Nejste přihlášen/a.
No vidím tady několik problémů. Řekl bych, že zde není definován smykový odpor zda vůbec může dojít k obracení krychle a nikoliv k jejímu posunu.
Dejme tomu, že ale na té hraně je nějaký otočný bod.Pak rameno těžiště krychle svírá s podložkou úhel 45° a k překonání momentu těžiště bude asi v tom okamžiku potřeba největší síly. Až bude rameno kolmé k podložce tak již síla bude nulová. Takže to chce spočítat rovnováhu dvou momentů. Momentu těžiště a momentu hledané síly.
Pokud něco tvrdím blbě tak mně "kartaginec" jistě opraví.
doplněno 03.11.10 00:56:Co takhle 17,33 kp = 173,3 N
Skutecne je to jak pise Jirbar. Akorat upravim na 170,04N, pokud pocitam g=9.81ms-2
Vychazi to z momentove rovnovahy tihy krychle a pusobici sily k hrane krychle.
Ale je pravda, ze tam chybi udaje o treci sile.
Muze nastat nekolik pripadu.
treci sila je vetsi nez sila pusobici...teleso se preklopi
treci sila je stejna jako sila pusobici...teleso bude v nestabilni rovnovaze
treci sila je mensi nez sila pusobici...teleso se bude po podlozce posouvat
S výhradou, že 17,33kp = 169,96 N (samozřejmě se zaokrouhleí).
To by tedy měla být mezní síla, kdy krychla bude v rovnováze., ale ještě se nepřevrátí.
doplněno 03.11.10 10:26:Já bral g = 9,807, takže mám jiný výsledek než Axus, ale jak pravím... jsou v tom zaokrouhlovací chyby.
Díky je to naprosto pravda. Tazatel ale především chtěl nastínit postup tak jsem na to kouknul před půlnocí. Někde ve výpočtu se mně již rýsovaly goniometrické funkce, ale kdepak je to hanebně jednoduché a ani tu Pythagorovu větu pořádně nepotřebuje, když ví co je trojúhelník se stranami 3 4 5.
Pokud se týká toho přepočtu z kilopondů na Newtony tak jistě tam u toho rovnítka chyběla tečka (asi), jinak si stejně maximálně pamatuji 9,8 bez dalších míst.
Tečku u rovnítka bych v tomto zjednodušeném editoru ani neuměl (snad nahradit znakem ≈ ) a g si vždycky hledám, zpaměti vím, že je mezi 9 a 10 .
Vzdyt jsem Ti to psal.
Jedna se o momentovou rovnovahu k predni dolni hrane krychle - k te hrane, okolo ktere se teleso prekoti.
Ma-li krychle delku hrany l a teziste se nachazi presne uprostred, tedy v l/2, pak preklapeci sila pusobi na rameni 3/4*l (15cm z 20) a proti pusobi tiha krychle m*g na rameni l/2
Tedy vztahem:
M=0
F*3/4*l-m*g*1/2*l=0
F=2/3*m*g
Je to minimalni sila, ktera privede teleso k prekoceni, pricemz ovsem zavisi na treci sile mezi telesem a podlozkou, nebo jak psal Jirbar, pokud se jedna o teleso s otocnou vazbou na predni hrane.
jj. Teď když to vidim takhle, tak je to lepší. A je teda pravda, že to takhle ani nevypadá složitě. Díky moc.
Jak to že ne. Celý logický postup máš nastíněn. Příště se neptej jak na to, ale může mi to někdo vypočítat. Takže stejně asi nevíš jak k těm vzorcům došel Axus.
doplněno 03.11.10 15:20:Fakt už se nedivím, že ve vzorové maturitě z matematiky by jich propadlo skoro polovina.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.