Škola, sklo mnohoznačná slova?

Slovo "škola"může být budova, nebo instituce, která v ní sídlí, anebo také určitý směr (výtvarná škola atp.)

U slova "sklo"doporučiji odevřít heslo " sklo"v ineternetové jazykov příručce a roskl,ikout významy Dočtete se zde

Heslové slovo bylo nalezeno také v následujících slovnících: SSČ, SSJČ

SSČ

sklo, -a s
1. pevná, křehká, zprav. průhledná hmota z tavených nerostných surovin: váza ze skla; okenní, mléčné, broušené, hutní sklo
2. výrobek z této hmoty: skla do brýlí; sklo v příborníku sklenice ap.; vejce ve skle podávané ve sklenici
3. skla pomn. brýle: nosit silná skla
4. vodní sklo vodný roztok křemičitanu sodného n. draselného: nakládat vejce do vodního skla
♦ být (čistý) jako sklo, jako ze skla; máš tlusté sklo hovor. expr. zacláníš; silnice jako sklo zledovatělá;
sklíčko, -a s (6. mn. -ách) zdrob. k 2

SSJČ

sklo, -a s. (2. mn. skel)
1. tvrdá (přitom křehká) a zprav. průhledná hmota, vyrobená roztavením a ztuhnutím směsi růz. surovin nerostného původu: láhve, misky, vázy, okenní tabule ze skla; říznout se o rozbité sklo; ust. spoj. vzduch byl jako s. (Rais) průzračný; v pokoji bylo všecko jako ze skla, jako s. čisté a vyleštěné; silnice byla jako s., jako ze skla pokrytá hladkým ledem;
♦ máš tlusté sklo (Zaor.) zacláníš; sklář. olovnaté, sodnovápenaté s.; foukané, lisované, hutní s.; broušené, ryté, leptané s.; duté, tyčové, pěnové, tabulové s.; mléčné, opálové, křišťálové s.; chemické, optické, láhvové, stavební, zrcadlové, netříštivé s.; české, jenské, benátské, železnobrodské s.; tech. organické s. plastická hmota organického původu a sklovitého vzhledu; zbož. vodní s. draselnokřemičité sklo rozpuštěné ve vodě, používané k lepení, konzervaci vajec ap.
2. výrobky ze skla: zvětšovací s. lupa; brýlová skla; odrazová skla na vozidle; obrovské s. výkladní skříně tabule; uklidit s. do kredence sklenice, misky ap.; hovor. koupit s. pro dvanáct osob skleněný servis; broušená skla lustru; pozor, s.!; hovor. vejce ve skle, do skla naměkko vařená a ve sklenici servírovaná; expr. dát si někoho, něco pod s., za s. sobecky ponechat pro sebe (posměšně o někom, kdo se příliš o někoho, něco bojí); slang. jít na s. (Včel.), vypít jedno s. sklenici piva; troubit na s. pít z láhve
3. mn. skla brýle, skřipec 3; lorňon, lornět: mít na očích tlustá skla; - skla jí visela na hedvábné šňůrce kolem krku;
♦ dívat se (na svět) růžovými (černými) skly (čast. brýlemi) vidět něco příznivě (chmurně)
4. miner. mariánské s. čirá odrůda sádrovce; geol. sopečné s. kousky ztuhlé poloprůsvitné lávy; vulkanické;
→ zdrob. sklíčko v. t., skélko, skýlko, -a s. (6. mn. -ách)

Další slovní charakteristiky a příklady: ČNK

Obecně mnohoznačné slovo má 2 až n platných významů. Krásný příklad je také pojem "jiskra".

Může to být:

1) Jedna z forem vedení elektrického proudu skrze plyny

2) Odlétlý rozžhavený kus materiálu. Např. jiskry od železa když se řeže rozbrušovačkou

3) Přeneseně že mezi dvěma osobami vznikla romantická / citová přitažlivost. Př. "Mezi Bobem a Alicí přeskočila jiskra".

Ale zpátky k původní otázce

Škola je jak právnická osoba, tak i samotná budova, ale je i ustálený pojem "stará škola", který se používá u lidí, kteří používají staré způsoby a metody jak něco udělat, zpravidla zastaralými metodami.

Sklo je jak pevný roztok oxidu křemičitého s dalšími látkami, aneb nejčastější výplň oken a balkonových dveří, tak výplň brýlí. Sklo jsem také občas zaslechl jako zkráceninu pro kontejner na sklo "Šel jsem vyhodit prázdné lahve do skla". Skla se také používají i ve smyslu celých brýlí (tedy nejenom samotná sklíčka)

Kdyz reknu skola, tak nic jineho krome skoly me nenapada, stejne tak u skla.

Mnohoznacne je treba ZAMEK - ten ve dverich a ten s parkem.