Meření- objem telesa

U nejjednodušších těles podle změřených rozměrů - to se učí už na ZŠ (krychle, kvádr, koule,...), složitější tělesa se učí na SŠ ve stereometrii a jsou přehledně uvedena v matematicko-fyzikálně-chemických tabulkách. No a nepravidelná tělesa na VŠ vesměs pomocí integrálů

Když znáš materiál, tak z hustoty a hmotnosti.

U pravidelných těles změřením některých rozměrů a pak výpočtem. Například u ultrazvukového vyšetření se označí dva body, mezi nimi vzdálenost, pak další body a další vzdálenost, například podélná a pak příčná osa a pak přístroj podle svých uložených algoritmů vypočítá objem vyšetřovaného orgánu, v porodnictví dokonce odhad stáří plodu, prostě to je věc výpočtu z několika změřených rozměrů.

Podobně zlatníci změřením rozměrů diamantu speciální měrkou mohou vypočítat kolik karátů má diamant (viz televizní pořad Poklad z půdy minulý týden).

Záleží na tom, o jaké těleso se jedná. Pokud je to těleso, které lze rozdělit na jednotlivá menší tělesa (dobře měřitelná, např. krychle) tak změřit jednotlivé části a jednotlivé objemy sečíst. Pokud je to těleso, které takto rozdělit nelze, např. nějaký kámen, tak lze objem změřit jen přibližně a sice rozděleným na jednotlivé "pásy"a nahrazení tvaru jednotlivých "pásů"nějakým tělesem, jehož objem lze spočítat dle vzorce. Asi existují nějaké techniky měření např. laserem, založené na změření polohy stovek bodů, převedením do mnohoúhelníkových "pásů"a následným výpočtem objemu jednotlivých pásů. To ale samozřejmě nelze udělat ručně posuvným měřidlem.

Tady je odkaz na bakalářskou práci o 3D skenování

vutbr.cz/...

Je ale samozřejmě rozdíl, zda je skenován velký objekt nebo nějaké malé těleso. Je možné, že v některých výzkumných ústavech jsou používány nějaké speciální 3D skenery pro měření objemu malých těles.