Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
jsem konečně na konci svého univerzitního studia. Kromě prváku, který jsem radši věnovala objevování vysokoškolského života, jsem byla vždycky vzorný student, Béčka, Céčka, za celé studium jen tři opravné pokusy, jinak všechno. Jsem dvouoborová, na státnice mám sedmdesát okruhů a osmdesát knih. Studuju němčinu a portugalštinu.
Odevzdala jsem diplomku, obhájila, odstátnicovala hodně úspěšně z němčiny, a to minulý týden. Od té doby jsem jako malátná, venku je pomalu třicet stupňů, jsem vyčerpaná, pořád bych spala. Na první státnice jsem se začala učit šest týdnů před nimi, 8-10 hodin denně, za pár dnů jsem přidala na portugalštinu. Druhé státnice mám zítra: 50 knih, 47 okruhů. Už nemůžu. Chybí mi dva okruhy, které jsem ještě neviděla, 9, které musím zopakovat. Jsem na pokraji sil, jsem neuvěřitelně vyčerpaná, neleze mi to do hlavy, co jsem odstátnicovala, skoro neustojím na nohou.
Jedu matcha, kafe, pohyb, odpočinek, ale jsem zničená. Už ani nemám motivaci, posledních pár dnů většinou vstanu, začnu a pak se přistihnu, jak jen koukám do zdi. Mozek už to prostě nechce, nepřijme, dělá se mi z toho špatně. Nedokážu si představit, jak jim tam budu něco vykládat.
Ví někdo, jak se namotivovat a zkousnout to? Ten titul je tak blízko a přitom tak daleko.
Díky.
Tento pocit z vysoké znám, mozek má dost, patrně málo prokládaný jednostranný zápřah. Chybí průběžně odpočinek a už máš dost. A možná chybí i motivace, protože už půlku máš. Dá se to vyřešit různě. Jeden by to už nechal svému osudu a pořádně si na zítřek spočnul, druhý by drtil až do toho zítřka s tím, že udělal maximum. Ani jedno není asi úplně řešení. Také jsme studovala dva jazyky dvouobor na fildě a bylo to skutečně někdy na blázinec (když to člověk bral poctivě i s četbou)... Možná, pokud už se ti z toho dělá úzko, nechala bych toho. Fakt. Dej si vychajdu, pořádně se unav a jdi spát, ať je mozek čerstvý a máš sílu se pořádně vyjádřit a nejsi unavená. A představuj si, že už to máš, že to zvládneš jak nic. To, co máš umět a co ti ta škola měla dát, to už bylo splněno. Teď jen musíš mít ten papír. Já ho např. nemám, pro silně sebemrskačský přístup jsem se zhroutila těsně před státnicema, ale znalosti mám a ty mi nikdo nevezme. Teď už to blbě nemůže dopadnout!
Jedno ti povím, po mém zážitku mi bylo ještě tak tři roky z knížek k zblití...
Tak ať to dopadně moc dobře!
Když jsem před padesáti lety státnicoval na technické VŠ, tak jsem byl po státnicích tak grogy, že jsem si z odborností týden nic nepamatoval(prázdná hlava). Za týden se vše do hlavy vrátilo. Chci tím říci, že státnice jsou záhul. Trošku uber, nemusíš vše vědět a určitě to i tak dáš, moc Ti držím palce ! Po zvládnutých státnicích sem napiš, jakou máš radost !
Panečku, máte můj obdiv. Hodně se zajímám o to, jak to chodilo na vš dříve a dlouho jsem nenarazil na někoho, kdo o tom umí takhle pěkně napsat. Bakalářská práce se tehdy psala na stroji a musely být dvojí?
No byla to tenkrát Diplomová práce, psala se na normálním psacím stroji s černými kopíráky, schemata se ručně vkreslovala nebo vlepovaly fotografie, tiskárny ani kopírky nebyly, diplomka se dávala vyvázat, myslím se odevzdávaly dvě vyvázané paré, jedno pro katedru, druhé pro školní knihovnu, jeden kus pro sebe, takže celkem vyvázat 3x, vyvázání stálo myslím 80 Kčs za kus.
Váš dotaz beru tak, že jste se k nám přišla vlastně vyzpovídat.
VŠ jsem nestudovala, memorování mi nikdy nešlo. Ale poradila bych vám dát si odpočinek, případně se něco málo doučit a ono to pak už nějak dopadne. Z odborného maturitního předmětu jsem se učila jen 5 otázek, jednu z těch 5 jsem si taky vytáhla. Takže vám může pomoct i náhoda. Hodně štěstí!
Haha, joo, asi je pravda, že už to potřebuje ven. Je pro mě lepší to vyhodit anonymně do světa, než s tím chodit na přáteli, kteří toho mají taky dost. Pomohlo mi to, hlavně komentář Julie, díky. Procházím, co ještě neumím a pomalu to balím.
Chtěl jsem ti napsat odpočni si, vyspi se pořádně, a neřeš to, za pár hodin už nic nedohoníš a nakonec proklouzneš neuvěřitelně dobře. Ale už je to zbytečné, dopadlo to líp, než jsi čekala, a nebylo to jenom štěstí...uměla jsi! Mám radost s tebou a ze srdce gratuluji, chtěl bych tě s tvou radostí poznat! Měj krásné sluníčkové dny s množstvím radosti a úsměvů!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.