Třídní dutka jak to mám říct rodičům?

Nesouhlasím s Liškou, atmosféra pro pravdu musí být vždycky → a kdyby přece jen nebyla, musí si člověk vytvořit vhodnou příležitost. Je pravda, že přehnaná přísnost není na místě a mnohé ztěžuje, ale to přece neznamená, že bys měla podvádět.

Ještě bych pochopila, kdyby ses bála, jenže ty jsi podvodem chtěla získat prospěch...Na tom, co jsi udělala, by pro tebe neměl být nejhorší trest, který tě (možná) čeká, ale vědomí, že jsi podvedla ty, kterým na tobě záleží nejvíc.

Já mám tři dcery a řeknu ti, že by mne hodně mrzelo, kdyby ke mně některá neměla důvěru a nedokázala s čímkoliv přijít na rovinu (kdyby udělala to, co ty). Buď teď aspoň trochu statečná a řekni rodičům všechno na rovinu.

A nezapomeň se omluvit i ve škole!

Atmosféra pro pravdu u Vás doma není, tak jsi podváděla... Ze strachu. A dopadlo to ještě hůř. Rodičům na Tobě záleží, asi sami válčili s prospěchem, tak nechtějí připustit, že Tobě to taky nejde. Zeptej se babičky, jaké známky nosili Tví rodiče domů. Nebo chtěj vidět jejich vysvědčení. Když bude lepší, jak Tvoje, tak ten trest musíš přijmout. Hlavně, že to není zhoršená známka z chování na vysvědčení. A slib že zapneš a budeš se víc do školy připravovat. A dodrž to.

@natalie - když jim to řeknu tak mě seřvou vemou mi mobil nebudu moc chodit ven no prostě zákaz na všechno
Tak to budete muset vydržet - po provinění obvykle přichází trest a vy jste jednak věděla, že děláte něco špatně, jednak na školu asi trochu kašlete - viz "časté zapomínaní".

Ale jako rodič bych ocenila, kdyby dítě přišlo samo - s přiznáním a taky nějakým vlastním návrhem, jak se hodlá napravit (a přes prázdniny na něj nezapomene).

Řekni jim na rovinu,že se jich bojíš, proto jsi si známky sama opravila. No, to už ale nikdy nedělej,to je podvod. A že si plakala a že by jsi strašně ráda měla lepší prospěch jako ostatní děti. Že učivo prostě nechápeš a jestli by se s tebou rodiče mohli více učit, vysvětlovat ti učivo. Kdo jiný, by se měl o to postarat,než tvoji rodiče.

Tak se neboj a popros je o doučení toho,čemu nerozumíš. Každý není tak nadaný,aby všemu rozuměl,musí mu tedy někdo pomoci. A ty se za sebe zase nauč to, čemu rozumíš,co ti jde. Také musí být snaha z tvé strany.

Rodiče by měli vše s tebou rozebrat a ty si řekni, že už nechceš žádnou dutku,přece nechceš být horší jako ostatní děti. Snaž se něco dokázat, ! aby to i ostatní viděli, ! to je fakt dobrý pocit !

Je těžké hodnotit, jestli jsou tvoji rodiče opravdu příliš přísní. Je vidět, že ti na postojích rodičů záleží, že to nemáš jak se říká "na háku". Pokud jsou jejich nároky na tebe opravdu příliš vysoké a nedokáží tě pochválit a ocenit za snahu nebo něco jiného, pak to všechno může být nepřímo i jejich chyba. Chápu to tak, že jsi jim chtěla udělat radost a jinak než podvodem bys lepších známek nedosáhla. Možná právě takhle bys jim to mohla sdělit, třeba trochu přehodnotí i své nároky na tebe. Nicméně si musíš uvědomit, že tě to v žádném případě neomlouvá za podvodné jednání ve škole, za které jsi dostala odpovídající trest, přičemž za falšování známek mohl být i horší. Napomenutí za časté zapomínání je čistě tvá chyba.

ivzez. Také s Vámi nemohu souhlasit. Dítě nemůže zklamat důvěru rodičů, kteří ji nemají ! Nejdříve musím dítěti ukázat, že mi může věřit, že mám pochopení pro jeho slabosti a chyby. Musím mu dát najevo, že ho budu milovat i když není dokonalé. Takové dítě, když si potom přepíše známky, tak může moji důvěru zklamat. Ale dítě, které touží po uznání, kterého se mu od rodičů nedostává, udělá i hloupost, jen aby zažilo pár okamžiků slávy a lásky Moje vnučka (13 let) má velice hodnou kamarádku (té bude 15 let). Opravdu skvělá holka, výborný prospěch ve škole, doma pomáhá. Ale má velmi přísné rodiče . Za maličkost následují zákazy všeho možného. A následek? Začíná utíkat z domova! Zákaz jít od šesti do kina? Řekne, že se jde učit do pokojíčku, oknem uteče a do kina jde. Jasně že to rodiče zjistí a následuje další trest. Pochopitelně není dobře, že uteče, ale já to chápu. Přísnost ano, ale měla by mít svoje meze, jinak bude mít naprosto jiný účinek na chování dítěte a na jeho vztahy k rodičům.

Co poradit tazatelce? Těžko říci. Bylo by dobré, kdyby si mohla v klidu s rodiči sednout a říct jim, co ji k tomu chování vedlo. Bylo by dobré, kdyby to rodiče pochop