Jazykové prostředky

Podle mne se jedna o a) knizni vyraz

Duvod:

Neologismus muzeme vyloucit rovnou.

-

Historismus je z definice slovo, ktere se vyskytuje v mluve i v psanem projevu, ale jehoz podstata - objekt, ktery popisuje uz dnes bezne neexistuje a nepoziva se. Leda tak v muzeu. Napriklad treba takova vozova hradba.

Tedy historismus dle mne take ne, pac to nezapada do definice.

-

Dialektismus, je narecni prvek pouzity ve spisovnem jazyce.

Ku je tzv. vokalizece predlozky k. Krome ni existuje i vokalizace ke. Pro tyto vokalizace ( a i vokalizace jinych predlozek) neexistuje jednoznacne pravidlo, i kdyz lze nalezt mnoho znaku, podle kterych se konkretni pouziti do jiste miry ridi, stale jde hlavne o zvyk.

U predlozek je to ale rekl bych zvyk dany spise vyvojem reci a predlozek v case, nez v prostoru, takze k nejakemu konkretnimu dialektu, z ktereho by to bylo prevzato do spisovneho jazyka, se mi to ku zkratka nehodi.

-

A nakonec knizni vyraz. To je neco, co pouzije spisovatel, aby obvzlastnil svuj text.

Je pravda, ze i dnes existuji slovni spojeni, kde se pouziva ku, ale je jich jednak pomerne omezeny pocet a hlavne jsou ustalena.

Pouziti ku v jakemkoliv jinem vyrazu nez ustalenem uz zni zvlastne a to je presne to, co spisovatel od knizniho vyrazu ocekava - text obvzlastnit / stylizovat / dodat atmosferu...

Třeba takové"šel ku kravám" mi opravdupřijdspšzastaralé než knižní. Něco jiného je vazbha "ku prospěchu věci", toje proistě ustálená vazba.