Nejste přihlášen/a.
Ahoj. Chtěla bych se s vámi podělit o svůj problém. Jsem v prváku a jsem už 3 týdnem na intru. Ale myslím si, že tam nejsem spokojená... Moje spolubydlící mi vůbec nesedla a teď jsem zjistila, že se možná dá na jiný pokoj s jinou holkou. To nevím, jestli mi dalo jenom +, že bych tam byla bez ní, protože tím pádem asi spíš budu na intru sama - a prostě já jsem ten typ, co se nějak neseznamuje, takže třeba to, že bych přišla na pokoj jiných si pokecat a podobně - to vůbec.
Uvědomuju si, že bych byla mnohem spokojenější doma, ale bojím se dojíždění, jestli je to vůbec možné. Jezdila bych vlakem každý den, zabralo by to v průměru 50 minut (jo..). Tuším, že se víc vypaltí intr, ale chtěla bych se vám prostě svěřit, že jsem na tom intru nešťastná a bojím se, že to není jen o zvyku, ale že to prostě bude trvat dál.
Vůbec nevím, co mám dělat.. Prosím, řeči o tom, že jsou mnohem mladší děcka, co to mají horší jak já, si prosím nechte, já to vím. Ale prostě se tím dost trápím.
Sedm let jsem dojížděl 50 minut do práce, s jedním přestupem. Není to až taková hrůza a ve vlaku se dá dělat ledacos. Já třeba v tu dobu přečetl nejvíc knížek Ve tvém případě se dá třebas učit, dělat domácí úkoly...
Na druhou stranu, i intr má své výhody. A nemyslím, že budeš dlouho sama. Míst není nazbyt, možná ti někoho přidělí.
To moc ráda slyším Popravdě jsem se nejvíce bála, že tu budou odpovědi ve stylu, že 50 minut je moc, že se vyplatí jenom intr a já nebudu mít na vybranou. Ale aspoň vím, že se najdou někteří, kteří to zvládají.
Anooo, vím, že má intr také výhody. Nejhorší je to, že to, jestli by mi někoho přidělili na pokoj a že by to třeba náhodou byl někdo, kdo by mi opravdu sedl - tak tomu musím dát čas a jen tak asi zjistím, jestli se třeba něco nezmění a díky spolubydlící bude intr v pohodě. Ale zase nechci čekat zbytečně na něco, co možná ani nepřijde.
Posledních 10 let jezdím do práce cca. 65 minut. Někdy díky dopravě to naskočí na 120 minut...
Pro studenta je doprava určitou možností se učit po cestě - máte jistě chytrý telefon, lze použít čtečku či tablet, případně prostě jen skripta. Sluchátka na uši pro lepší odstřihnutí od reality... Takto studují tisíce lidí dnes a denně.
Také možností k seznámení je v autobuse či vlaku víc než dost... určitě více než v pokoji internátu.
To moc ráda slyším!
Také jsem přesně takhle přemýšlela, jestli by to takhle bylo možné, se ve vlaku učit a podobně. Jenže - popravdě - zatím jsem sama vlakem jela jenom tak 2-3x a místo toho, abych třeba poprosila člověka, co vedle sebe má místo, ale dá si tam svůj batoh (opravdu miluju takové lidi, když je vlak plný, ale oni si dají na sedačku svoji tašku), tak já je ani neumím oslovit a radši celou dobu stojím než abych si sedla. Cítím se takhle okolo lidí docela špatně a pomalu se i bojím si třeba jen vytáhnout sluchátka, vždy si říkám, jestli si o mě někdo něco nemyslí..
Ale je pravda, že bych i tak dojíždění dala přednost, než intru.
Vivien, každý jsme jiný. Já měla na VŠ možnost dojíždět cca 40 minut (+20-25 minut cesta na nádraží), ale to by mě zabilo, víc než půl hodiny dojíždět nesnesu a mnohem líp to snáším po jednom městě než z města do města. 50 minut pro většinu lidí není moc, takže záleží jen na tobě, co je pro tebe přijatelné, na co máš a na co ne. Představ si ty nejhorší podmínky - ve škole nářez, bolí hlava, na doma spousta úkolů, venku je zima, vánice nebo husté mrholení, čekáš na nádru na přípoj či tak... stojí to za to? Jestli jo, vyber si dojíždění.
