Fyzika - příklad

Předpokládám, že koule A se má přikutálet vodorovně a obě koule začnou padat ve stejný okamžik. Obě koule pak i dopadnou na dno ve stejný okamžik (víš, proč?), rychlost koule A bude přitom větší (víš, proč?).

První mi přijde nejednoznačné, záleží, v jakém úhlu se přikutálí koule A, mohou nastat všechny varianty, záleží, jestli se přikutálí po rovině, do kopce či z kopce. Příklad 2: s=v0 x t -1/2g x t x t, t bude 1 s - počáteční rychlost je 10 a zrychlení taky 10

Na měsíci je tzv. gravirační zrychlení asi 8 krát menší než na Zemi, takže rychlost dopadu koulí na měsíci je menší, než by při stejné výšce byla na Zemi.

Obecně, rychlosti se sčítají jako vektory. Tedy směr dopadu obou koulí bude jiný, ale rychlost pádu stejná. Tedy kouole dopadnou na dané dno ve stejný okamžik.

Správně je odpověď b),

protože koule sice dopadnou na dno ve stejný okamžik, ale celková rychlost pohybu koule A by byla větší (i když tato celková rychlost pohybu koule A by nebyla kolmá k povrchu). Bylo by to tak stejné i na Zemi.

Koule B padá volným pádem, tedy rovnoměrně zrychleným pohybem (se zrychlením g). Dráha roste s časem jako s = (1/2)gt² a rychlost v = gt. Vezmeme-li celkovou dráhu jako výšku (s = h), dostaneme odtud dobu pádu (t) a rychlost dopadu (v).

Koule A vykonává vodorovný vrh. Ten lze rozložit na volný pád a pohyb dopředu stálou rychlostí v₀. Dobu volného pádu vypočítáme stejně jako u koule B, tedy doba pádu bude stejná. Rychlost rozložíme na vodorovnou složku v_x = v₀ a na svislou složku v_y = gt (rychlost volného pádu). Platí v² = (v_x)² + (v_y)², tedy koule A dopadne větší rychlostí.