Dobrý den napadl mě příklad na odůvodnění že nezáleží při pádu tělesa na hmotnosti, ale že záleží na přítomnosti vzduchu
Flaška o hmotnosti 5g padá z výšky 50 metrů ve vakuu. Spočítej za kolik sekund dopadne na zem.
m = 5g
h=50m
g=10m/s2
Fg=m*g=5*10=50N (Sice nepotřebujeme znát gravitační sílu ale pro ukázku jedné věci v následujícím příkladu si ji spočítáme)
Jedná se o rovnoměrně zrychlený pohyb proto počítáme se vzorcem pro rovnoměrně zrychlený pohyb což je s=1/2at2 v případě volného pádu h=1/2gt2
h=1/2*gt2 => 2h=gt2=> t2=2h/g => t = => t=
Uděláme tedy pokus a vezmeme stejně velkou flašku o stejném aerodynamickém tvaru a naplníme ji vodou a přesvědčíme se zdali dopadne ze stejné výšky ve stejný čas. Jako to předchozí.
m =100g
h=50m
g=10m/s2
Fg=m*g=100*10=1000N
h=1/2*gt2 => 2h=gt2=> t2=2h/g => t = => t=
Těleso dopadlo ve stejný čas.
Na hmotnosti v tomto případě nezáleží, protože čas a rychlost ve který dopadnou podle vzorce není závislý na hmotnosti, to na čem je závislý v realitě je přítomnost vzduchu, protože v případě přítomnost vzduchu začne ostatní veličiny ovliňovat
Protože i když mají stejný aerodynamický tvar, tak poté ta láhev, která má větší hmotnost bude méně zpomalována vzduchem, proto, že gravitační síla ho lépe rozrazí.
A není mi na tom jasná jedna věc, proč když např. Počítáme příklady na kinetickou energii padajících těles, učitel nám říká že to máme brát jako že to je ve vakuu, a počítáme tam např. s jakou kinetikckou energií dopadne těleso dolů na zem. Kinetickou energii odvodíme od vzorečku Ek=1/2mv^2 . A z toho si můžu odvodit rychlost.Ale nechápu proč pak nemá záležet na rychlosti když přeci ve vzorečku bude hmotnost , protože čím větší je hmotnost tím větší je kinetická energie a čím větší je kinetická energie tím je i větší rychlost.
Díky za vysvětlení nesrovnalosti
Flaška o hmotnosti 5g padá z výšky 50 metrů ve vakuu. Spočítej za kolik sekund dopadne na zem.
m = 5g
h=50m
g=10m/s2
Fg=m*g=5*10=50N (Sice nepotřebujeme znát gravitační sílu ale pro ukázku jedné věci v následujícím příkladu si ji spočítáme)
Jedná se o rovnoměrně zrychlený pohyb proto počítáme se vzorcem pro rovnoměrně zrychlený pohyb což je s=1/2at2 v případě volného pádu h=1/2gt2
h=1/2*gt2 => 2h=gt2=> t2=2h/g => t = => t=
Uděláme tedy pokus a vezmeme stejně velkou flašku o stejném aerodynamickém tvaru a naplníme ji vodou a přesvědčíme se zdali dopadne ze stejné výšky ve stejný čas. Jako to předchozí.
m =100g
h=50m
g=10m/s2
Fg=m*g=100*10=1000N
h=1/2*gt2 => 2h=gt2=> t2=2h/g => t = => t=
Těleso dopadlo ve stejný čas.
Na hmotnosti v tomto případě nezáleží, protože čas a rychlost ve který dopadnou podle vzorce není závislý na hmotnosti, to na čem je závislý v realitě je přítomnost vzduchu, protože v případě přítomnost vzduchu začne ostatní veličiny ovliňovat
Protože i když mají stejný aerodynamický tvar, tak poté ta láhev, která má větší hmotnost bude méně zpomalována vzduchem, proto, že gravitační síla ho lépe rozrazí.
A není mi na tom jasná jedna věc, proč když např. Počítáme příklady na kinetickou energii padajících těles, učitel nám říká že to máme brát jako že to je ve vakuu, a počítáme tam např. s jakou kinetikckou energií dopadne těleso dolů na zem. Kinetickou energii odvodíme od vzorečku Ek=1/2mv^2 . A z toho si můžu odvodit rychlost.Ale nechápu proč pak nemá záležet na rychlosti když přeci ve vzorečku bude hmotnost , protože čím větší je hmotnost tím větší je kinetická energie a čím větší je kinetická energie tím je i větší rychlost.
Díky za vysvětlení nesrovnalosti
3 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.