Ahoj všem. Mám takový problém. Ale abych to vzala od začátku... Za dva měsíce budu dělat talentovky na konzervatoř - hra na pozoun. A dost se bojím. Co se týče základky, tak tam problém nemám, na posledním vysvědčení jsem měla 2 dvojky, takže učit se téměř nemusím. No a tady je ten problém. Neumím ten čas, který mám právě díky tomu, že se nemusím nějak extra učit a trávit spoustu času nad učebnicemi, využít. Správně bych měla denně nacvičit tři hodiny na pozoun (nemusí to být v celku, ale s přestávkami) a pak mám taky každý den hudebku. Je toho hodně, ale zvládat se to dá. Vždycky si napíši takový plán na příští den, kde je že cca od 15. 00 do 17. 00 budu cvičit na pozoun, pak jdu třeba do hudebky a zase od 20.00 - 21. 00 budu ve cvičení pokračovat. Ale nikdy se mi ten plán nedaří splnit. Když teda usednu, vezmu do ruky pozoun a začnu cvičit, tak mě každou chvíli něco rozptyluje. Třeba počítač. Mám prostě nutkání ho mít zapnutý, ikdyž na něm nic nedělám. No a najednou si všimnu na netu nějakého dobréhu článku a najednou je čtvrthodina pryč. Vrátím se tedy ke cvičení, ale za chvíli si všimnu, že bych si měla roztřídit sponky na vlasy. No prostě si všímám každé blbosti a nejsem schopná nic nacvičit. A potom se samozřejmě dostaví výčitky. Proto bych od vás chtěla radu, jak efektivně rozložit čas a hlavně, jak se nenechat rozptylova a co nejvíc se soustředit na práci. Čas mě vážně dost tlačí. Díky, Magdi. 
1x
Dobrý den, Magdo. Váš problém asi známe všichni 
Mně se líbí, že si uvědomujete, že to děláte špatně. Tak to máme na půl vyhráno, a co teď dál, že? Já myslím, že Vám chybí poslední krůček. Jít a počítač vypnout. Udělejte to. Jednou se prostě přinuťte, počítač vypněte řádně ze všech zásuvek, máte-li ntbk, tak si ho schovejte do brašny. Ono pak nebude tak snadné ho vytáhnout a zase se začíst. Sponky počkají, to také víte. Zkuste si představit, jak by Vám bylo strašně, kdybyste se na konzervatoř nedostala (a to Vám fakt nepřeju, naopak držím pěsti) a vzpomněla si na ty hodiny zbytečně strávené nad čtením veledůležitých článků (popř. našich rad :D ) - je to minimálně na rok nevratné, to si opakujte. Hrát na pozoun Vás přece baví, tak to berte jako že "si" hrajete, ne jako povinnost. Nenechte se připravit o radost z hudby, berte svou přípravu jako "prostě si hraju, protože se mi to líbí". Zkuste to. Oprostěte se od toho rozměru povinnosti. Já vím, že to všechno víte, ale někdy stačí to jen vidět černé na bílém a človška to nakopne Tak držíme pěsti a budeme moc rádi, když nám pak dáte vědět, jak jste dopadla. Fakt - často o to lidi prosíme, ale málokdo se sem pak vrátí. A my na Vás ale fakt myslíme! Tak se držte a s chutí pilujte stupnice, abyste nám pak za ty dva měsíce mohla napsat krásný pozdrav s dobrou zprávou 
Ještě mě teď napadá, nemáte možnost cvičit někde mimo domov? Třeba v to odpoledne, nenechali by Vás ve škole ve volné místnosti?
doplněno 23.10.10 12:14:No vidíte, Magdo! 
Však ono to půjde. Představa neúspěchu je hodně motivující, to znám taky Tak držíme palce a budeme se těšit, až si přečteme, jak jste byla na přijímačkách skvělá 
Hodně zdaru! Pů
Moc děkuji. Dost mě Vaše rada povzbudila . Je pravda, že představa, že mě nepřijmou je hrozivá a proto asi nejúčinější. Bohužel, s tím cvičením mimo domov to bude horší. V hudebce sice máme k dispozici cvičební místnosti, ale neustále tam někdo courá, navíc máme novou budovu a je špatně odhlučněná, takže každé zavření dvěří se nese celou budovou a hrozně to ruší. A přeci jenom, jsem ještě základo-školačka, jak říká moje mamina a už takhle jsem pořád někde pryč - v hudebce, na koncertech, na jammech atd... Ale asi to prostě silou vůle budu muset zvládnout. On to je přeci jenom rozdíl - na kozervatoř se sice připravuji od třetí třídy, ale čím je to blíž, tím víc se stává ze zábavy povinost. Ale moc děkuji za podporu a SLIBUJI, že dám vědět, jak to dopadlo. Magda
1x
magdo, je možné, že cvičení přepískla a že hlava už trošku odmítá, nesoustředí se. Vyzkoušej si, na chvíli, sice cvičit, ale chodit u toho a myslet na něco úplně jiného. Pracovat mechanicky. Pár minut ale nástroj neodkládat. A zase si sednout a pracovat. A po chvíli nástroj položit a pochodit si a přitom si to, co jsi cvičila odtroubit na pusu, napůl odzpívat. Na pusu napodobit nástroj. Za vyzkoušení to stojí, co? 
Je potřeba na chvíli přerušit stereotyp a dovolit mozku a tělu změnu. Hodně štěstí a odvahy a ať ti to výjde
0x
Jo, to znám. Mě se to stává tehdy, když se mi do něčeho nechce. Není to ten stejný případ, náhodou?
A co mi na to pomáhá? Nic. Vlastně ano. Takzvaný MUS. Čas prostě dospěje k okamžiku, kdy už to nejde odkládat, prostě když musím, tak musím. Hi. Někdo by řekl takové "ošklivé" heslo, jako: "víc sebekázně, pevná vůle", apod. Ale je to hrozné pomyšlení, vypnout PC, když zrovna teď tam je něco hrozně zajímavého, že?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.