkách je teplota varu vzduchu -194°C a bod tuhnutí z kapalného na pevnou látku (to si těžko představit kostku vzduchu) - 213°C takže by se dalo počítat s tím, ať má škola radost. Ale v příkladu je, že ve třídě je teplota vzduchu 22°C a tak se musí připočítat ještě tato teplota. Bláznivý příklad, ale třeba vám to pan učitel nějak vysvětlí.

3) teplotu tání ledu 0 °C znáte a tak máte příklad dobře

4) teplotu tání olova najdete v tabulkách 327°C. Ale už má teplotu 22 °C, takže stačí jenom vypočítat rozdíl, o kolik stupňů je třeba olovo ohřát, aby začalo tát, tedy 327°C - 22°C = (to už si vypočítáte). Jen vám pletou hlavu hmotností olova 50 g. Je jedno jestli chcete roztavit pár kousků olova na lžíci o vánocích při lití olova nebo ve slévárně chtějí z udělat odlitek z několika kilogramů olova. V příkladu jde pouze o rozdíl teplot. A o nalezení hodnoty tání olova v tabulkách. To si nikdo zpaměti nepamatuje, je to zbytečné.