Krásný den,
píšu sem, protože nevím kde jinde se poradit. Mám prvňáka, který chodí do školy a netýká se ho distanční výuka. Bohužel mi připadá, že je velmi vystresovaný. Jen to nedokáže adekvátně popsat. A tak bohužel nevím přesně, co se tam konkrétně děje. Níže popíšu změny chování, které nastaly:
1) Nekontrolované výbuchy vzteku včetně agrese.(nejčastější obět je mladší syn 3 roky)
2) Noční děsy, chce spát snámi
3) Otázky jestli ho máme rádi, a nebo konstatování o tom, že ho rádi nemáme
4) Pokus o útěk z domova
5) Vymýšlění si zdravotních problémů
6) párkrát do týdne stížnost učitelky na jeho nepozornost
Rozhodla jsem se si utřídit myšlenky a šla jsem za třídní učitelkou. Ona mi teda moc nepomohla, řekla jen že má řadu kázeňských potíží. Nedokáže dokončit stanovený úkol, nedokáže sedět na místě a občas jí odchází. Při kritice reaguje nepřiměřeně - především vztekem nebo brekem. Zakončila to tím, že mít takových dětí plnou třídu, tak se zblázní. Dle ní ani spolužáci nemají syna rádi.
Doma jsem si promluvila i se synem. Ten mi pověděl, že na něj paní učitelka opakovaně křičí. Když se chce i napít v hodině, tak nesmí. Problém má i s tím, že by si odskočil. O přestávce na wc chodit nechce, protože mu není příjemný, že tam jsou i ostatní. Z jakeho duvodu mu to není příjemný jsem z něj nedostala. Není stydlivý. Vadí mu, že mu zkritizovala psaní, přestože se snažil. (Z velkou pravděpodobností tu máme nějaké SPU, ale jeste ne potvrzené) A poslední fakt, kvůli kterému se rozplakal byl spolužáci. Rád by se s nimi přátelil, ale odmítají ho.
Děkuji, že jste dočetli až dokonce. Přemýšlím nad tím, co vím a vůbec nevím jak v tomhle případě postupovat. Kde je chyba? Je to učitelkou? Existuje nějaký postup, co mohu udělat? Budu vám velmi vděčná.
6x
Nu a jak reaguje syn doma, když mu něco zakážete, nebo nedovolíte? Akceptuje to, nebo to taky končí výbuchem vzteku? Nebo mu dovolíte cokoliv si vymyslí?
Mám jistou představu, že syn se za svůj život s moc zákazy nesetkal. Protože buď jdete směrem výchovy, kdy všechno trpělivě vysvětlujete, nebo nezakazujete. Což je samozřejmě problém, protože učitelka nemá čas půl hodiny někomu vysvětlovat že v hodině se na záchod nechodí, svačina nejí a pití nepije. Takže syn zřejmě poprvé narazil na neústupnou autoritu a je problém, protože dosud byl zvyklý na jiný přístup.
Chodil syn do školky? Mám pocit, že asi ne... Vsadil bych se, že když má mladšího sourozence, tak jste byla celé jeho dětství na rodičovské, takže nepřišel do styku s první autoritou učitelek z mateřinky, případně s větším kolektivem dětí.
První třída je taková první srážka s realitou života, kdy se děti musí naučit vycházet se spolužáky, s autoritou učitele a s tím, že v hodině se dává pozor a sedí na místě, místo trousení po jednom na wc a dalším věcem, které odvádějí od pozornosti.
Návštěva psychologa, jak tu radí někdo přede mnou není od věci, ale mám obavu, že stejně skončíte u toho, že změna musí nastat u vás doma a že se syn musí naučit respektovat daná pravidla.
Boze vůbec tazatelku neznate a půl vašeho příspěvku jsou nějaké domněnky a představy...
@motak Samozřejmě, že jsou v mém příspěvku domněnky a pocity, protože znám jen polovinu pravdy... neznám pohled učitelky.
