Nejste přihlášen/a.
nepopisujete vůbec nic výjimečného. Já když šel na střední školu, dojížděl jsem a bydlel na internátě cca 50 km daleko. V té době můj bratr nastupoval na vysokou do Prahy. Máma administrativní pracovnice, otec sice vysokoškolák, ale plat na malém městě žádná sláva. Byl rok 89 - 90. Měli jsme Škodu 120 cca 20 let a barevnou televizi až v 89 roce. Dnešní keci o tom, že měli jít rodiče jinam a vydělávat tam více si prosím nechte. To jde tak možná dnes. Když jsem byl cca v 1998 na vysoké i já, potřeboval jsem počítač. Tehdy to stálo cca 28 tis. Až mnohem později jsem opravdu pochopil jak moc to pro rodiče bylo náročné, celé ty roky, a jak opravdu strašně moc bylo pro ně tehdy 28 tis.
Lidé si moc stěžují. Dobré vzdělání je to nejlepší co pro své děti můžeme udělat. I za cenu, že třeba nebudeme jezdit na zahraniční dovolené, nebudeme utrácet za značkové oblečení, mobily, nové televize a auta. Lidé jsou dnes moc zpovikaní a myslí, že musí vlastnit dobré auto, jezdit na dovolené a užívat života.
tak on nástup na střední školu nebývá levný. už jenom proto, že zpravidla škola nezapůjčuje učebnice a je potřeba si je koupit. nicméně já mám na střední už dvě děti a třetí mi půjde letos a tohle všechno jsou věci, které se tak nějak rámcově řeší na dnech otevřených dveří (a děti mám tři, takže těch škol jsme v rámci výběru prošli dost), takže v září to nebyla vražedná suma spadlá z čistého nebe, ale částka, na kterou bylo možné se předem připravit a našetřit jinak často mívá škola burzy učebnic, na které starší ročníky prodávají učebnice mladším ročníkům, nebo se to řeší třeba formou vývěsek na studentské nástěnce. u starší holky jsem takhle z celého velkého seznamu nakonec kupovala jenom pár nových a vlastně jsem za ně vydala peníze jenom v prváku, protože později si je už holka kupovala z peněz, které dostala za prodej učebnic z nižšího ročníku. na čem se obvykle šetřit nedá, to jsou jazykové učebnice, které se prodávají v sadě s pracovním sešitem... i když i tak jsou studenti, kteří do nich píší tužkou a před prodejem vygumují (nebo si to vygumuje nový majitel). kalkulačka stála nějak do pětistovky, rozhodně ne víc. holka na chemický průmyslovce si ji kupovala na doporučení školy, aby ji pak mohla použít i u maturit (nějaké tam smí mít, nějaké ne), mladší holce na jiné střední jsme později koupili tu samou. pořadače, sešity... to člověk kupoval už na základku, takže to byly peníze, se kterými předem každý rok počítal. jako ty peníze lítaj, to určitě. ale hodně záleží na tom, jestli člověk kupuje všechno nové, nebo jestli se spokojí s věcmi z druhé ruky.
Je obecně známé, že je to finančně náročnější, takže když má někdo finanční potíže, je dobré se začít shánět po absolventech, které učebnice prodávají. Za 4 roky všechny pomůcky může student také zase prodat a část financí se vrátí. Tím víc, čím budou pomůcky zachované. Alespoň je to varování pro Vás, že musíte za 2 roky počítat s většími výdaji, něco našetřit a rozhodit sítě na použité učebnice mezi absolventy.
Já to měla na VŠ povinné, jinak jsem nebyla zapsaná. Byli tam testy znalostí, fyzické testy... Teď to uvolnili, že je to dobrovolné jen kvůli koronaviru.
Vezmu to postupně:
- speciální kalkulačku? Kalkulačky se dají dnes pořídit za cenu do 500 Kč, ale i za polovinu i méně (když jsem musela koupit svým potomkům, stála i ta nejlevnější s funkcema +1000 Kč, tenkrát to byla opravdu pálka). Je chyba, že rodiče dětem kupují jednoduché kalkulačky na ZŠ a pak musí ještě kupovat další s funkcemi. Kalkulačku, kterou potřebuje, mohla mít už ze základky.
