Nejste přihlášen/a.
Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak se naučit mocniny rychle nazpaměť. Mám s tím problém a přijde mi nemožné naučit se 11 čísel nazpaměť. Učitelka nám řekla že nám třeba řekne 14 na druhou a my hned musíme říct 196, nebo 19 na druhou a my musíme říct 361. Tak prosím poraďte jak se to mám rychle naučit. Děkuji
Předpokládám, že jde o druhé mocniny čísel od 11 do 20. Také jsem to musel ve škole umět a pamatuji si to dodnes - a už je to několik desítek let. Mohu poradit malou pomůcku. U čísel od 11 do 14 bude na místech stovek jednička, od 15 do 17 dvojka a od 18 do 19 trojka. A jaké číslo bude na místě jednotek? Vyjdeme z poslední cifry zadaného čísla a tu umocníme; poslední cifra výsledku bude i poslední cifrou hledané mocniny. Je to složité? Tak například: hledáme druhou mocninu čísla 11. Poslední cifra je jednička, pak tedy 12 = 1, 112=121, u čísla 12 je to podobné: 22=4, 122=144, ...u čísla 17: 72=49, 172=289. A ta prostřední číslice výsledku vám musí naskočit, jen ve dvou případech jde o lichá čísla.
Kolega V8m poradil výborně.
Nicméně jsem lehce zděšen, že se zase učí ve škole "nazpaměť" i to, co by žák nazpaměť vůbec umět nemusel.
I náš velmi neoblíbený profesor matematiky a fyziky říkával, že mozek má sloužit k analýze a zpracování dat..nato, aby si pamatoval nazpaměť čísla a vzorce je mozek příliš cenný, tomu jsou matematické tabulky (dnes spíše kalklačky).
Za 46 let svého života, jsem nikdy nepotřeboval zpaměti znát jakoukoliv mocninu (ale jistě, některé si člověk pamatuje).
Můj bratr se musel ve škole naučit Ludolfovo číslo na 25 desetinných míst. Já si je pamatuji se šesti desetinnými místy, ale v životě, ač jsem "pí" potřeboval často, jsem nepoužil jiné číslo, než 3,14.
Jo, a sin a cos 30, 45 a 60 stupňů jsme se taky museli naučit zpaměti.
Mocniny se - pokud vím - učí na ZŠ a tam je právě to období, kdy se dá hodně vytrénovat paměť. Takže podle mě to učení zpaměti má i "nematematický" smysl.
My, co jsme odchovaní logaritmickým pravítkem jako vrcholem techniky, se rádi naučíme i něco navíc.
A kdo má rád matematiku, třeba si pohraje a odvodí 2. mocninu i podle vzorce "druhá mocnina dvojčlenu" .
Já souhlasím, že učit se něco nazpaměť, ale pokud s tím pak chcete pracovat rychle, je lepší to mít v hlavě. Každý počítačový pracovník (tedy ten, kdo pracuje HW, programuje atd.) zná zpaměti mocniny 2 až do 2^12, protože to prostě potřebuje. Počítání zpaměti cvičí určité mozkové funkce, jasně, sice máte kalkulačku, ale pokud všechno počítáte na kalkulačce, mozek prostě krní. Pokud na všechno používáte GPS navigaci, časem taky netrefíte ani k sousedům.
pletiplot: Pokud někdo ke svému povolání potřebuje něco nazpaměť, tak se to prostě potom (ten jeden a konkrétní člověk) naučí..., ale nemusí to nutně ve firmě umět i sekretářka a soustružník. Před 26 lety, když jsem byl na vojně u spojařů, tak jsem uměl cca 40 telefonních čísel (možná i více) také nazpaměť, protože mi to ulehčovalo spoustu práce a času. Ty stejná čísla si ale určitě nepamatoval ani podplukovník co měl nastarosti autodopravu..a dokonce ani náčelník spojařů..prostě to nepotřeboval. A to nemluvím o morseově abecedě.., tu jsme na štábu uměli z 60 lidí dva..stejně jako obsluhovat dvě vysílačky a radiovůz. Prostě ne všichni musí umět všechno.
Já bych to sabotovala.
Kdysi jsem takhle sabotovala hodnoty goniometrických funkcí. Učitel nám asi dva měsíce na ně dával každou hodinu pětiminutovky.
Pokaždé jsem jenom napsala, že se nebudu učit zpaměti, co je v tabulkách, které musím povinně nosit do školy. Občas jsem připsala číslo stránky z tabulek. Prošlo mi to, protože mi matematika šla → tohle bylo jediné, v čem jsem odmítla spolupracovat.
U 11 čísel bych ale nediskutovala a naučila se je. Zkuste to podobně, jako když jste se učila násobilku, koncovky mocenství apod.
Já jsem takhle na základní škole sabotovala vyjmenovaná slova, protože jsem je k ničemu nepotřebovala a dodnes je nedokážu říct, a dostala jsem na vysvědčení kvůli tomu dvojku z češtiny, ačkoli jsem nikdy neudělala v diktátech pravopisnou (tedy ani jinou) chybu. Měla jsem to načtené, od první třídy jsem četla kvanta knih, týdně třeba 5, a nedělala jsem chyby. Učitelka si prostě postavila hlavu a já taky.
Ze dne na den to určitě nemáš!
Napiš si tabulku s mocninami, a jednotlivé tabulky si vylep na dveře, kam často chodíš, kde se zdržuješ (WC , lednička), na PC, atd. Snaž se naučit se každý den aspoň 2 - 3? mocniny (nevím, kolik dnů ti zbývá).
A pak také se ti možná budou mocniny plést, tak tady platí rada, co ti tu napsali - např. 152 = 225, protože 52 = 25,
192 = 361, protože 92 = 81
K té patnáctce mohu poradit ještě jeden postup, který pro samotnou patnáctku je možná zbytečně sofistikovaný, ale jeho výhoda je v tom, že funguje obecněji. Takže:
pro čísla typu a5. kde jako a jsme označioli začátek zápisu, tedy to, co je před pětkou. platí, že jeho druhá mocnina začíná a(a+1) a končí 25; prostě odmyslíme si koncovou pštku, zbytel (začátek) zvětšíme o jednu a ta dvě šésle mezi sebou vynásobíme a k vásledku připíšeme 25.
Konkrétně:
152: oddělíme pšetku; 1×2 = 2; 152 = 25
252: oddělíme pětku, 2×3= 6, 252 = 625
352 = 1225 atd
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.