Na druhou stranu máš asi poslední možnost lépe zvládat vytváření sociálních vazeb, které budeš vždy potřebovat. Naučíš se, jak fungovat s lidma, se kterýma si nesedneš. Řešit aspoň provozní záležitosti, i když ti lidé nejsou "tvoje krevní skupina".
Držím palce v rozhodování!
Děkuju moc za odpověd!
Opravdu 50 minut pro mnoha nění moc? Já že právě znám jenom lidi, kteří dojíždějí tak 5-30 minut, takže si moc neumím představit, že bych dojížděla 50 minut, nevím, jestli je to vůbec možné, jestli by se našel někdo, kdo by třeba dojížděl i větší trasu...Asi mi jde o to, že když neznám nikoho, kdo by dojížděl déle než já, tak kvůli tomu váhám. Vím, že bych byla spokojenější doma, ve svém pokoji, ve svém městě, než na sama na pokoji. Ale zase máte velkou pravdu v tom, že bych se aspoň lépe naučila zvládat, jak fungovat s lidma. Zase popravdě moc nestojím o to se nějak extra seznamovat, i když komunikace s lidmi je jeden z mých největších problémů.
Rozhodnutí je pořád na Tobě, pokud Tě rodiče nikam netlačí. Co chceš víc, být doma a ve svém městě, nebo se učit zvládat komunikaci? A vůbec, co třeba vydržet jeden rok, zkusit to s lidma na intru, a pak se rozhodnout napevno? Odejít z intru je lehké, ale vrátit se tam už bude těžší.
Jo a někteří lidé dojíždí i 2 hodiny. To je už je masakr. Ale do té hodiny to většina lidí bere jako normální věc. Ale zase je to o tom, že každý člověk musí vědět, co zvládne a co už ne.
To je asi pravda. Tak, jestli někdo dokáže dojíždět i 2 hodiny, tak už mi těch 50 minut nepřijde tak hrozné, jen asi budu muset zjistit, jestli by mi to nevadilo noo. Většinou mi rodiče říkají, že je to na mě, jak mi to bude vyhovovat, ale když přijdu s tím, že bych byla spokojenější doma, tak hned vytahují samé nevýhody dojíždění a podobně a já jsem pak nervozní. Vím, že by bylo fajn ten intr zkusit aspoň déle jak měsíc, ale já pokaždé, když jsem na tom intru, tak jenom přemýšlím, až budu doma a tiše závidím těm, kteří mohou být doma.
Vivi, jsi tam 3 týdny! Půl roku tomu dej. Určitě si aspoň trochu zvykneš. Nevím, jestli natolik, aby tě už nelákalo dojíždění, ale teď je to nejtěžší. Je normální, že ti chybí domov. Ale odcházet hned teď by byla neuvážená hloupost. Jestli ti tam bude nedobře i po půl roce, fajn. Ale teď zatni zuby a dej tomu šanci.
@vivien - Neřeknu, kdybych na intru byla s někým, s kým si rozumím, koho mám ráda... Asi by byl intr dobrý, abych se těhlech strachů zbavila, avšak se asi nechci trápit a překonávat takové strachy - které popravdě ani nijak... Prostě nejsem společenská.
Ta ještě jednou - musíte se smířit s tím, že nikdy a nikde nebudete jenom "s někým, s kým si rozumím, koho mám ráda" - a jestli se nechcete "trápit a překonávat takové strachy" teď, bude později složitější si zvykat. Říkat "nejsem společenská" je snadné, dokonce i pochopitelné... ale celý život s tím nevystačíte.
Zdravím. Promluvte si o tom s rodiči. Ono záleží na tom, jestli byste měla i dobré spojení do školy. Ale zíleží jen na rodičéch zda mohou každodenní dojíždění financovat a zda by pro Vás nebylo dojíždění únavné. Ale pokud jste na intru nespokojená, třeba rodiče dojdou k názoru, že pro Vás dojíždění bude lepší volba, abyste v klidu dostudovala.
To je právě to, že si o tomhle moc s rodiči nerozumím, z různých důvodů...
