Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
jak se dostávají peníze do oběhu? Vím, že dneska je to skrze vyřizování úvěrů, ale není i jiný způsob? Nicméně, jak to bylo kdysi? Když se přecházelo z výměnného obchodování, na trh s penězi, tak jak se dostali peníze z mincoven do oběhu? Dostali všichni stejně? Jestli někdo dostal víc, tak jakým právem?
Taky jsem si někde četl o tom, že když si dneska někdo vyřídí půjčku, tak určitá banka vytvoří peníze z ničeho, ale když dlužník splatí dluh, tak je prý banka zruší... je to pravda? Ovšem, nechá si banka jen úrok a zbytek zruší, nebo zruší vše aji s úrokem... to by asi dost klesal objem peněz... tak jak to je?
První "peníze" vydával panovník. V podstatě šlo u unifikovné kousky kovu (zlata, stříbra, mědi) s pevně daným složením a vahou. Ražba byla jen tak pro zvýšení prestiže panovníka, hodnotu nesla ta vlastní mince. Nicméně byla nutná jistá důvěra v toho panovníka, že nebude složení šidit (nastavovat zlato olovem), nebo nebude mince nenápadně zmenšovat. V tomto systému se větší úvěry řešily jedině tak, dlužník dával do zástavy cenější věc (často nemovitost nebo celé panství - to není jen nemovitost, protože součástí panství je i právo na osud všech příslušných poddaných) a věřitel poskytl skutečné peníze nebo zlato. Taky se moc neřešila cizí měna, zlatá mince od důveryhodného krále se používala klidně o tři země dál (v Česku se našly byzantské mince atd.) Král měl samozřejmě z pozice vládce právo na veškeré vydolované zlato a stříbro. Do oběhu se dostávalo tak, že s ním král platil, hlavně vojákům, vojáci platili jídlo atd, tím se to celé rozjelo.
V renesanční Itálii vznikly první banky. Fungovalo to tak, že bankéř se zavázal, že bude strážit peníze (ty zlatá a stříbrná kolečka) pana X a pan X dostane potvrzení. Za to bude pan X platit bance nějaké poplatky. A zároveň bude mít právo kdykoliv ty zlaté peníze zase vyzvednout proti té stvrzence - a vždy přesně to množství, které je na té stvrzence. Stvrzenkám se začalo říkat bankovky a časem lidi místo aby vyzvedávali peníze, zaplatili a pak je zase ukládali do banky, předávali si jenom ty stvrzenky - takhle vzniky dnešní bankovky. Časem měl bankéř u sebe hodně zlata cizích lidí a jen nepatrnou šanci, že si pro všechny někdo najednou příjde. Tak vymyslel, že to zlato může někomu půjčit a nechávat si platit úrok a nakonec nepůjčoval přímo to zlato, ale bankovky, které si prostě napsal sám, aniž by k nim existovalo odpovídající zlato (tomu se říká, že nejsou kryté).
A takhle to v podstatě funguje dodnes, akorát že se zlato z toho systému ztratilo úplně. Trochu zlata má centrální banka, ale už nemůžete peníze vyměnit za zlato. Banky byly tak moc rozjeté, že teď mají povoleno půjčovat jen omezený násobek těch peněz, co si tam lidé uloží. Úroky si banka nechá, však ten dlužník je skutečně zaplatil. Zruší jen ty vygenerované peníze.
Od doby,kdy se peníze vynalezly,jsou v oběhu.Cyklus oběhu je dán působením částí cyklu,výriobce,prodejce,zákazník,peněžní ústav..Mezi nimi koloběh peněz probíhá.Stát to reguluje,má zájem na tom,aby cyklus byl co nejkratší časově,tedy aby byl velmi rychlý.Pokud se začnou peníze zadržovat v některé části cyklu,pak musí stát přidat do okruhu další a vzniká inflační tendence.
JABRAKA
Otázka zněla,jak se peníze dostávají do oběhu.Měl jsi sice ještě další připomínky,ale půjčky a hypotéky se oběhu peněz příliš netýkají.
Já jsem pochiopila, že se ptáte na fyzické peníze. Úvěry příliš o otevřené peněžence, o papírech a kovu, příliš nejsou. Spíše o bankách a účtech a číslech. Ale daleko široko žádná mince.
Tak za prvé záleží jaké peníze máte na mysli, jestli čistě jen hotovost, nebo celkovou peněžní zásobu. Rozlišuje se až 5-6 měnových agregátů, od nejužších M0 což je hotovost plus rezervy bank u CB, přes M1 (celková peněžní zásoba neboli M0 plus vklady na běžných účtech) až po M2, M3, M4 M5 kam se postupně zahrnují další termínované vklady podle likvidity až po určité cenné papíry.
Každopádně se dá říct že množství peněz v oběhu řídí centrální banka (ČNB), a to jak přímo emisí hotovosti, tak stanovováním pravidel a parametrů kterými ovlivnuje chování komerčních bank (stanovuje zákl.úrokovou sazbu, povinné min.rezervy atd), operacemi na volném trhu kdy v podstatě emituje či stahuje určité CP a tím opačně i peníze v oběhu...a tím ovlivnováním komerčních bank v podstatě i množství bezhotovostních peněz.
Samozřejmě že řídí, dokonce je to (měnová politika) jedna ze ZÁKLADNÍCH funkcí centrálních bank a zřejmě ta úplně nejdůležitější
Ten váš uvedený článek resp jeho nadpis je dost zmatečný, asi to bylo myšleno tak že množství peněz odpovídá nebo je určeno velikostí ekonomiky a CB svou měnovou politikou jen reaguje na vývoj hospodářství, což je samozřejmě taky pravda. CB si nemůže vrhnout do oběhu kolik peněz chce, jinak to totiž může skončit až hyperinflací, pádem měny (kurzu vůči cizím měnám) atd
Co? Píše se to tam jasně...
To zásadní (a pro někoho možná šokující) sdělení nechť přijde raději hned na úvod:
Centrální banka množství peněz v oběhu prostě a jednoduše nekontroluje.
Max co vím tak reguluje jen hodnotu měny, tím že nakupuje cizí měnu, nebo naopak prodává...
Asi těžko budou na stránkám ČNB žvásty o ČNB...
Achjo Přečtěte si ten článek celý a pořádně, třeba několikrát, a snažte se to pochopit. Je to přímo tam.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.