2x
Zkuste si hrát s magnety a různými kovovými předměty a máte tu fyziku. Zkuste si hrát s lupou, zrcátky, baterkou nebo LED svítilnou, sviťte barevnými světýlky přes různě barevná skla, dělejte stín, atd. a opět tu máte fyziku.
Pusťte z okna ve vyšším patře nějaký předmět dolů a počítejte, za jak dlouho spadne, nebo se dívejte, že jablko opravdu nespadne daleko od stromu, že spadne přímo dolů a máte tu fyziku.
Plavete ve vodě? Co ještě plave a co klesá ke dnu? Zkuste si dát sněhovou kouli do tepla a dívejte se jak taje, podívejte se kolik vody zbyde z ledové kostky, zkuste bruslit a klouzat se po ledu a pak po betonu, atd. atd. to všechno je fyzika a ještě mnoho dalších a dalších běžných jevů kolem nás.
0x
Podobné otázky tu byly nedávno, tak se rozepisovat nebudu. Jen by mě zajímalo, jak jsi přišel na to, že chemie je "akčnější". Jak akčnější? Ty opravdu akční děje jsou fyzikální. I akčnost takového olea je prakticky nulová proti třeba výbuchu supernovy, který rozhází blízký vesmír.
doplněno 13.11.19 19:40:
Dobrá, výbuch supernovy třeba každý nevidí (ovšem lidi ho už na vlastní oči viděli, jak píše rv). A viděl jsi ty sám někdy třeba blesk? Normální letní bouřkový blesk? Připadá ti ve srovnání s colou a mentosem málo akční? Blesk už si pořídit můžeš, i když ne tak velký. Posloucháš někdy ty změny tlaku vzduchu šířící se jako vlnění, které lidi nazývají hudbou? Když se setmí, taky si někdy pustíš generátor elektromagnetického záření frekvence zhruba 4×1014 - 7×1014 Hz, lidově zvaného žárovka? Víš, proč je vidět přes sklo? Fyzika by ti řekla. Atd.
Mimochodem, zamyslel ses, proč vlastně ten mentos s colou dělá ty akční věci? Není on to spíš fyzikální efekt? Z poloviny ano; půl chemie, půl fyziky. 
heisenberg: Někde jsem napsal, že chemie je jen aplikovaná fyzika? Ne. Tak nelži. A ohledně té coly a bonbónů: Jaký efekt by nastal, kdyby se uvolnil CO2 v kapalném skupenství? Žádný. A kdyby v pevném? Kleslo by trochu prachu na dno láhve. Fakt efekt k popukání. Rozhodující je to plynné skupenství. A jaký rozdíl je z chemického hlediska mezi plynným, kapalným a pevným CO2? Žádný. Takže závěr toho efektu má na starost fyzika, její skupenství, změna objemu, tlaku, rychlost proudění, setrvačnost, ...
0x
0x
Když vědec zabředne do všech otázek,které se kolem fyzikálních úkazů vynoří,roztočí se soukolí všeho okolo.Protože se začne ukazovat,jak všechno se vším úzce souvisí.Kolem základních částí hmoty souvisí chemické prvky,jejich vliv na dění a všechnu hmotu i energii.Bez matiky bychom byli ale vedle.Totéž je dnes i ve hvězdách,tam platí spousta fyzikálních i chemických zákonů,spojených matematickými vazbami.
V chemii si stačí představit,jaké jsou fyzikální síly ve spojení atomů a jen to,že vše kolem nás i v nás je složeno ze 14 částic a ty spolu spojují tři různé síly,že atom tvoří malé zrnko jádra , které soustře´duje 99 % hmoty a okolo víří elektronové oblaky ve vzdálenosti hvězd.Prázdný prostor mezi nimi nás nutí přemýšlet,že jsme složeni z ničeho.Síly,držící vše pohromadě ,jsou nesmírné.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.