1x
@girl - Nevím, zda je psycholog správná volba.
V každém případě to volba je - někde začít musíte. Jen počítejte s tím, že si nemusíte "sednout" hned s prvním, kterého navštívíte.
1x
Zdravím. Já bych asi začala u svého dorostového (či dětského) lékaře, a nechala bych si udělat celkové laboratorní vyšetření. Můžeš mít nedostatek nějakých minerálů, vitamínů, nebo špatnou funkci některého orgánu, málo či moc některých hormonů... A lékař by podle výsledků usoudil, co dál. Pokud ve škole "události" přerostly tvé možnosti, věřím, že tě to deptá a vyčerpává. Tvůj lékař by tě mohl nechat 1-2 týdny doma v klidu, aby se vidělo, zda se ti psychicky i fyzicky uleví. Pokud ano, asi by nebylo od věci vážně zauvažovat o ukončení studia (ne každý je studijní typ) a přejít na nějaké učiliště, kde bys učivo zvládala s radostí z výsledků. Na ten půlrok bys mohla jít někam na brigádu a od září nastoupit. Dnes je v módě studovat, a to za každou cenu. Ti méně zdatní ale zodpovědní pak mají psychické problémy. A přitom kvalifikovaný člověk s výučním listem je dnes na trhu práce daleko žádanější, než tzv. student za každou cenu. Ze školy musíš mít radost, jinak nemáš radost ani ze života. Ida
1x
Pokud má člověk špatnou koncentraci, znamená to, že se naučí úplně totéž, co ten druhý, jen si to musí opakovat víckrát. Musí ale být trpělivý. A musí mít motivaci. Neřešila bych k čemu mi to bude, ale lze to vnímat jen jako zajímavý trénink paměti. Schválně po kolikátém přečtení si to zapamatuji, vytvořit z toho hru. Hrát si se svojí pamětí. Někdy se dá učení vypsat na kartičky, jindy barevné přehledné výpisky. Učila bych se nejdříve to, v čem jsem na tom nejhůř. I s nejvhodnějším způsobem učení by uměl pomoci psycholog (já jsem to zvládla sama, našla jsem, jak by mne učení víc bavilo). Vybrala jsem si ale třeba školu, kde chemie nebyla.
Na zvýšení koncentrace používám někdy cviky z jógy, které zklidní mysl. Cvičení obecně zlepší náladu i prokrvení mozku.
Pokud má na sebe člověk přehnaně vysoké nároky, pak si přestane věřit, nejde se soustředit a tak na sebe začne být ještě víc zlý a přísný. Je to začarovaný kruh. Takže okamžitě snížit nároky, smíte být pomalejší, trpělivá a hodná. Všímejte si i malých pokroků, ne toho, co se zase nepodařilo. Radujte se z toho dobrého.
Sebevražedné sklony vznikají tím, že jste na sebe zlá a přísná už dlouho, jste na to už zvyklá a tak si to už ani neuvědomujete. Sebevraždu lze přelstít tím, že si postupně budete tvořit svůj ideálnější svět - život, ve kterém Vás bude bavit žít.
Únava ve škole souvisí nejspíše s Vaším hladověním, v jídle je energie. Když ji máme málo, tělo postupně odebírá svou svalovou hmotu a pak bere zásoby z kostí, zubů, vlasů. To je riziko hladovění. To, že hlad necítíte neznamená, že se tělo nemůže vážně poškodit nedostatkem jídla. Není ani energie na soustředění se na práci a učení. Místo ničeho k jídlu bych zkusila alespoň jíst ovoce, ale i to je málo. Na téma "bez snídaně se hůře soustředime na práci" vznikalo dříve víc studií.
Mám podobnou otázku, ve škole to se mnou někdy až cukne, jak začínám usínat. Nedávno se mi tohle stalo čtyřikrát i ve stoje při praktikách v noci (najednou jsem začala rychle přešlapovat, že jsem málem spadla). Mé zápisky v sešitě klidně nějakou část hodiny k přečtení. Pořád se kroutím. Někdy se i zapomenu snažit, aby vyučující neviděl, že mám zavřené oči. Nosím si oběd i svačiny.