- sešity bude muset mít, na některé předměty i několik, ale někdy bývají akce, které paní nejspíš prošvihla - tak příští rok hlídat
- učebnice nemusí mít nové, jak tady rádci píšou, lze hledat na aukru, v bazarech, v antikvariátech, dcerka je určitě na FB - na Marketplace je velké množství učebnic, jen je potřeba být opatrný (hlídat rok vydání, kdo a kde prodává - najít si někoho v okolí pro os. odběr apod.)
- seznamovací pobyt je jistě adaptační pobyt, doporučuju jet už kvůli spolužákům
- zapomněla jsem na ty pořadače - platí to, co pro sešity, zrovna pořadače jsem myslím ještě včera viděla v obchodě na akci
- vzpomínám si na další položku, ze které jsem já měla na zač. roku hrůzu - obědy. U nás se platil vklad na účet (a tenkrát byl každý jednotlivý vklad zpoplatněný dalšími 50 korunami, což u samoživitelky se 3 potomky docela problém), možná to tak bude mít i ta holčina.
Už malí cvrčkové na 1. stupni stojí při začátku školy dost peněz a starší děti jěště víc.
Nejrozumější by bylo na tyto potřeby pamatovat a včas si našetřit. Nemusím mít ale pravdu, nevím, kde matka pracuje a jakou práci zastává, protože je možné, že vychází od výplaty k výplatě. Přesto je dobré na tyto věci včas pamatovat, když to jen trochu jde.
Knihy si děvče může koupit od starších spolužáků, kteří je již nepotřebují. Někteří studenti mívají knihy jako nové, pěkně s nimi zacházeli a přitom budou za nižší cenu. Později je dcera může taky prodat dál.
Určitě nepojede celá třída /tedy asi 30 dětí/ na nějaký seznamovací pobyt za 3 tisíce. Ať dcera nemá strach, určitě nebude jediná, kdo zůstane doma. Navíc o seznamovacím pobytu jsem nikdy neslyšela, nic takového nepamatují ani naše děti, ba ani vnoučata. Připadá mi to, že si nějaké rekreační zařízení potřebuje v době nouze kapku přilepšit, tak se uspořádalo seznamování. Tento pobyt není rozhodně ke studiu nezbytný. Kdo má pusu u sebe, seznámí se bez pobytu. My se seznamovali v prváku na chmelu, neznali jsme nikoho, seznámili se všichni a navíc jsme si i příjemně vydělali. To byl opravdu seznamovací pobyt.
Jinak děvče roste, bude studovat, potřebuje víc, než dřív. Je čas zaúkolovat i tatínka. Paní by měla zažádat o zvýšení alimentů. Přece nemůže všechno táhnout sama. Za 2 roky jí vyjde druhé děvče: A proces se bude opakovat. Přece nemá povinnosti jen matka, ale i tatínek, či tatínci. Tak ať se činí. Jaga.
ad seznamovací pobyt. mladší holka ho měla na škole v menším městě, dost dětí do té školy buď dojíždělo z okolí nebo bylo na intru. kromě seznamovacích aktivit (děti byly v nějakém lanovém centru či co to bylo zač) bylo jeho náplní i seznámení se se školou a jejími učebnami a taky s městem, kde v okolí školy hledat důležitá místa. určitě to bylo přínosné a jednodušší, než to všechno zjišťovat na vlastní pěst akce bývá tedy přes víkend a spí se na školním intru, takže z toho rozhodně neprofitovalo žádné rekreační zařízení. na základce moje děti adapťáky mívaly po přechodu na druhý stupeň, kdy se přeci jenom se složením trochu hnulo. účastnil se jich i školní preventista a cílem bylo (kromě vzájemného seznámení se s novými spolužáky) i předcházet případné šikaně, která by mohla vzniknout, když do ustáleného kolektivu přibyly nové tváře. jinak adapťáky na středních školách bývají celkem běžné, mi přijde. i když jste vy o nich neslyšela. akorát že letos se jich vzhledem k situaci dost ruší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.