Noo, vlakem bych jezdila tak, že bych jednou přestupovala a rodiče mi říkali, že je to teda na mě, takže si myslím, že dojíždět můžu, jen se právě bojím, jak jsem psala, jestli to nebude moc unavující. Znám jenom lidi, kteří dojíždějí tak 5-30 minut, takže si moc neumím představit, že bych dojížděla 50 minut, nevím, jestli je to vůbec možné, jestli by se našel někdo, kdo by třeba dojížděl i větší trasu.
Máte pravdu, děkuju.
@vivien - takže si moc neumím představit, že bych dojížděla 50 minut, nevím, jestli je to vůbec možné, jestli by se našel někdo, kdo by třeba dojížděl i větší trasu
Dvě z linek metra jedou z konečné na konečnou cca 40 minut čistého času - a dost lidí to jezdí běžně každý den dvakrát. Podobně dlouho trvá cesta busem z Kladna na Veleslavín, odkud zase mnozí pokračují do centra - a taky denně. Takže 50 minut zas až tak výjimečná doba není.
Zase popravdě moc nestojím o to se nějak extra seznamovat
Nic jiného vám nezbývá - už jen proto, že se spolužáky strávíte následující čtyři roky a aspoň nějak s nimi potřebujete vycházet. Berte to jako přípravu pro "praktický život" - v zaměstnání (nebudete-li OSVČ pracující z domova) to budete muset zvládat taky, protože tam se bez komunikace prostě neobejdete.
Rozhodnutí je samozřejmě na vás - ale já bych za sebe volila internát, protože bych měla skoro dvě hodiny času denně "navíc"
Děkuju za odpověď. Anooo, to je jeden z těch důvodů, proč také vidím intr jako možnost - je to tak 2-3 hodiny navíc. Avšak když jsem většinou na intru taková ta, co se bojí si dát i sluchátka a poslouchat hudbu, protože každou chvíli někdo může třeba zaklepat a já to nebudu slyšet - cokoli - prostě se tam necítím, rozumíte. Neřeknu, kdybych na intru byla s někým, s kým si rozumím, koho mám ráda - což je tam většina, kteří dávájí i dost najevo, jak si dost užívají intr život, zatímco já se bojím vyjít na chodbu zrovna, když slyším, že tam někdo je.
Asi by byl intr dobrý, abych se těhlech strachů zbavila, avšak se asi nechci trápit a překonávat takové strachy - které popravdě ani nijak... Prostě nejsem společenská.
Ale máte pravdu noo...
Já mylím,že ten intr bude pro vaši povahu dost stresující. Nebudete mít tu pravou náladu. Nebudete se cítit svá. A 50 minut dojíždění není žádná tragedie. Píšete,že si to neumíte představit. Ale to je pro dojíždějící ještě úplně normální čas. Cestou se můžete i něco doučit,zopáknout. Chcete se cítit dobře,lépe - tak musíte pro to něco podstoupit. Vy vlastně nechcete to ani to.
Já chci dojíždět, jen jsem psala, že si vůbec neumím představit, jak to jako chodí, když se dojíždí, jelikož jsem popravdě nikdy neměla moc šancí jezdit vlakem sama, bez nikoho, koho znám.
Ale fakt mi rozumíte v tom, že se na intru necítím. A pokud si myslíte, že 50 minut není tak hrozné, tak to ráda slyším, právě jsem hctěla slyšet názory ostatních lidí, jestli je 50 zvladatelné, protože znám ty, kteří si stěžují, že jeli 10 minut místo 5ti.. Ale když slyším, že jsou třeba i delší trasy, tak mě to uklidnilo.
Nebojte,fakt to není tak hrozné. Když si vezmete i pracující, no ale i studenti,kdo z nich dnes nedojíždí. Málokdo vyjde z domu a jde pěšky do práce. Já dojíždím do práce 45 minut a v pohodě. Taky máte výhodu,že škola není přes půl republiky,můžete tedy dojíždět.Když tak si tu jízdu zkuste dopředu sjet aby ste potom neměla trému,už to budete všechno znát-trasu a tak. Pak se rozhodněte. Tak držím palce.
Do Vánoc bych na intru vydržela. Teprve pak případně utekla zpět domů. Do Vánoc si můžete na internátu najít kamarádku z vyššího ročníku, případně kamarádku přímo nebo z města, ve kterém je škola.
