0x
Výška, šířka, hloubka (zjednodušeně řečeno). Jestli umím počítat, tak jsou tři. Někteří fantastové sice tvrdí, že existuje i rozměr čtvrtý, ale ani oni nedokážou říct, jak by vlastně měl vypadat. Nikdo (snad mimo pár zfetovaných magorů) ho ještě nikdy neobjevil, nepopsal, ani nespočítal (ani Einstein).
doplněno 06.04.19 21:08:
tramtata - Ať se na jakýkoliv prostor, či předmět dívám z jakéhokoliv pohledu, ať se předmět jakkoliv pohybuje, či stojí, jeho rozměry jsou pořád jenom tři. Zcela to stačí, jakýkoliv další rozměr je zbytečný.
Čas do toho nepleťe, ten nemá s rozměry prostoru nic společného (stejně, jako rychlost). Ostatně o čase, jakožto reálné fyzikální veličině začínají někteří vědci pochybovat. Je to podle nich uměle vytvořená veličina.
Plést bych asi měla.
Má otázka zněla, v kolikadimenzionálním prostoru žijeme, tedy žijeme se všemi esencemi žití, kam pohyb patří. Přijde mi logické ta skutečnost, že čas dává každému bodu další souřadnici.
Nejspíš by tomu odpovídalo i určení nadroviny - jakožto prostor jednoho okamžiku, který by prostor čtyřdimenzionální rozděloval na 2 části: minulost a budoucnost.
Ono je to trochu zavádějící, ale pro tenhle případ je to - šířka = zleva doprava, výška = zdola nahoru, hloubka = zepředu dozadu.
Mimochodem - kam by se v tomhle systému zařadil "čas" jako další rozměr?
.
A nedává nám možnost změny polohy celkem spoustu (nekonečno?) trojrozměrných prostorů, jejichž sjednocení by se dalo definovat (zjednodušeně) jako čtyřdimenzionální systém? Nevzniká nám díky tomuto čtvrtá charakteristika umístění bodu? Tedy námi popisovaný čas.
0x
no tak pravda, otázka vypadá jednoduše, ale odpověď není jednoznačná.
Normální prostor má výšku, šířku a délku. Takže podle zásad školní geometrie žijeme ve třech rozměrech.
Jistý Albert Einstein by ti řekl, že žijeme ve čtyřech rozměrech, kdy čtvrtým rozměrem se stává čas. Na tom taky něco je.
Jacísi mistři vědy v jakési mistrné vědecké teorii úspěšně tvrdí, že prý žijeme v desetidimenzionálním prostoru. Nikdo jim ji zatím nevyvrátil, protože nikdo není takový cvok, aby se s nimi hádal.
No a pokud máš duši, potom pár dimenzí ještě přidej. To pochopíš, až se jednou dostaneš do pořádné extáze a zažiješ nírvánu, třeba při milování nebo při první jízdě autem nebo na fotbale... 
0x
Někde jsem četl filozofický příklad.Dvoudimenziální tvor se pohybuje po svém prostoru až mu do něj z třetího rozměru zapíchneme žhavý drát.Jak bude človíček tento drát vnímat?Žhavý kruh bude oslavovat a užívat světla a tepla z něj.
Když ze čtvrtého rozměru někdo píchne do třetího podobně?Pak my uživatelé třetí dimenze užíváme teplo a světlo průniku žhavého tvaru ze čtvrté dimenze jako žár a světlo sluneční.
Stejně lze uvažovat i o dalších dimenzích.Nedokonalost našeho myšlení lze chápat jako příměr myšlení mravence,běhajícího uvnitř nafouklého balonku.Má k dispozici jen vnitřní plochu,ať zkoumá,jak zkoumá,na to,kde je a jaký je prostor mimo jeho sféru ,nepřijde svým mozkem.ani možnostmi,které má na zkoumání k dispozici.Existuje několik jedinců mezi námui,kterým se občas něco v mozku blýskne a dají jiným námět na přemýšlení.
Nejlíp jsou na tom autoři SCI-FI románů,ti tu mají zdroj pro rozvoj své fantatzie.
JABRAKA
0x
0x
Vesmír námi pozorovaný jako takový je jistě třírozměrný. Avšak jelikož je velice dobře známo, že je v blízkosti přitažlivých hmot prostor zakřiven, tedy třírozměrný prostor, tak z podstaty věci, podobně jako nelze zakřivit dvourozměrnou rovinu ve dvourozměrném prostoru, tak podobně nelze zakřivit třírozměrný prostor ve třírozměrném prostoru Tedy jinými slovy, třírrozměrný vesmír je zakřiven do dalšího vícerozměrného obecného prostoru, čímž je míněn prostor, do kterého je vesmír vnořen a my jako pozorovatelé dokážeme toto zakřivení do dalších, přídatných rozměrů, zaměřit. Kolik ale má onen obecný prostor rozměrů navíc, nelze říci, jelikož se do něj nelze běžně dostat.
S hlediska relativity je ovšem náš prostor ve skutečnosti čtyřrozměrný prostoročas a nelze jej separovat na jen prostor a jen čas, to je velký omyl a představa cca 17. století. Ostatně, právě na této skutečnosti fungují veškeré metody GPS, kde nutno s dilatací času počítat. Podobně s ohybem světelného paprsku dle zakřivení prostoru do obecného prostoru v astronomii, což se musí akceptovat při každém pozorování dnes a denně.
tAK ONO JE OTÁZKA, PROČ MUSÍ BÝT TEN NÁŠ PROSTOR ZAKŘIVENÝ "V NĚČEM"; COPAK JEDINÝ MYSLITELNÝ PROSTORMUSÍ B ÝT EUKLIDOVSKÝ? jISTĚ, JE MOŽN SI MATEMATICKY DEFINOVAT EUKLIDOVSKÝ LIONEÁRNÍ PROSTOR LIBOVOLNÉ konečné dimense , v němžtedy například rpvnoběřky se ,laicky řešeno, protínají v nekonečnu, se všemi důsledky jakoy třeba to, že součet úhlů v trojúhelníku je 180 stupňů, platí Pythagorova věta atp. a v takovém prostoru pak lze konstruvat a studovat ménědimenzionální variety jaksi zvnějšku, ale na druhou stranu to, zda v našem prostoru je součet úhůlů v trojúhelníku droven pí, nebo je menší či větší, lza, alespo%n teoreticky, zjišťovat "vnbitřně", bez odvolávky na nějaký ten hypotetický euklidovský nadprostor. (A to tozatím nekomplikuji časoprostorem.)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.