Nejste přihlášen/a.
Dobrý den.
Měla jsem problémy s jednou učitelkou. Byla na mě zasedlá a někdy mi řekla docela nehezké věci...To už ale nevadí. Nyní jsem přešla do druhé třídy-neučí tam. Ale děje se něco čemu vůbec nerozumím. Každé ráno, co se vzbudím ve mně vyvoláva strach. Začnu se klepat strachem a zvracím, někdy mám i průjmy.
Problém je v tom, že ta učitelka mě maximálně potká na chodbě a nic víc. Všichni učitelé mi vyhověli s tím, že mi dají napsat pár testů na opravení(je to asi jen ze čtyř předmětů) protože viděli, že psychicky v pohodě nejsem. Nemám stach, že bych ti písemky pokazila ale prostě nevím, co mi v tom brání tam dojít.
Navíc pokud tam nedojdu příští týden, tak mě čeká na tři měsíce psychiatrická léčebna a tam úplně nechci. A jelikož mám problémy s chudokrevností, tak je problém když se mi začne motat hlava a jsem malátná. Občas se totiž stane, že se mi začne motat hlava když mám jít do školy.
Prosím o rady. Chci ty dva měsíce dochodit abych měla projitou celou základku.
Dobrý den. Psycholog Vám určitě antidepresiva nepředepsal. To může jen psychiatr. Psycholog si s Vámi povídá a rozebírá problémy. Pokud s odborníky spolupracujete, musíte být trpělivá. Je to běh na dlouhou trať. Pokud nezvládáte však chodit do školy, té hospitalizaci se nebraňte. Je to pro Vaše dobro a je třeba problém řešit, abyste mohla samostaně fungovat v budoucnu.
Co na to vaši rodiče? A co váš lékař?
Tohle musíte probrat s nimi - my vám tady nepomůžeme, i když bychom moc rádi.
Mám jen mamku a ta je naštvaná, že tam nejsem schopna dojít. Nedivím se jí. I mně to vadí ale nejsem schopna ten strach nějakým způsobem porazit. A v pondělí jednu na kontrolu za psycholožkou.
Tak to psycholožce všechno řekněte - včetně toho, že se to mamince nelíbí - měla by jí to vysvětlit.
Hlavně se bojím. že mi nedokáže pomoct... Nechci jít na léčebnu, vím že bych to nějak zvládla ale nemám žádnou motivaci. Například minulý rok jsem měla jít na jeden festival(byl od pátku a v neděli končil kolem 15:00) s tím, že bych normálně přespávala doma. Mamka ale z ničeho nic řekla, že ne že má pocit, že jsem moc malá abych chodila na takové akce(je to o Japonské kultuře). Chápala jsem to, přeci jen měla jsem teprve rok občanku. Když jsem se ptala mamky jestli už bych tenhle rok mohla, tak to vypadalo nadějně až doteď. Zničeho nic to vypadá, že mě tam nechce pustit, ač ví, že se o to hodně zajímám a nikde nedělám problémy...
Zajdi s rodiči pedagogicko psychologické poradny. Výchovný poradce ve škole by měl poradit i konkrétního psychologa. Nemysli na nějakou učitelku. Mysli na to, že dva měsíce utečou, jak voda. Soustřeď se na učivo a ne na své pocity a doměnky.
A k té chudokrevnosti. Hodně železa má melasa. Užívej lžíci denně. Chudokrevností hlavně trpí děti, co jedí příliš mléčné stravy, jogurtů, sýrů a pijí mléko, kde železo vůbec není. Přidej si denně porci listové zeleniny, mandlí n. ořechů a ovoce / to zvlášť/ a jez celozrnné pečivo, maso, játra, ryby.
Já tím trpím geneticky po otci. Plus k tomu moje tělo si nedokáže vzít dostatek železa v potravě. Mluví se o tom, že buďto to tělo nedokáže z té potravy vzít a nebo tam bude nějaká alergie. Něco takového mi říkali, když to bylo opravdu vážné. Teď užívám maltofer a jednou za 2-3 měsíce chodím na odběry krve.
Neboj, každý má "svoje" problémy, každý, i ty...zatni zuby a pak už od září tě čeká další nová škola? Učňák? Nový kolektiv? Kam se chystáš po základce? Napiš si denně ráno tužkou na výkres: BUDU v pohodě... pomáhá to... A za pár týdnů tady je konec školního roku...
Půjdu snad na cukrářku. Zkoušela jsem umělěckou a nevyšla, nevadí mo to, přeci jen po umělce není budoucnost. A navíc na cukrářce můžu taktéž využít svoji kreativitu.
Vím, že je to za pár týdnů...Sstačí uzavřít známky a v červnu si po škole můžu jít na brigádu a vydělat si na něco, co budu chtít ale já nejsem schopna, se donutit myslel víc pozitivně... Taky mě spousta věcí už tolik nebaví jako dřív...
Problémy s učitelkou měli řešit rodiče okamžitě. Pak by jste neměla panický strach ze školy. Antidepresiva ve vašem věku musel napsat psychiatr -magor.
Sama se již obávám, že mám panickou poruchu ale bojim se to říct... Ano, psychiatr mi předepsal antidepresiva. Problémy s učitelkou byly již od šesté třídy, nespala jsem, nejedla a moc nemluvila a byl mi předepsán, tuším hořčík. Problém je v tom, že ta učitelka dostala už jednu holčinu do blázince a já bych byla druhá. Je jedna pani, která pracuje v drogerii a jednou mi mamka říkala, že když tam došla ta učitelka, tak ona se musela jít schovat...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.