Dobry den,
mam dotez ohledne jednoho (zrejme fyzikalniho) jevu. Kolegyne dostala v ramci dedictvi asi 50 let starou sklenenou vazu/misu, ktera byla puvodne vyrabena jako design produkt designera Tapio Virkkola v rade Kantarelli, ale ten kus nebyl nikdy jako takovy v prodeji, protoze zrejme neodpovidal designerove predstave, byl to nejaky testovaci vyrobek nebo mozna v nem nebylo vsechno, jak melo byt, to uz se nedozvime. Pro nazornost prikladam fotku podobneho vyrobku. Ten praskly kus mel na jedne strane tu hranu vice jakoby srolovanou dovnitr. A ted ten dotaz. Vcera v noci znamou probudil zvuk, jako kdyz neco skleneneho praskne. Dlouho nemohla nic najit, az rano narazila na tu vazu, ktera lezela rozpolcena vejpul. Podotknu, ze znama zije sama. Cim to prasknuti bylo zpusobeno po tolika letech? Bylo to nejake vnitrni pnuti zpusobene prave tim spatnym tvarem, kvuli kteremu ten produkt nebyl uznan do prodeje? Stava se to bezne? Muze to nekdo polopate vysvetlit? Delaly jsme si tady v praci uz legraci, ze za znamou prisel vcera na navstevu jeden zakaznik, ktery prave predevcirem zemrel a zrovna jsme na nej celkem dlouho a hezky vzpominaly. Predem dekuji za racionalni vysvetleni. 
7x
Dobrý den, není to nic zvláštního nebo nadpřirozeného a není to způsobeno ani tvarem skleněného předmětu, ale složením skla, ze kterého je vyroben - jde o nashromážděné vnitřní pnutí materiálu (některé sklo je k tomu více ochotné a jednou praskne). Takže, je to jev chemicko-fyzikální. Zdravím!
doplněno 17.09.18 06:44:
Ta váza byla zřejmě z tvrzeného skla (více viz odkaz): hygpraha.cz/...
doplněno 17.09.18 07:39:
Nemáte zač.
6x
jj, vidím skleněný odlitek. Já nejsem expert na slévárenství, jen připíšu co si pamatuji ze školy.
Litý materiál nikdy není ta zdánlivě nehybná a kompaktní masa, jak by se zdálo, odlitek nikdy není úplně homogenní, nikdy není ulitý přesně a rovnoměrně. Materiál je při lití vždycky na horní straně teplejší než na dolní, do formy nezabíhá všude stejně rychle, licí forma nemá všude stejnou teplotu a to se někde musí projevit. Odlitek nechladne po celém objemu stejně rychle a pak se říká, že v odlitku dochází ke vzniku vnitřního pnutí. Toto vnitřní pnutí není nic jiného, než tahové či tlakové napětí, které může být tak velké, že křehký materiál dokáže roztrhnout.
Druhá otázka je, proč materál nepraskne hned po vychladnutí, ale až po letech. Tento jev se jmenuje křehnutí. Křehnutí je postupné rozšiřování mikrotrhlin.
Tak. Myslím že je jasné co se stane, když spojíte dohromady vnitřní pnutí a křehnutí. Takto znenadání a samo od sebe nepraská jen lité sklo, ale třeba i bronz či litina.
0x
Ben má pravdu. Kdysi jsem měla skleněný hrnec s poklicí. Bez jakýchkoliv příčin prasknul. A asi za měcsic, prasklo víko.
Velký úklid a zděšení.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.