Předložky v zeměpise

Jedu na Slovensko, na Moravu, na Aljašku, na Kubu.
Jedu do Slovinska, do Čech, do Polska, do Brazílie.

Pro užití té které předložky neexistuje žádné pravidlo, jsou takto ustáleny a nezbývá než si je pro každé konkrétní spojení zapamatovat.

jj, to se těžko vysvětluje, protože čeština je tak ohebná a vyjímek je tolik, že cizincům nezbývá než naučit se je nazpaměť.

Co se týká předložky do a na. Sami Slováci říkají, že jedou domů na Slovensko. Takže jet na Slovensko je gramaticky správně a ne hovorový výraz. Nějaký vsetíňák vám řekne, že jede na Vsetín. Taky gramaticky správně.

Jinde to není o moc lepší. Poláci nejezdí k moři, ale nad moře a netelefonují tobě ale do tebe. Atd.

Pro "na" a "do" mám jistou lokální zkušenost. Nemyslím, že by užívání předložek zcela vysvětlovala, ale jakousi logiku v sobě má. Pokud jedu do obce ležící ve vyšší nadmořské výšce, jedu na Fryšavu, na Blatiny, na Odranec... Většinou ale jedu do obce ležící ve stejné nebo nižší nadmořské výšce. To pak jedu do Žďáru, do Bobrové, do Bystřice...

Jak si podle tohoto mohu vysvětlit na Kubu, na Ukrajinu, nevím. Ale zdejší starousedlíci asi nějak cítili, že do obcí ležících na kopci vede cesta směrem "na".

Doporučil bych jí, aby všude používala "do". Každý to pochopí a zní to o hodně lépe, než třeba na Slovinsko, na Čechy, na Polsko, na Brazílii. Do Slovenska, do Moravy, do Aljašky, do Kuby není sice perfektní, ale u cizince snadno pochopitelné.

Ono je to opravdu siklně matoucí. Například ten Vsetín. Mohu jen souhlasit s @figurek em, ba já bych to ještě zesílil: ne nějaý, ale každý Vsetíňák (nebo Vsetíňan čipro staromilce dokonce Vsacan) ředkne , že jede na Vsetín,protože bzdlína Vsetíně.

V současné češtině konkurují předložky" do" a "na" ve směru a cíli jízdy. Oba tvary "na Vsetín či do Vsetína" jsou správné. Záleží na tom, zda jedete přímo do Vsetína, nebo směrem na Vsetín.Předložka na + 4. pád vyjadřuje směr pohybu, předložka do + 2. p. pak cíl pohybu. Ale oblastně se tento významový rozdíl nerozlišuje. Předložka "na" se užívá ve významu "do". Význam je možné poznat z kontextu - jedeme na Vsetín = jedeme (až) do Vsetína, anebo jedeme směrem na Vsetín.

--
Spojení stěžovat si "na město Vsetín" je zcela něco jiného, než jen tvar " na Vsetín". Navíc to není jednoznačné ,zda "Vsetín" je v 1. nebo 4. p.
Název města (Vsetín) může být užitý v 1. p., je to tzv. nominativ jmenovací - o městě Vsetín, s městem Vsetín - ale může se i "Vsetín" skloňovat - o městě Vsetíně, s městem Vsetínem. Záleží na stylu, kdy se spojení užívá. Stěžuji si na město Praha nebo na město Prahu, kde se dá pád rozlišit.

(Veymi nebo nech být.)