Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Výpočet ohybu u čepu

Od: studentsps odpovědí: 6 změna:

Proč se musí při návrhu čepu, počítat se spojitým zatížením, převádět na dvě osamělé síly a přes proměnou c.

proč nestačí spočítat ohybový moment přes F a půlka délky , lomeno Wo?


Výpočet ohybu u čepu

 

 

6 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

1x
avatar axus

Mno. Ten obrazek neni moc zretelny, takze pouze obecne.

Cep, tak jak je nakresleny, je samozrejme namahan spojitym zatizenim a ne jednou bodovou silou. Spojite zatizeni se rozlozi rovnomerne po delce cepu a namahani cepu je tedy nizsi, nez by bylo v pripade bodoveho zatizeni.

Vypocet bodovym zatizenim by tedy daval chybne vysledky. Proto se pocita se zatizenim spojitym.

Ze se to rozklada na dve samostatne sily... To nevim, jak je mysleno a zda je to ze skolniho vykladu spravne pochopeno - to by pomohl prave lepsi obrazek, aby to bylo srozumitelnejsi, co je tim mysleno. Spojite zatizeni se tak, jak je naznaceno (jak sem to tedy z obrazku pochopil) na zadne jednotlive sily nerozklada, aby se s nimy jakkoli nasledne pocitalo. Myslim si, ze jde o "chybu v prekladu".

K promene c. Domnivam se (opet neni z obrazku videt), ze promennou c se mysli promenna vzdalenost po delce cepu od jedne z podper (bezne se znaci spise x).

Ta je zde pro to, abychom mohli stanovit ohybove napeti, moment, pruhyb ci cokoliv jineho v obecnem miste cepu. Ne pouze maximalni moment.

ps.: F * pulka delky / Wo neni nic. A uz vubec ne ohybovy moment.

Kdyz uz pocitat s bodovou silou, tak F/2*l/2 jemaximalni ohybovy moment a pak tento moment / Wo je ohybove napeti v cepu. Ale jak pisi na zacatku. nutno pocitat pres spojite zatizeni.

Kdyz by byl poradny zretelny obrazek a ne takovyhle car papiru, tak se o tom da bavit podrobneji. Rozebrat to krok za krokem. Takhle ale ne.

doplněno 02.09.10 15:33:

Na co se jiz sice neptas, ale je tez dulezite, jsou dalsi namahani cepu.

U takovehle konstrukce je vice nez ohybove napeti nebezpecnejsi smykove napeti v cepu na rozhrani podper, a dale otlaceni v cepu.

Obvzlaste k otlaceni je potreba znat spojite zatizeni.

studentsps
hodnocení

( F * půlka délky l) je výpočet momentu, který je lomen Wo

Obrázek je překreslen z knihy Stavba a provoz strojů -strojní součásti, Jiří Zelený, Cpress. nechtěl jsem jej skenovat - porušení autorských práv.

Co by se stalo, kdyby se to spojité zatížení neuvažovalo, ale vzala by se pouze jedna síla F na půlce délky čepu?

Koukal jsem do různých učebnic a všude je pouze postup se spojitým zatížením a nikde není uvedeno PROČ zrovna takhle složitě.

Proměnná c je od síly Fra k první síle pod těžištěm první poloviny bodového zatížení

Tak jeste jednou. I pokud bych uvazoval bodovou silu, tak i presto F*l/2 neni ohybovy moment. Ohybovy moment by v tomto pripade byl F/2*l/2.

Proc se pocita se spojitym sem snad vysvetlil. Jednoduse by to pocitano s bodovou silou bylo pocitano spatne. Cep je zatezovan spojite, tak se tak take musi pocitat.

Pletes si mechaniku s pruznosti a pevnosti. V mechanice muzes takto nahrazovat. Dulezita je pouze nositelka sily - pusobiste. Ne presna poloha zatizeni. V pruznosti uz takto postupovat nemuzes. Kdyz mas cep zatizeny spojite, tak ho take musis pocitat jako spojite zatizeny.