Na druhou stranu vím jak rodiče přistupují k problémům svých dětí a jak si velice často nejsou ochotni připustit, že by problém mohl být třeba v jejich dítěti, v nich samotných a ve výchově.
Myslet si o mně můžete co chcete. Máte na to právo.
2x
miry - syn se musí naučit dělat i nepříjemné věci jako my všichni a tedy chodit na WC v době přestávky. Proč mu to nevysvětlíte, tolerujete a necháváte to na učitelce? Zrovna tak je hlavní přestávka na jídlo a néééé během hodiny. V krátkých přestávkách se může i napít, snad 45 minut bez pití vydrží.
Tak ho stáhněte ze školy do školky, ročník si zopakuje. Ve školce pochopí spoustu věcí, které z domova nezná.
2x
Moc děkuji za odpovědi. Zkusím odpovědět souhrně. Moc to tu neumím.
Do pedagogicko psychologické poradny jsme objednaní, již máme po testech. Čekáme na výsledek.
ADHD zatím nikdo nepotvrdil, ale má prý některé specifické rysy. To souvisí i s tím, že čekáme na termín u Neurologa i psychiatra.Tam nás zaslala pediatrička. Mám trochu výčitky, že ho nutím absolvovat kolečka poraden a lékařů. Psychicky to nenese úplně nejlépe už jen ten fakt, že tu něco řešíme.
U výchovy určitě nejedeme styl, že může vše. Nemám nějaký specifický styl, ale kluky se snažím chápat a domluvit se.
Do školky chodil vloni, ale spíše tam nechodil. Nejdřív byl hodně nemocný, potom přišly opatření a prosba, kdo může at nechá děti doma. Plus si zvykal těžko. Učitelky, ale ve školce s ním neměly žádný problém.
Doma byly vždy jeho reakce přiměřené, uměl pojmenovat co cítí a víceméně vše bylo v klidu. Nebo to po chvilce přešlo. Tahle změna chování je přibližně tak 2 měsíce. Rozhodí ho už téměř cokoliv, i věci které nikdy nic neznamenaly. Například nemá čaj v jeho oblíbeném hrnečku. Maličkosti. Opakovaně šel ze školy s brekem a vydržel i dvě hodiny po škole. Tlačil slzy i když už nebylo co. Tyhle stavy u něj neznám. Navíc se to opakuje i zintenzivňuje.
Šikana mě také napadla, ale vždy to vyvrátil a vůbec se o tom nechce bavit. Je mu to dokonce tak nepříjemné, že se i schoval pod postel. Musela jsem mu slíbit, že už se na téma spolužáci bavit nebudeme. Učitelka také potvrdila, že si ničeho podezřelého krom běžného pošťuchování nevšimla.
Je to smutný, ale je to dnešní doba...
0x
A jak se choval ve školce? Měl tam kamarády? Jestli nebude problém ve spolužácích. Nějaká šikana, proto asi ani nechce chodit o přestávce na WC. Některé děti si rády hodně dovolují, když nejsou pod dozorem učitelky. Něčeho se bojí, je zaskočený.Možná se u něho už rozvíjí nějaký duševní roblém. Už má i noční děsy a takové ještě dítě, to není jen tak samo sebou. Učitelka asi nekoná správně, výchovně. Možná by nyní bylo dobré poradit se s dětskou lékařkou, potom dítě přivést, vyšetří ho a doporučí nějakého odborníka. Oni mají zkušenost, umí situaci nenápadně rozebrat, najdou příčinu a dají rady. Nemá syn náhodou ADHD?
0x
Zkuste PPP poradnu (pedagogicko-psychologickou poradnu). Čekací lhůty bývají dlouhé. Objednejte se tam a mezitím si můžete zařídit placeného dětského psychologa. Pak je ještě možnost psycholog zdarma na pojišťovnu přes žádanku praktického lékaře, tam bývají objednací lhůty také hodně dlouhé. Možná dětský psychiatr konzultaci? Až půl roku se čeká. Neurolog kontrola? Řešte s praktickým lékařem, ať Vás se synem někam odešle.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.