0x
Bylo by dobře říci to rodičům. Jsou to tvoji nejbližší. Mohli by ti pomoci s tím psychologem, ten by tvou situaci rozebral, navedl by tě na nějaké správné řešení. Bude to asi stres a velká nechuť ke škole. Sebevraždou by si vyřešila jenom to, že by si byla už navěky v hrobě. Člověk musí žít, být silný a nic nevzdávat.
0x
I když se ke Tvému problému rodiče staví tak jak píšeš, zkus s nimi ještě jednou, vážně promluvit (nenech se odbýt) a požádat je, aby s Tebou zašli ke všeobecnému lékaři (popřípadě dětskému, pokud k němu ještě patříš). Ten nejlépe posoudí, jaké odborné vyšetření je pro Tebe nutné a vhodné. Pokud by jsi u nich tedy neuspěla, pak s můžeš obrátit na různé "linky důvery pro děti"třeba viz odkaz. A je jic více. Tam Ti mohou poradit na koho se obrátit a i odborně. Tvé problémy mohou souviset nejen s nervovým zatížením, které se takto projevuje, ale může to být způsobeno i některými jinými zdravotními problémy. Ale řeš to realisticky a bez úvah o sebepoškození, neřkuli sebevraždě. Život je dar a tak si jej važ. Vše je řešitelné a život stojí za to žít!
0x
Dobrý den. Určitě to začněte řešit s odborníkem - psycholog, možná i psychiatr, pokud se Vám v hlavě honí myšlenky na sebevraždu. Pokud máte problémy s jídlem a trpíte nechutenstvím pod vlivem stresu, měla byste to probrat se svým lékařem. Nikdo Vám nemůže pomoci, pokud o svých problémech budete mlčet a budete se jimi trápit jen Vy sama. Sama se s tím poprat nedokážete, takže to určitě začněte řešit tím, že se svěříte lékaři. Jinak z pohledu rodiče - může se stát, že problémy svých dětí někdy podceníme. Ale určitě si žádný rodič nepřeje, aby jeho dítě na tom bylo tak psychicky špatně, že by si sáhlo na život. Takže si s rodiči otevřeně o situaci ještě promluvte, řekněte co cítíte, jak se cítíte a že už to psychicky nezvládáte. Věřím, že rodiče se nad situací více zamyslí a nabídnou více opory a pochopení. Jinak co se učení týče - můžete využít doučování předmětů, třeba i požádat spolužáky, kteří jsou na tom v daných předmětech lépe než Vy. Jinak se snažte zlepšit si životosprávu a stravovací návyky. Ono to s psychikou opravdu hodně souvisí. Zkuste se zamyslet nad nějakým novým koníčkem, který by Vás bavil a přinesl Vám radost do života a třeba i nové přátele. Všechno má nějaké řešení, jen se nepoddávejte těm nejhorším myšlenkám!
0x
Zkusil bych nejdrív vitamíny Bkomplex (nedostatek muze zpusobovat unavu).
Mohlo by to borelioza (skvrna po kousnutí klištětem se nemusí objevit) nebo nedostatek nějakeho vitamínu homonu atd, pokud cítíte únavu. Anebo to vypadá to na depresi.
Obojí by se mělo léčit, vůlí se z toho nedostanete. Čím dřív s tím začnete, tím lepší jsou výsledky.
0x
Jukni sem, odkazuje na místa, kde by si mohla najít pomoc nebo alespoň radu na koho se obrátit ve tvém okolí ... každopádně pomoc vyhledej 
... já jí vyhledala až později, zvládlo se to, ale mohlo se to zvládnout už v mojich šestnácti a ne o deset let dýl ... Držím pěsti ať vše dopadne k tvé spokojenosti
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.