Dojíždění 50 minut sice není nic moc a část času se dá smysluplně využít, ale není to nic jiného než útěk před lidmi. Jste ve věku, kdy se začínáte učit komunikovat i s lidmi jiných názorů, někdy nepřijemnými. Jste ještě tvárná a můžete se učit žít ve společnosti lidí poměrně snadno. Když toto zmeškáte, může z vás být nespolečenská divná ženská.
Rozhodně bych si místo kodrcání se ve vlaku hledala v místě školy něco, co mě baví. Určitě tam jsou nějaké sportovní oddíly, pěvecký sbor, kurzy keramiky, kurzy (konverzace) cizího jazyka..
Já dojíždění nevnímám jako útěk před lidmi. Internát nemusí sednout každému a s lidmi se přece Vivien bude stýkat i při dojíždění. Komunikovat bude se spolužáky a s vyučujícími, časem se může dát do řeči s někým ze spolucestujících, ...
Žít ve společnosti se učíme celý život. Navíc nemám pocit, že by z dívek, které nestrávily čtyři roky na internátu, byly "divné nespolečenské ženské". O statistiku jsem se sice nezajímala, ale odhaduji, že je více dojíždějících a docházejících žáků, že na internátech je v době návštěvy střední školy ubytováno výrazně méně žáků.
Děkuju moc za odpovědi, vážím si těch názorů. Je asi pravda, že ten čas, co bych trávila ve vlaku, by se dal trávit jinak. Bohužel ale musím říct, že asi opravdu nejsem ten typ, co by radši dal přednost kroužkům než být doma, kde si v klidu můžu dělat své věci. Tuším, že bych pokaždé jen tiše doufala, až to skončí a budu moct být doma. Sice se mi do života hodí se naučit komunikovat s lidmi - avšak pokud o to ani nestojím, není zbytečné se do něčeho, co nechci, nutit?
Moc souhlasím s Ivzez - s lidmi se přece budu stýkat i bez intru a pokud mi nesedne... není přesto lepší dojíždět i přes ten čas?
Já byl celý prvák na intru a měl jsem stejný problém jako Vy.Nakonec jsem dva roky dojížděl.1,5Km pěšky-15Km autobus-20Km vlak.Pokud jsme měli do půl čtvrté domů jsem přicházel kolem šesté a abych byl na praxi v 7 musel jsem vycházet z domu ve 3:50 .Bylo to nákladnější ale já byl spokojenější.
Chápu jak se asi cítíte, ale nevzdávejte to. Kdž si vzpomenu já na svoje studentská léta, některá přátelství z intru (a dalších společných obytování) trvaly léta, získal jsem tam skvělé zážitky. Naučíte se jak s lidmi vycházet v dobrém (i když vám zrovna nesednou) a naučíte se jak vůbec komunikovat s lidmi. A třeba si tam i najdete kluka a můžete s ním pak randit bez dohledu rodičů
Čas strávený v autobuse, nebo ve vlaku, pokládám za absolutně ztracený a promarněný.
ahoj,
možná se ti můj názor nebude líbit. Ale myslím si,že by bylo lepší zkusit ten internát. Dát tomu ještě šanci. Nejde ani tak o dojíždění,ta doba dojíždění by se dala zvládnout. Spíš jde o to,že se otrkáš,naučíš se nedržet jen máminy sukně a naučíš se spoléhat sama na sebe,což je dobrá škola pro život. Já na intru nebyla i když jsem chtěla,ale splnilo se mi později,že jsem byla na vysoké na kolejích a v podnájmu. A dalo mi to do života hodně. Nejenže jsem získala pár přátel,ale taky jsem se naučila spoléhat hlavně na sebe,postarat se o sebe,překonávat různé situace i když byly třeba někdy hodně těžké. Díky této zkušenosti i mnoha jiným mám v sobě jakousi vnitřní sílu,že dokážu bojovat i s nepřízní osudu,které se mi dostalo v pozdějších letech. I když je to pro mě těžké,učím se překonávat různé překážky. Naopak se mi ukázalo,že když z nějaké situace uteču nebo přesněji když uteču před ní,je to pro mě pak zklamáním a mám pocit vnitřní prohry. Když něco překonám,posílí mi to sebevědomí. A právě koleje mě naučily překonávat různé problémy sama. A myslím si,že čím dříve se tohle naučíš,tím lépe pro tebe. Takže já být tvým rodičem,doporučila bych ti setrvat na intru. Samozřejmě,pokud by to bylo neúnosné třeba že by tě tam šikanovali,tak to je jiná situace. Ale v takové situaci zatím nejsi. Teprve se rozkoukáváš a věř,že každý začátek je těžký. Málokdo si hned najde kamarády,obzvlášť,pokud je tišší povahy.
