Berme v potaz obvod kterym proteka stejnosmerny proud.
V obvodu jsou dve ramena.
Prvni rameno s civkou a žárovkou, druhe rameno s rezistorem a žárovkou.
Mým dotazem je zdali bude platit lenzův zákon, a žárovka v rameni s cívkou se zapne později než v rameni s rezistorem.
Respektive se ptám zdali lenzuv zakon plati i pro stejnosmerny proud,(napětí), přestože se vytváří stacionarni magneticke pole
Díky za Váš čas.
1x
No, nejdřív jsem si musel najít, co to je Lenzův zákon. A ono asi nic zvláštního. 
Ve tvém příkladu se po zapnutí (spínač ve schématu nemáš) žárovka s cívkou rozsvítí později, než žárovka s odporem.
Už z toho důvodu, že se vlastně o stejnosměrný proud nejedná (ve smyslu "konstantní, stále stejný proud"). Při zapnutí vytváříš změnu proudu. A jak se tato změna liší od střídavého proudu? Vlastně v principu skoro nijak, otázka víceméně filosofická.
Cívka nemá ráda změny proudu a vždy se jim snaží zabránit (to bude asi ten Lenzův zákon, nebo jeho důsledek). V okamžiku zapnutí se tedy cívka "postaví proti" tak, aby žádný proud netekl. Moc dlouho to ale nevydrží (záleží na indukčnosti) a proud nakonec postupně začne téct, jeho velikost nakonec bude určena jen odporem žárovky (a napětím zdroje, samozřejmě) a to teprve bude ten stejnosměrný stav.
A mimochodem, druhý jev nastane při vypnutí. Žárovka s odporem zhasne hned (s ideálními součástkami), cívka se opět snaží zachovat původní stav, tzn. protékající proud. A udělá to tak vehementně, vybudí takové napětí, že na kontaktech vypínače klidně zapálí oblouk, jen aby proud stále tekl. Samozřejmě jí to ale opět moc douho nevydrží, bude to jen zlomek vteřiny a proud nakonec ustane. I to ale stačí k tomu, aby ta cívka po pár takových cyklech zničila kontakt vypínače nebo relé, prorazila vypínací tranzistor (ve složitějším obvodu) apod.
Takovéto zapínání/vypínání se neřeší jako stejnosměrný proud, neřeší se ani jako ustálený střídavý provoz, řeší se to jako tzv. přechodový jev.
0x
Ziarovka nie je najlepsi priklad, lebo je nelinearna.
Ak ta to zaujima, ako to funguje, stiahni si zadarmo nejaky simulacny SW, napr LTspice, nakresli to tam a pozeraj priebehy prudu a napatia po zapnuti zdroja. Prud cievkou sa chvilu meni, nez sa ustali, da sa to odvodit ako riesenie prechodoveho deja, potrebujes ovladat matematicky aparat : diferencialne rovnice alebo Laplace transformaciu, ist do hlbky cez integraly a komplexne cisla nie je nutne.
Fyzikalne cievka uklada energiu do svojho magnetickeho pola.
0x
Je to fyzika pro základní školy, takže to musí být velmi jednoduché:
Cívka (indukčnost) je podobně jako cívka nitě drát, vodič, navinutý na nějakou kostřičku. Když je drát hodně tenký a hodně dlouhý, má větší odpor a tak žárovkou poteče menší proud. Kdyby cívka byla navinutá silným drátem a jenom několik závitů, tak by měla malý odpor a žárovkou by tekl větší proud.
Nehledejte v tom žádnou vědu. Pro stejnosměrný proud se uplatňuje pouze ohmický odpor drátu, kterým je cívka navinutá.
Obvod s odporem (dnes tomu říkají rezistor, tedy součástka, která klade odpor) je stejný pro stejnosměrný i střídavý proud.
Odpor je stejný jak pro střídavý, tak pro stejnosměrný proud. Naproti tomu cívka se v obvodu se střídavým proudem chová jinak. čím vyšší je kmitočet (frekvence) proudu, tím má vyšší odpor, nebo jinak. čím má cívka větší indukčnost tím klade vyšší odpor střídavému proudu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.