Na praxích byl mistr co chlastal. Měl před důchodem. Kdo chtěl, tak uměl. Čau bylo z jeho strany bráno vždy s úsměvem. V minulé době byl prý alergický na oslovení soudruhu. Žáci co mu takto říkali nebyli moc u něj oblíbení. Vyprávěl fajn historky ze života, ale občanskou výchovu neučil...
Ve školním řádu bývá uvedeno: "Na začátku hodiny, po vstupu dospělého do třídy a na konci vyučovací hodiny žáci pozdraví povstáním," případně podobná formulace. Ale protože se jedná v podstatě o interní normu, nemusí to být striktní pravidlo všude.
To je divné pojetí demokracie, když se žáci povalují v lavicích a učitel- dospělá osoba vstoupí a zdraví je. Přeci se musí přerušit zábava a nastává výuka.
Když jsem suplovala po letech tělocvik, žáci už ani nenastoupili do řady, že to se už nedělá. Na základní povely nereagovali, na vpravo vbok se upřímně smáli /slyšeli to poprvé/, čelem vzad si mysleli, že to je nějaký humor. Prostě vtrhli do tělocvičny a povalili se do středu plochy na parkety.
A šok mi připravili, když někteří hoši nepoznali v osmé třídě balon na basketbal, protože prý hrají jen florbal nebo fotbal.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