Jeste k tomu rozkladu spojiteho zatizeni do dvou sil. Zrejme jde o nejake zjednoduseni pro stredni skoly. Kazdopadne nosniky se standardne s takovymto rozkladem nepocitaji.

doplněno 02.09.10 18:13:

Nakresli poradny obrazek, nejlepe podle pravitka a muzeme se zde o tom pobavit.

studentsps
hodnocení

1) Proč je ta síla lomená dvěmi

2) Koukal jsem do učebnice a spojité zatížení lze nahradit silou Q=q.l To si pletu s čím?

1)

- Pokud sila F pusobi v 1/2 mezi podperami, tak se mezi podpery stejnomerne rozlozi. Kazda podpera vyvodi reakcni silu F/2. Souhlas?

- Budeme-li nyni pocitat ohybovy moment v obecnem miste nosniku a postupovat napriklad od leve podpery k prave, tak v leve podpere je tedy sila F/2 * nulove rameno (nulove rameno proto, ze postupujeme od leva a F/2 proto, ze take postupujeme od leva - a vlevo pusobi prave sila F/2). Tedy nulovy moment. Posuneme se doprava o hodnotu x. Moment v miste x bude tedy F/2*x.

- Takhle postupujeme stale dal, az dojdeme do poloviny delky. X v polovine delky bude rovno l/2 a ohybovy moment tedy F/2*l/2.

Jasne?

2) To si prave pletes s mechanikou. V mechanice si jednoduse stanovis celkove zatizeni a pocitas napriklad reakcni (posuvne) sily.

Ve chvili, kdy Te jde ale o pruznost a pevnost, chces pocitat napeti v nosniku, tak uz toto provest nemuzes. V te chvili musis vychazet z reality. Jinak si budes vysledek naprosto zkreslovat.

Zkus si schvalne provest graficky silovy a momentovy rozklad tveho prikladu na milimetrovy nebo ctvereckovy papir, jednou pro bodove zatizeni a podruhe pro spojite zatizeni a uvidis, ze se rozklady budou lisit. tedy i namahani nosniku se bude lisit. V mechanice to je jedno. Tam se namahanim nezabyvas. Ale v PP to jedno neni. Tam Te jde prave o ono namahani. Aby si spravne nadymenzoval nosnik.

doplněno 02.09.10 18:37:

Aby se nepletli pojmy.

Mechanikou ted nemyslim vyucovaci predmet, ale fyzikalni disciplinu. Stejne tak pruznost a pevnost.

Napriklad pri stanovovani reakcnich sil si samozrejme spoctes, ze Q=q*l, protoze pri stanovovani reakcnich sil vychazis z mechaniky, ale pro navrh nosniku jiz musis vychazet z PP.

 

mikaso*
hodnocení

0x

1. Prubeh momentu na obrazku je blbe. Pokud uvazujes spojite zatizeni, tak nemuze mit momentova krivka linearni prubeh.

2. Pokud je v provoznim zatizeni liniove zatizeni, tak musi i nahrazeni mit linearní zatizení, tedy spojite. Ale tady bych se vzdycky podival, jak se to bezne resi a nic svyho nevymejslel. Pokud si vzpominam, tak tento pripad se resi s uvazovanim kombinovaneho zatizeni tedy ohyb a smyk.

Na obrazku sem vypotil prubeh VVU tak, jak se to dela v PP1. Pokud bys uvazoval osamelou silu, byly by maximalni hodnoty ohybovyho momentu a posouvajicich sil co do velikosti stejne, ale prubeh (a tedy i umisteni) se proste lisi. Jak jsem ale koukal na ten obrazek, tak ten moment, si myslim, je tam uplne blbe a pri vypoctu kombinovaneho namahani to proste bude vychazet jinak nez me.

P.S. Doufam, ze to mam dobre, sice sem pero udelal s prehledem, ale uz asi 10 let sem nic nepocital, pac se tim nezivim.

doplněno 02.09.10 23:31:

A uz to vidim. U druhyho intervalu ma byt Mo=Ra*(a+xII) +...

doplněno 02.09.10 23:32:

A znova blbe. Ma tam bit Mo=Ra*(a-xII)+ ...

Výpočet ohybu u čepu #2

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]