Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Dělí se plynná směs na složky?

Od: ondrapokorny odpovědí: 9 změna:

Dobrý den,

dělí se plynná směs na složky (jako např. olej a voda) podle hmotnosti?

Např. pokud by byl vzduch pouze směs kyslíku a dusíku a nabral by se do uzavřeného válce, vyvořila by se, po ustálení, na dně vrstva kyslíku (s vyšší molární hmotností) a nad ní vstva dusíku?

Děkuji.

O.Pokorný

 

 

9 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

1x
avatar axus

Je to jak pise RV. Jde o tzv. Braunuv pohyb.

Jelikoz teplota atmosfery je nenulova (v jednotkach Kelvina), castice maji energii, molekuly z kterych se atmosfera sklada se neustale pohybuji a narazeji do sebe. A to docela casto. Kazdych par milisekund. A odrazi se nahodnymi smery. Tezsi molekuly tedy nemaji v podstate cas klesnout k zemi, pac zkratka s dalsimi hraji pingpong.

Samozrejme cim vyse od zeme, tim je doba mezi narazy delsi. Nekde kolem 90-100km vysky je uz hustota atmosfery tak ridka, ze prilis ke srazkam nedochazi a plyny se skutecne zacinaji usazovat do vrstev podle hustot.

 

figurek*
hodnocení

0x

jistěže se dělí. Viz otravy kysličníkem uhelnatým. Ten se tlačí k zemi.

ondrapokorny
hodnocení

Podle článku:

poradte.cz/...

není. Tím by se vysvětlovalo, proč je v montážním návodu k detektoru CO napsáno, že se instaluje na strop nad kamna.

 

hm*
hodnocení

0x

Jak to má zrovna kyslík a dusík, nevím, ale obecně se plyny dělí. Proto třeba auta s LPG (těžší, než vzduch) nemají jezdit do podzemních garáží.

ondrapokorny
hodnocení

To je pravda, ale spíš to bude kvůli chování benzínu a LPG/CNG při případném požáru.

Díky.

 

rv*
hodnocení

0x

Záleží na rozdílu hustoty (u plynu tedy molekulární hmotnosti). O2 a N2 je skoro to samé a braunův pohyb to promíchá.

ondrapokorny
hodnocení

Děkuji.

Vrtá mi to hlavou kvůli CO2. Je to významný skleníkový plyn, takže se uplatňuje v horních vrstvách atmosféry. Přesto je mnohem těžší než většina složek vzduchu (viz páry "plazící" se po zemi při sublimaci suchého ledu).

"Skleníkový plyn" znamená jen tolik, že při průchodu světla část zachytí a ohřeje se. Ostatní plyny propustí všechno až na zemský povrch, ten se zahřeje a zahřívají se až od něj ..

 

hodnocení

0x

Pokud nejsou plyny promíchávány, dělí se podle hustoty. Na příklad oxid uhelnatý s molární hmotností 28g/mol je stejně těžký jako dusík, ale lehčí než vzduch. Naproti tomu CO2 nebo prudce jedovatý sirovodík s molárními hmotnostmi 44 a 34 jsou těžší než vduch. Proto se mohou hromadit v různých jímkách, studnách a sklepech a občas vedou ke smrtelným otravám. Oděloval by se i kyslík a dusík, ale malý rozdíl molárních hmotností vyrovná i velmi malé proudění..
Pokud se týká skleníkového efektu, ten souvisí s různo propustností infračerveného záření. Skleníkové plyny, předeším vodní pára, mají menší propustnost pro infračervené záření. To, které vyzařuje zemský povrch pohltí a opět vyzáří. Ale pohlcují to, které příchází od země a vyzařují je vřemi směry. Takže polovinu vyzáří zpět k zemi. Vodní mára navíc kondenzuje a vzniklá mlha infrčervené záření účinně odráží stejně jako viditelné části spektra.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]