Nečetla jsem vše, jen popíši jak bych to řešila já.
Jsi 3 týdny na intru a jak tam jezdíš? Vozí tě rodiče? Tak cestuj sama vlakem/autobusem. Na zkoušku.
Ve škole máš jistě příjemnou holku, která bydlí na intru, ale v jiném pokoji. Domluv se s ní a požádejte o přestěhování.
Až vyzkoušíš oba dva způsoby, tak se rozhodni. Jinak 50 minut je nic, to můžeš dojíždět půl života za prací. Ale na toto dojíždění nebudeš vzpomínat, na intru se dějí věci , škoda o ně příjít.
Jezdím tam vlakem a to trvá právě tak 50 minut..
Ve škole jsem měla jednu holku, která mi docela sedla - ta se na mě ale vykašlala a šla na intr s jinou holkou. Jinak opravdu ve škole, na intru, v tom městě, nemám asi nikoho, kdo by mi sedl. A už vůbec ne ždánou holčinu, se kterou bych mohla být na pokoji - všechny mají někoho. Vážně :D
Dobře, fajn nápad! Popravdě musím říct - že ve vlaku cestou domů se mi stala věc, sice netrvala ani 1 minutu, ale vzpomínám na ni víckrát než co mi za tu dobu na intru stalo, protože se mi zatím na intru nestaly nic moc super věci, na které vzpomínám ráda
@vivien - ve škole, na intru, v tom městě, nemám asi nikoho, kdo by mi sedl
A čemu se divíte, když jste, jak sama říkáte, "nespolečenská"? Víte, on by vám možná i někdo "sedl", jenomže to byste se museli víc poznat, do čehož vy se (podle mého názoru) nijak zvlášť nehrnete. Pak se nemůžete divit, že se ostatní přátelí s těmi společenštějšími = těmi, kdo mají zájem.
Společenský-nespolečenský...U nás na intru byly dva druhy lidí.Jedni byli vášniví huliči marihuany-návštěvníci hospod.Druzí chodili na vychovatelnu hodiny "drbat" s vychovatelkou(ti většinou donášeli na první skupinu).Já prostě nezapadal.Já byl jako jediný z vesnice(jiné zájmy)-nekuřák,nepil jsem a tak mě první skupina nebrala.Druhá zas tvrdila jak je super si povídat na vychovatelně a to nebavilo zas mě.Někdy člověk prostě nezapadne a tak proč se nutit?Jen proto abych zapadl nebo protože tam parkrát snad zažiju něco zábavného?...a co zbytek roku?
Přesně, souhlasím s Vencou. Na mém intru je to stejné. Jsem na intru s holkou, který je úplný opak mě. Ona kouří, pije, je potetovaná, neučí se... Vůbec si s ní nerozumím. A ostatní mi nesedli taky nějak zvlášť. Když nestojím o to, mít více známosti, v čem je problém, proč se musím nutit..
Každý jsme jiné povahy. Asi jsi uzavřenější typ. Ale nechápu se záměrně oddělit a izolovat. Zůstaň na intru, odpadla jedna známá, najde se jiná kamarádka. Jsi tam krátce. Jsi takový zbabělec, že při prvním nesouladu, překážce to vzdáš? Dojíždět nemá extra výhody. A co v zimě, v mrazech, dešti atd. Vůbec nechápu Tvoje skleníkové myšlení. Nakonec na intru prožiješ prima roky, dobré i třeba horší zážitky. Čas můžeš strávit nějakou aktivitou ve městě apod. Rozhodně bych dala přednost ubytování v místě i z důvodů školních aktivit
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.